Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 25.8.2004
Svátek má Radim




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Nestejný metr selektivně rozhořčovaných
 >MROŽOVINY: Připravit loď k boji!
 >POLITIKA: Co je korupce obecně, co je v politice
 >POLITIKA: Zelení se vybarvili
 >LITERATURA: Tati, co je to rasismus?
 >FOTOGRAFIE: New York - šílené město se srdeční arytmií
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chystá se otevření tunelu
 >POLITIKA: ODS není hejno blbů
 >PSÍ PŘÍHODY: Na poslední chvíli
 >PENÍZE.CZ: Kapitálový trh není strašák
 >DOPIS: Pro ZV ROH KPÚ Olomouc ve věci znečištění dvora
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POLITIKA: Topolánek a jeho poslové
 >POLITIKA: Korupce nebo pouhá nabídka
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Značky sem nevedou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
25.8. PENÍZE.CZ: Kapitálový trh není strašák
redakce Peníze.CZ

Jedním z předpokladů zdravé ekonomiky je dobře fungující kapitálový trh. (Jeho role u nás ovšem zůstává nedoceněna, chybí nabídka investičních instrumentů, ale i poptávka po nich - více se dočtete v sérii článků Co s českým kapitálovým trhem). Zde dochází ke směně střednědobého a dlouhodobého kapitálu prostřednictvím cenných papírů. Na kapitálový trh vstupují emitenti (státní a veřejné instituce, podniky a finanční instituce), aby formou emise, to jest vydáním cenných papírů, získali zdroje pro financování vlastní činnosti či rozvoje. Vedle toho sem vstupují investoři (fyzické osoby, banky, podílové a penzijní fondy a pojišťovny), aby zde zhodnotili své volné peněžní prostředky. Kapitálový trh tak zabezpečuje pohyb kapitálu mezi přebytkovými a deficitními subjekty.

Oproti trhu úvěrovému, kde dochází k pohybu kapitálu ve formě bankovních úvěrů, a to pouze mezi věřiteli a dlužníky, má kapitálový trh výhodu v tom, že zde kapitál existuje ve formě cenných papírů, jež je možné směňovat mezi investory navzájem. S kapitálem, lépe řečeno s držbou cenných papírů je spojen pravidelný výnos - dividenda v případě akcií a kupónová platba v případě dluhopisů, takže jde z pohledu investorů o žádaný investiční nástroj.

Kapitálový trh můžeme rozdělit podle druhu cenného papíru na trh akciový a trh dluhopisů. Akciovým trhem se zpravidla rozumí všechny veřejně obchodované, tedy registrované akcie a podílové listy. Trh dluhopisů potom představuje všechny veřejně obchodované dluhopisy státních a veřejných institucí a dluhopisy podniků, též zvané korporátní dluhopisy.

Burza cenných papírů

Otestujte své znalosti!

Víte o kapitálovém trhu vše? Připravili jsme pro vás řadu testů:
Kapitálový trh
Burzy a mimoburzovní trhy
Historie burz
Světové burzy
Světové indexy
Obchodování s cennými papíry
Malý test z kapitálového trhu
Vyzkoušejte sebe sama!

Aby byl pohyb kapitálu v ekonomice efektivní, to znamená aby k němu docházelo pokud možno co nejrychleji, s nízkými náklady a na základě dostatečného množství kvalitních informací, je výhodné obchodování na kapitálovém trhu určitým způsobem organizovat. K tomu účelu slouží burzy cenných papírů a organizované mimoburzovní trhy jako specializovaná místa, kde se setkává nabídka a poptávka po cenných papírech. Neméně významnou roli hrají též finanční zprostředkovatelé jako banky, podílové a penzijní fondy a obchodníci s cennými papíry, kteří zprostředkovávají nákup a prodej cenných papírů mezi investory a emitenty. Nezastupitelnou úlohu na kapitálovém trhu sehrávají též jeho regulátoři - Komise pro cenné papíry a Ministerstvo financí - kteří vytyčují pravidla jeho fungování.

Pravděpodobně nejdůležitější článek kapitálového trhu tvoří právě burza cenných papírů. Jde o obchodní místo určené k emisi, nákupu a prodeji cenných papírů. Díky burze se vzájemně naleznou zájemci o nákup a prodej cenných papírů. Na burze se také utváří cena kapitálu, což je informace, kterou ekonomické subjekty využívají při svém rozhodování. Burza plní i roli spekulační, když umožňuje investorům přebírat rizika plynoucí z nejistoty vývoje ekonomiky a jednotlivých společností výměnou za možnost výnosu.

Obchodovat na burze je možné pouze prostřednictvím členů z řad bank a makléřských firem. Obchodování probíhá buďto formou prezenční nebo elektronicky. Prezenční forma se vyznačuje obchodním parketem, kde zástupci členských institucí nahlas vyjednávají s burzovním specialistou nákup a prodej cenných papírů. Tomuto způsobu obchodování se říká "veřejný výkřik" ("open outcry"). Pro elektronickou burzu je potom typické uzavírání obchodů automaticky prostřednictvím počítačového systému, do nějž jsou vkládány nákupní a prodejní příkazy, které se podle určitého kritéria vypořádají.

Mimoburzovní trhy

Vedle burzy existuje další typ trhu cenných papírů, a to trh mimoburzovní (over-the-counter, OTC). Zde se obchoduje s cennými papíry, které nesplnily kritéria pro připuštění k burzovnímu obchodování. Mimoburzovní trh může být organizovaný nebo neorganizovaný. Organizovaný mimoburzovní trh představuje organizovaný obchod s akciemi, které nebyly připuštěny k burzovnímu obchodování. V posledních letech se však organizované mimoburzovní trhy vyvinuly natolik, že řada z nich dnes představuje konkurenční a plnohodnotné trhy cenných papírů. Příkladem může být americký "mimoburzovní" trh Nasdaq, kde se obchoduje především s akciemi technologicky orientovaných společností jako Microsoft, Intel nebo Dell.

Pojmem "mimoburzovní trh" se proto spíše rozumí neorganizovaný mimoburzovní trh zahrnující akcie, které nesplnily kritéria pro připuštění na některý z velkých trhů cenných papírů, tedy včetně trhu organizovaného. Mezi takové patří zejména haléřové akcie ("penny stocks"), které byly vyloučeny z burzovního či mimoburzovního obchodování pro jejich nízký kurz. Někdy se jim také říká "pink sheets" ("ty z růžových stránek") podle růžové barvy novinových stránek, na nichž jsou uváděny jejich kurzy ve finančním tisku.

Ani na organizovaném mimoburzovním trhu zpravidla nemůže obchodovat kdokoliv, ale pouze jeho účastníci, opět většinou z řad finančních institucí. Ti plní zároveň funkci "tvůrců trhu", protože v počítačovém obchodním systému průběžně uvádějí nákupní a prodejní kurzy, za něž jsou ochotni a také povinni cenné papíry nakoupit či prodat. Tak zajišťují dostatečnou nabídku a poptávku po cenných papírech, tj. likviditu, a díky tomu i sami utvářejí trh.

Jako zvláštní druh burzy cenných papírů můžeme potom označit burzy derivátové, kde se obchoduje s finančními deriváty, tedy instrumenty odvozenými od akcií, dluhopisů nebo komodit.

Více si o burzách přečtete příště.

Historie burz

Původ slova "burza" pochází z latinského "bursa", což znamená kožený měšec. Tři měšce byly také součástí erbu rodiny obchodníků "Van der Buerse", do jejichž hostinců v belgických Bruggách se koncem 14. století sjížděli obchodníci zejména z Itálie nejen aby zde přespali, ale také uzavírali své obchody. Místu kolem hostince, kde obchody rovněž probíhaly, se začalo říkat "burzy" a později se tento název přenesl i na instituci, která byla po úpadku Brugg zřízena v roce 1531 Antverpách. Nesla název "Beurs" a šlo o první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. Konala se zde také první emise obligací vydaná městem Antverpy.

V roce 1602 nastala další významná událost v historii cenných papírů. Byla založena Dutch East-Indian Company (Verenigde Oostindische Compagnie), a to formou první veřejné emise akcií na Amsterodamské zbožové burze. V roce 1631 pak v Amsterdamu, tehdejším finančním centru Evropy, vznikla i burza cenných burzy, která již měla svá pevně daná pravidla obchodování i otevírací hodiny. S rozvojem obchodu s cennými papíry se vyvinula i nová burzovní technika, spekulace. Postupně vznikaly další burzy napříč západní Evropou jako v Berlíně (1739), Londýně (1745) či New Yorku (1792).

V ostatních světadílech byly zakládány burzy teprve ve druhé polovině 19. století. V roce 1860 vznikla burza v Bombaii a roku 1878 burza v Tokiu. V Sydney zahájila burza své obchodování v roce 1871, v Johannesburgu roku 1887. Burzovní obchodování v té době oživilo zavedení telegrafu, telefonu a potrubní pošty.

Ve 20. století vzrostl význam světových finančních center jako New York či Londýn a zdejší burzy začaly plnit funkci burz mezinárodních. Zejména do Spojených států zamířily pro kapitál stovky zahraničních společností. Díky tomu burzovní obchodování vzkvétalo a ceny akcií rostly. Zlom nastal až v říjnu 1929, kdy burzovním světem otřásl krach newyorské burzy. Následovala světová hospodářská krize, která si vyžádala množství bankrotů i zástupy nezaměstnaných.

Zásadní změna v burzovním obchodování v poválečném období nastala až s rozvojem výpočetní techniky v 70. a 80. letech, kdy se začaly používat počítačové sítě a elektronické systémy pro zadávání příkazů. Objevil se také nový druh trhu, organizovaný mimoburzovní trh, který fungoval do té doby neformálně a byl značně roztříštěn. Nestabilita na finančních trzích dala také vzniku novým finančním instrumentům, finančním derivátům, které umožňily zajištění proti riziku.

Devadesátá léta charakterizovala pokračující globalizace světové ekonomiky a rostoucí význam odvětví informačních technologií. Řada nadnárodních firem fúzovala a objevily se stovky nových emisí akcií, zejména technologicky orientovaných firem. Rozvoj Internetu dal také vzniku novému fenomenu - obchodování s akciemi on-line. To vše zvýšilo atraktivitu akciového trhu a odrazilo se v rapidním růstu cen akcií na všech světových burzách. Investiční euforie později dosáhla úrovně spekulativní bubliny, k jejímuž protržení došlo v roce 2000. Do 21. století tak akciový trh vstoupil poklesem.

Historie českého burzovnictví sahá do roku 1871. Významní představitelé hospodářské sféry tehdy v čele s velkoobchodníkem Aloisem Olivou shromáždili finanční prostředky - 29 780 zlatých - na založení a provoz první pražské burzy. Na ní se zpočátku obchodovalo jak s cennými papíry, tak se zemědělskými plodinami. Zejména obchod s cukrem byl natolik významný, že se burza stala střediskem obchodu této komodity pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce obchod se zbožím ustoupil do pozadí a na pražské burze probíhaly obchody pouze s cennými papíry. Příchod druhé světové války přerušil období meziválečného rozmachu pražské burzy a brány této instituce se na několik příštích desetiletí uzavřely. Česká burzovní tradice nalezla své pokračování až v letech devadesátých. Osm bankovních domů v roce 1992 vytvořilo společnost, jež se později na základě přijetí burzovního zákona přeměnila na Burzu cenných papírů Praha, a.s. První obchodní transakci zde uskutečnili 6. dubna 1993.

Co si myslíte o současné podobě českého kapitálového trhu? Co je jeho největším problémem? Proč není zájem získávat zdroje emisí akcií?




Další články tohoto autora:
redakce Peníze.CZ

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku