Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 20.8.2004
Svátek má Bernard




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Tempo zvyšování úrokových sazeb se zpomalí
 >ZAJÍMAVOST: Fakta o Iráku
 >SETKÁNÍ: Ani jednou jsem nevystřelil!
 >ENERGETIKA: Zemi si přece nechceme zničit
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - autobusy a vlečňáky
 >PSÍ PŘÍHODY: Když se Iris urazí
 >VÍKENDOVINY: Copak jsem nějaká učitelka?
 >PENÍZE.CZ: Investiční životní pojištění: jak na něj I.
 >ŠAMANOVO SVĚDECTVÍ: Vy hajzlové, vždyť někoho zabijete
 >SPOLEČNOST: Svoboda slova nebo propagace fašismu?
 >SPOLEČNOST: Nebe, peklo, ráj
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ne vše bylo zalito sluncem
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí semetrika a její paní
 >PENÍZE.CZ: Lee Raymond: Ropa může rychle zlevnit
 >LITERATURA: Válka neskončila ve chvíli, kdy se lidé přestali zabíjet

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
20.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - autobusy a vlečňáky
Ondřej Neff

Vzpomínání na dny mého dětství, všechno je to na mém serveru Hyena.
Zrovna včera jsem byl v knihkupectví Luxor, kde Vašek Vlk četl ze své vzpomínací knihy Stálo to za hovno, ale byla sranda - o padesátých létech. S tezí souhlasím, s tou výhradou, že tu srandu vnímáme spíš teď, než tenkrát.
Když jsem přemýšlel, co tenkrát stálo mimořádně za hovno, pak to jsou autobusy.
Naše rodina bydlela ve Slapech, dnes je to 30 minut autem. Tenkrát to bylo půl druhé hodiny příšerné cesty bachratým autobusem, ve kterém se stálo jako v tramvaji - a měl vlečňák! To si už dneska sotva kdo dovede představit, autobus s vlečňákem. Vlečňák, a myslím že i autobus, měl na střeše zahrádku a cestující si mohli dávat nahoru bagáž. Dneska musíte někam do Pákistánu, abyste spatřili něco podobného.
Cesta autobusem znamenala utrpení. Autobusové nádraží tehdy bývalo na Smíchově vedle lihovaru. už dávno tam není, ale dodnes, když jedu kolem, se mi trochu zachvěje žaludek.
Přitom je zajímavé, že komunisté, kdyby to nebyla banda zločinců, zlodějů, lhářů a vrahů, měli tehdy příležitost vybudovat rozumnou veřejnou dopravu, protože skoro nikdo tenkrát neměl auto a kdyby se včas postavila alternativa, třeba by se lidi chovali jinak. Jenže veřejná doprava byla vždycky odporná a zůstala bohužel dodnes, takže všechny ty výkřiky našich zelených ftalátů o škodlivosti automobilismu jsou házení hrachu na zeď. Veřejná doprava nefunguje a fungovat nebude, ale to co bylo v těch padesátých létech, to bylo skutečné šílenství na kolečkách.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku