Včera jsem tu líčil, jak jsem si byl koupit osm psích konzerv a kartáček na zuby. Někteří čtenáři nepostřehli, co je to "Cafour".
Zde v Praze 5 máme už několik let, v oblasti Anděla, hypermarket Carrefour. Původu zřetelně francouzského (le carrefour=křižovatka, rozcestí), funguje výborně. Někdy loni jsem potkal kamarádku Jarmilu a ta jen tak mezi řečí povídá, že to a to koupila v "Cafouru".
Tak to je jasné! Je to klasický příklad počeštění cizáckého názvu. Takže od toho setkání chodíme s Ljubou nakupovat do Cafouru.
Existuje ale ještě jedna varianta, jsou lidé, kteří chodí na nákup "k Cafourkovi". Ti by se divili, pánové Fournier a Defforey, kteří v roce 1959 první Cafour založili a o rok později otevřeli v Annecy, Haute-Savoie ve Francii! V roce 1963 to byl první hypermarket v Sainte-Genevieve-des-bois a v roce 1969 v Belgii otevřeli prvního Cafoura mimo území Francie no a od té doby sviští po celé Evropě a po celém světě.
Zde v Praze 5 je ještě jeden, ve Stodůlkách, kde jsem kupoval ty psí konzervy a kartáček na zuby. Je to zvláštní pocit, být v Cafouru a on je jiný a zároveň stejný. Je to trochu jako v bláznivém snu. Svět kolem sebe poznáváte a nepoznáváte, najednou. Globalizace? Odcizení?
Nákupy upřímně nenávidím a jsem rád, že si je v Cafouru odbudu jednou za týden, deset dní a trvají půl hodiny, čtyřicet minut. To, že minimalizuji čas takto strávený, mě zajímá víc, než něčí žvásty o globalizaci.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku