Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 23.8.2004
Svátek má Sandra




  Výběr z vydání
 >PSÍ PŘÍHODY: Drobná finta
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výlet do Jizerek
 >POLITIKA: (Ne)být na (ne)správné straně dějin
 >POLITIKA: O závislosti
 >SPOLEČNOST: Buzerace na pracáku
 >PENÍZE.CZ: Investiční životní pojištění: jak na něj II.
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 1: Statisticky vadnoucí evropské kořeny
 >NOVA: Televizní televize
 >SPOLEČNOST: První dáma francouzské kuchyně zemřela
 >MOBY DICK: Atraktivní zaměstnání u fantastických Českých Textáren
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jednadvacátýho
 >EKONOMIKA: Tempo zvyšování úrokových sazeb se zpomalí
 >ZAJÍMAVOST: Fakta o Iráku
 >SETKÁNÍ: Ani jednou jsem nevystřelil!
 >ENERGETIKA: Zemi si přece nechceme zničit

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
23.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Výlet do Jizerek
Ondřej Neff

Daleko je moře, daleko jsou vzpomínky na plavbu plachetnicí. Realita je nyní v sedle horského kola. V sobotu jsme se s Ljubou vypravili do Jizerských hor. Ne úplně o své libovůli - Anně Marii tam končilo soustředění tanečního oddílu (ona závodně tančí) a bylo třeba ji přivézt do Prahy. Na autě mám hák, na hák se dá připojit nosič a na nosič se připoutají horská kola. To je výhoda: někam jedete, může to být banální cesta, ale taky nemusí, když si vezmete kolo a spojíte cestu v cyklovýletem.
Při takovém cyklovýletu nastávají zajímavé chvilky - když mi zazvoní mobil, já ho vezmu a hlas na druhé straně se po chvilce ptá, s jakýmsi váháním v pozadí:
"Co tak funíš? Já jen... jestli... jaksi... neruším při sobotě?"
"Jedu na kole," odpovím. "Jedu.. dejchy dejchy.. do kopce."
V Jizerských horách se dá jezdit prakticky jen do kopce nebo s kopce.
Na druhé straně je chvilku ticho.
"A proč... raději nejsi v kavárně?"
No protože v kavárně se nedá jezdit na kole, chce se mi odpovědět. Ale nemusím říkat hned všechno, co mám na jazyku.
Najezdili jsme svých pětadvacet kiláčků, vrátili se k autu, naložili kola na nosič, zamkli a odebrali jsme se do nejbližšího hostince na limonádu. Zaplatili jsme, odešli ze zcela jinak prázdné hospody a odebrali se k autu. Ljuba hledala klíče, marně. Všechny kapsy obráceny, batůžek prohledán, okolí automobilu propátráno. Klíče nikde.
Takže zpátky do hospody.
"Žízeň se vrátila?" vítal nás hostinský. Napadlo ho, že chceme dělat šampaňský večírek. Nebo vypít sud piva. Nebo že si dáme flašku Henessy koňaku.
"Ne. Hledáme klíče."
Stín zklamání přejel přes jeho ušlechtilou tvář.
"Jo, klíče. Tak ty ležej támhle pod lavicí."


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku