Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 26.8.2004
Svátek má Luděk




  Výběr z vydání
 >ŠKOLSTVÍ: Ekologicko demokratická politická ekonomie
 >POLITIKA: Špidla: eurolhář, nebo eurozmatkař?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Slovenská národní rehabilitace
 >NÁZOR: Malý požár Reichstagu po česku
 >ZE STARÝCH NOVIN: Měla církev své sexuální skandály již před 120 lety?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tunel Mrázovka bude dnes odpoledne otevřen
 >POLITIKA: Ministrův poslanec a poslancův ministr
 >NÁZOR: Přibyl se nejmenoval sám
 >CHTIP: Rozhovory mezi dispečery a piloty
 >PSÍ PŘÍHODY: Když dáma zaspí
 >POLITIKA: Měsíc je drsná milenka - svět bez politiků
 >PENÍZE.CZ: Zvládněte nástrahy nájmu
 >EKONOMIKA: ČNB dnes pravděpodobně zvýší úrokové sazby
 >SVĚT: Nestejný metr selektivně rozhořčovaných
 >MROŽOVINY: Připravit loď k boji!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
26.8. POLITIKA: Měsíc je drsná milenka - svět bez politiků
Roman Rous

V Evropě a Severní Americe je zastupitelská demokracie pokládána za v současnosti nejlepší společenské uspořádání. Někteří politici (především ti u moci) se dokonce snaží o prosazení demokracie jako jediného myslitelného a nejspravedlivějšího uspořádání světa. Někteří politici jdou dokonce tak daleko, že slučují pojmy demokracie a svoboda. Svoboda je však něco úplně jiného ...

Heinleinova kniha "Měsíc je drsná milenka" byla napsána v roce 1966. Citována je liberálními ekonomy dodnes, především akronym TANSTAAFL ("There Ain't No Such Thing As A Free Lunch"). Česky je překládán jako NeJíZda ("Není jídlo zdarma"). Neboli - za všechno se musí platit. A kdo si myslí, že teď za něco neplatí, bude muset později zaplatit mnohem víc. V současné době přesně tímto způsobem "neplatíme" státní dluh (vždyť je to jen číslo), armádu protivných úředníků (až na nějaký ten úplateček), vzdělání (stejně ty nabiflované věty zapomeneme), doktory (musejí léčit hypochondry), podporu ve stáří (tu neplatí především voliči komunistů) atd. Tohle všechno za nás přece platí stát řízený vševědoucími a všemocnými politiky - neboli Bohy. Pro jistotu nad jejich konáním bdí neomylná prozřetelnost voličů, kterých je, světe div se, míň a míň. Ne tak na Měsíci roku 2076.

"Drsná milenka" je napsána lehkým stylem a popisuje věci závažné až kritické. Je o tom, že lidé sami od sebe neudělají nic, pokud je něco nenaštve. Politici se už naučili, jak lidi nenaštvat. Negativní dopady všech opatření jsou dávkovány po kapkách. Voličská většina si toho pak ani nevšimne. Takže třeba daně rostou relativně pomalu, leč neúprosně. V podílu na domácím produktu od počátku století asi 5×, vzhledem k obrovskému růstu životní úrovně možná i 500×. I na Měsíci 2076 rostou daně – naturální odvody obilí na Zemi. Přitom vody je na Měsíci málo a s každou tunou se nenávratně vytrácí.

"Drsná milenka" byla bestsellerem a je o tom, že obchodovat se dá prostě se vším. Když potřebuji soud, najdu člověka, kterému znesvářené strany věří a zaplatím částku, kterou chce (takže se lidé soudí, jen když jim o to opravdu jde). Když mám obavy o své zdraví, tak se o něj s někým vsadím (říká se tomu pojištění). Státní zajištění ve stáří nepotřebuji, protože mám skvělou velkou rodinu, která mi poskytne mnohem hezčí zázemí, než neosobní špatně placené sestry pečovatelských ústavů. Zároveň je však Měsíc 2076 velmi drsné místo, protože když někdo někoho úkladně a chladnokrevně zavraždí, pak soud většinou vydá rozkaz k osvobození od měsíční gravitace a bez skafandru. Aspoň nepotřebují vězení. Ani pro zloděje, protože když je ten lump chycen, musí prostě zaplatit oběti utrpěnou škodu, jež může být mnohem vyšší než uloupená částka. Dluhy jsou vymáhány nemilosrdně, ale nevedou k mrzačení, protože zmrzačený člověk má velmi malou možnost dluh splatit. Jediná věc se kterou se neobchoduje, je vlastní čest. Čest je soukromá morálka každého člověka (a každý ji máme jinou). Lidi z Měsíce čest přivedla až k nutnosti bránit svůj domov před mocichtivými politiky ze Země.

"Drsná milenka" je o lásce a svobodě a nemá happyend. Nebo aspoň ne úplný happyend. Je o tom, že svobodní lidé se dokáží dohodnout na všem. Pro lidi je takový přístup přirozený už milion let a nebýt této vlastnosti, lidská rasa by už dávno byla zničena neandrtálci nebo jinými potomky pradávných opic. Kdyby byli lidé jen takoví, svět by byl lepším místem. Mnohem. Naneštěstí v lidech přežívají fragmenty strategií mnohem starších než milion let. Strategie destrukce, šikany slabších a nekritického podřízenectví autoritám a idolům. Proto lidé stále věří v absolutní dobro, nekonečné a neměnné štěstí, sociální stát, nacionalismus a další hlouposti. Navíc nenávidí změnu. Příroda se mění neustále a žádné absolutní hodnoty (snad kromě samotných přírodních zákonů) neuznává. Lidé to už vědí. Jenže podléhat iluzím bezbolestných a jednoduchých řešení je tak sladké.

"Drsná milenka" je o vzpouře rozumných lidí proti demagogickým byrokratům. Vzpoury mám rád. Takovou hezkou malou vzpourou by třeba mohlo být demonstrativní neodvedení DPH za některý měsíc. Peníze by firmy, které se na této finanční stávce dohodly, mohly převést třeba na charitu, nebo na záchranu kulturních památek. Jenže neodvedení daní je zločin stejně těžký jako vražda. Strach o vlastní budoucnost nutí všechny držet hubu, nebo spíš hledat cestičky (silnice, dálnice) jak od státu dostat peníze zpět. Kruh se uzavírá a policejní stát vítězí. Na Měsíci se dokázali vymanit jen díky tomu, že jim pomáhal inteligentní počítač, který původně Měsíc pro Zemi řídil. Pomohla jim i vzdálenost Měsíce od Země, hloupost a zaslepenost politiků i OSN, velký kus odvahy, štěstí a touhy po svobodě.

Těžko říct co pomůže nám. Hyperinteligentní umělá inteligence to asi nebude. Ale možná pomohla hyperdementní naivita některého z vůdčích politiků. Tuhle hru nelze vyhrávat donekonečna a jednoho dne se musí objevit někdo, kdo slíbí občanům ráj na Zemi ke kterému se dá dojít po široké cestě dlážděné dobrými úmysly. A lidé se po té cestě vydají ... Kam dojdou je liberálům jasné už teď. Není jasné jen to, co se bude dít potom. Mám obavu, že liberální uspořádání to nebude. Na Měsíci roku 2076 to dopadlo tak, že ... ale to si přečtěte sami ;-)

Roman Rous


Další články tohoto autora:
Roman Rous

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku