Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 27.8.2004
Svátek má Otakar




  Výběr z vydání
 >PRAHA: Tunel Mrázovka - špatné řešení za deset miliard
 >POLEMIKA: Rychlík - Jak zabít demokracii
 >VÍKENDOVINY: Rozumět cizím jazykům není žádný problém. Někdy...
 >MEJLEM: Jedna malá, konspirační teorie
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Kdo chce moc, nedostane nic....
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Staré časopisy
 >ZE STARÝCH NOVIN: Vyhrožování teroristickým útokem před 120 léty nebylo?
 >CHTIP: Námořní konverzace
 >PSÍ PŘÍHODY: Tunel Mrázovka skutečně otevřen
 >VĚDA: Blaise Pascal - 1. část
 >PENÍZE.CZ: Spořící produkty od 'H po V'
 >EKOLOGIE: Evropský den bez aut
 >ŠKOLSTVÍ: Ekologicko demokratická politická ekonomie
 >POLITIKA: Špidla: eurolhář, nebo eurozmatkař?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Slovenská národní rehabilitace

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
27.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Staré časopisy
Ondřej Neff

Vzpomínání na dobu dětství - přesýpání střípků v paměti
Ač jsem prožil za bolševismu větší díl života (a ten poměr sotva kdy zvrátím k lepšímu), mnohé nechápu, například jak to, že po celou dobu bolševismu byl "nedostatek papíru" a hned, jak šli bolševici od válu, bylo papíru na tisk knih a časopisů dost a je ho dost dodnes, třebaže se všeho tiskne víc než dřív a taky byrokracie s papíry je třikrát tolik než za komunistů. Ale to mi asi neřekne nikdo.

V dětství jsem čítal Pionýra - to byl obrázkový měsíčník pro můj věk. Dostal se mi do ruky, když v něm vycházel román Vladimíra Babuly Planeta tří sluncí s obrázky Zdeňka Buriana. To byl jeden z impulsů, které mne postrčily na dráhu sci-fi, četba tohoto Babuly, pak ovšem Běhounka a J.M.Trosky, toho jsem však znal z předválečných a válečných knižních vydání. Signály z Vesmíru, Planetu tří sluncí a Přátele z Hadonoše jsem hltal s hořícíma ušima. Mnohem později jsem četl to originální časopisecké vydání Přátel z Hadonoše - proboha, to byla příšerná komunistická agitka! Ono to celé bylo pěkné svinstvo, ale ti Přátelé z Hadonoše, to byl mnohem větší humus, než to, co například tehdy psal Stanislav Lem ve svých Astronautech a v Mracích Magellanových. A to je co říct. Jenže tenkrát nám to nepřišlo, četli jsme to jako dobrodružný příběh a politika stékala jako kapky po gumáku.
Vůbec nám nepřišlo divné to střídat s četbou starých časopisů. Byli to především Junáci, Vpředy a Mladí hlasatelé. Taky jsem později konfrontoval tu dětskou četbu. B Mladém hlasateli vycházel dobrodružný román, špionážní tématika. Chlapec se zaplete, vyskytne se tam bídák,je to jasný agent gestapa. Jenže pak přišel Mnichov a po něm březen 1939 a gestapák zůstal gestapákem, ovšem ukázalo se, že je to sympatický mladý kriminalista, odvážný, skvělý střelec z pistole parabellum, který hravě odhalil svinské židovské spiknutí. A pak tam taky byl článek Poznáváme uniformy našich nových německých přátel a tam byly obrázky, jak vypadá poručík od SS a čím se liší frajtr od pěchoty od... a trak dále.
Taky mi to tenkrát nepřišlo divné.
Mimořádně populární byly mezi dětmi comicsy, ty vycházely, teď nevím přesně v čem, snad ve Vpředu? Pepek námořník, Kukuřičný Oskar a Karbanátkový Wimpy, to byly postavy našeho dětství. A kamarádily se v našich snech s Ferdou Mravencem, neohroženým to stachanovcem a úderníkem.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku