Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 26.8.2004
Svátek má Luděk




  Výběr z vydání
 >ŠKOLSTVÍ: Ekologicko demokratická politická ekonomie
 >POLITIKA: Špidla: eurolhář, nebo eurozmatkař?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Slovenská národní rehabilitace
 >NÁZOR: Malý požár Reichstagu po česku
 >ZE STARÝCH NOVIN: Měla církev své sexuální skandály již před 120 lety?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tunel Mrázovka bude dnes odpoledne otevřen
 >POLITIKA: Ministrův poslanec a poslancův ministr
 >NÁZOR: Přibyl se nejmenoval sám
 >CHTIP: Rozhovory mezi dispečery a piloty
 >PSÍ PŘÍHODY: Když dáma zaspí
 >POLITIKA: Měsíc je drsná milenka - svět bez politiků
 >PENÍZE.CZ: Zvládněte nástrahy nájmu
 >EKONOMIKA: ČNB dnes pravděpodobně zvýší úrokové sazby
 >SVĚT: Nestejný metr selektivně rozhořčovaných
 >MROŽOVINY: Připravit loď k boji!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
26.8. POLITIKA: Špidla: eurolhář, nebo eurozmatkař?
Jiří Zahrádka

Vladimír Špidla má jít dělat eurokomisaře. I jeho kritici v Česku si myslí, že je přinejmenším čestným politikem, a navíc že Evropská unie mu celkově "sedne". Je tomu ale opravdu tak?

Před nedávným schválením návrhu euroústavy Špidla řekl, že vláda chce prosadit dodržení pravidla "jedna země - jeden komisař" alespoň do roku 2014. Omezením tohoto principu jen na dobu do roku 2014 však změnil své dřívější záměry. Před referendem v České televizi mluvil totiž jinak. Na dotaz moderátorky o navrhovaném zrušení uvedené zásady odpověděl: "Ne, o tom se neuvažuje... o těchto věcech se bude muset rozhodnout konsensem a my jsme jasně společně s ostatními zeměmi formulovali myšlenku jedna země, jeden komisař." O možném snížení počtu komisařů výslovně uvedl: "Ačkoliv tato myšlenka zformulována byla, tak už je jasné, že nebude realizovaná." Princip zastoupení všech zemí v Komisi nakonec Vladimír Špidla s dalšími eurokolegy obětoval velkým státům, které jej od začátku odmítaly. Česká strana mohla trvat na svém, jenže naše vláda v Bruselu tradičně bojuje za to, co schvalují jiní.

Zachování postu komisaře nemá tak velký význam. Jenže premiér kladl na tento princip důraz v reakci na námitku euroskeptiků o tři a půl procentech hlasů Česka v Radě EU. V té, na rozdíl od Komise, může náš zástupce prosazovat zájmy České republiky. Argumentovat proti tomu tím, že budeme mít svého komisaře, který politiku své země prosazovat nesmí, bylo tedy falešné již od začátku. Je komické, že Špidla musel vzít zpět i svou falešnou kartu, na kterou v pro-unijní vládní kampani vsadil.

Změn postojů nám premiér ukázal více. V televizním pořadu před referendem zazněly obavy, že se v EU bude dle nicejských ujednání nejčastěji hlasovat na většinovém principu, při kterém by náš stát mohl být přehlasován. Špidla to rázně odmítl: "Ne, to se tedy nebude většinou vyjednávat na většinovém principu. Jsou některá dílčí rozhodnutí, která se rozhodují kvalifikovanou většinou..., ale ty zásadní věci se rozhodují konsensem." O půl roku později, kdy byl vstup již schválen a premiér chtěl získat podporu euroústavě, řekl ale o tomtéž nicejském systému v rozhovoru pro Lidové noviny něco jiného: "Podle systému z Nice nemáme při žádném rozhodování stejnou váhu jako ostatní - máme 12 hlasů a Poláci mají 27... Podle ústavy při rozhodování kvalifikovanou většinou máme jeden hlas, Němci jeden hlas, Francouzi jeden hlas. Tam jsme si rovni." Co je na Špidlových protichůdných výrocích nejlepší? Že se v obou případech dopustil mystifikace či omylu (který by však pozoruhodně nahrával jeho postojům). Ve skutečnosti již dle současné Smlouvy z Nice jsou těmi "dílčími rozhodnutími," která se schvalují většinově, normy s právní silou zákona. Nadřazené zákonům členských států, jak známo. Právo veta platí jen v několika oblastech - například ve společné zahraniční politice.

A jak je to s rovností dle euroústavy? Pro přijetí rozhodnutí její tehdejší znění vyžadovalo kromě většiny členských států také to, aby podíl jejich populace dosáhl tří pětin celkové populace EU. Každému státu byl přidělen podíl hlasů odpovídající podílu obyvatelstva. V případě České republiky jsou to asi dvě procenta (dle současného nicejského systému máme přibližně 3,7 procenta hlasů) a v případě například Německa zhruba osmnáct procent. Rovnost jako vyšitá…

Špidla před referendem v televizi NOVA také nepravdivě tvrdil, že euroskeptici v rámci grantového řízení na dotaci kampaně nepředložili projekt, ale "jednu stránku, na které napsali, že chtějí určitou sumu a že si s tím už nějak poradí." Mohlo jít pouze o omyl. Ale premiér na opakovanou žádost o omluvu odmítl, že by lhal. Odepsal, že mluvil jen o jednom konkrétním finančně náročném euroskeptickém projektu, na kterém chtěl demonstrovat, že některé projekty "bez ohledu na to, zda podporovaly či bránily vstupu do EU, byly velmi nekvalitní." V televizi však mluvil zcela obecně o euroskepticích, bez jakékoli další specifikace. Neřekl ani slovo o finanční náročnosti nebo jiné kvalitativní stránce projektů. Jen nepravdivě sdělil, že euroskeptici žádný projekt nepředložili. Vladimír, řečený čestný, není schopen ani přiznat svou chybu.

Zaslouží si právě tento člověk mnoha lidmi podporovanou image čestného politika?

Jiří Zahrádka
www.euroskeptik.cz


Další články tohoto autora:
Jiří Zahrádka

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku