Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 18.8.2004
Svátek má Helena




  Výběr z vydání
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo na moři
 >PSÍ PŘÍHODY: Za tohle Bart nemůže
 >GLOSA: Udělej něco s tím psem!
 >POLITIKA: A co na to občané
 >POLITIKA: Průběh demonstrace proti Přibylovi zklamal
 >POVZDECH: Tenkrát v srpnu 2004………
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Co s ním?
 >USA: Kerryho předvolební křeče
 >EKONOMIKA: Léto přineslo pokles akciových indexů, ale vytváří příležitosti pro otevření dlouhých pozic
 >POLITIKA: To už není vláda puberťáků, zdá se, že nám vládne Grosstapo!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Globalizované hospody
 >PSÍ PŘÍHODY: Vteřinový míček
 >EU: Špidla v Bruselu je dobré řešení
 >SPOLEČNOST: Ty hlavy skopové!
 >SPOLEČNOST: Zdravotní knížky nic nevyřeší

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
18.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo na moři
Ondřej Neff

Týden na plachetnici v oblasti mezi Zadarem a Šibenikem, tak jsem strávil druhou část letošní dovolené. Zatím jsem tu psal o všem možném, jen tom moři ne. Takže, dnes o moři.
Jako mají auta svoje parkoviště, plachetky a motoráky mají maríny. Do moře trčí molo a k němu jsou lodě uvázané. Na molu jsou v pravidelných odstupech betonové krychličky a z nich lodě nasávají elektrickou energii a hadicí odebírají vodu. Tady se odehrálo moje první setkání s lodí a mořem.
Vstoupil jsem na palubu a ona malilinko houpala. Byla to krušná chvilka. Řekl jsme si: když mi začíná být špatně tady, v maríně, kde loď visí na třech lanech a hladina je tu absolutně klidná, jak to bude, až vyplujeme? Ljuba vytáhla z tašky kynedril a šup, oba jsme si vzali po pilulce. A byl pokoj.
Vypluli jsme druhý den ráno. Uvažovali jsme, že si zase vezmeme prášek - ale přece nebudeme celý týden pod kynedrilem! Pluli jsme tedy s čistými hlavami - a žaludek dal pokoj. Nic se s ním nedělo. Žádné problémy. Náš kapitán František Mrož Novotný vedl plachetnici Doru mezi ostrovy, kotvili jsme tam a pak zas jinde, propluli jsme ústím řeky Krka až k vodopádům a nic, žádné problémy.
Takže jsme usoudili, že patříme mezi těch šťastných pět procent lidí, kteří netrpí mořskou nemocí.
Po několika dnech nás vzal František na volné moře. Bylo klidné, foukal jen mírný vítr. Vlny odhadoval František na třiceti centimetrové a abychom si to užili, vyprávěl nám o svých atlantických plavbách s osmimetrovými vlnami.
No, nepatříme mezi těch šťastných pět procent lidí, kteří netrpí mořskou nemocí. Patříme mezi pětadevadesát procent, kterým je blbě.
A bylo nám moc a moc dobře, když loď Dora doplula zase mezi ostrovy, kde je moře hladké jak rybník.
No jo, ale nám se jachtování zalíbilo a chtěli bychom příští rok znovu - i na volné moře!
Vezmeme si pytel kynedrilu. A naplní se moje heslo: NÁS ZACHRÁNÍ JEN ČISTÁ CHEMIE!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku