Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 14.9.2004
Svátek má Radka




  Výběr z vydání
 >TEROR: Tři roky od 11. září
 >POLITIKA: Německá demokratická republika žije
 >EKONOMIKA: Americká ekonomika si nevede špatně
 >ARCHITEKTURA: Procházka Charlottenburgem
 >BOBOŠÍKOVÁ: Proč nechci podporovat nezávislé Vladimíra Železného
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Já, robot
 >PSÍ PŘÍHODY: Krvavé koleno? Ne! Krvavý krk.
 >CHTIP: Několik znepokojivých dotazů plus přídavek
 >SVĚT: Západ válku s islámem neprohraje
 >POLITIKA: Kdo je ten "nezávislý"?
 >SPOLEČNOST: K otázce svrchovanosti státu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Karyatidy
 >11.9. 2001: Západ může být poražen teroristy
 >PENÍZE.CZ: Jak vyděláváme pro státní kasu
 >CHTIP: Příběh s naučením

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
14.9. RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Já, robot
Ondřej Neff

Po dlouhé době zase jeden pořádný scifoid! Pro milovníka žánru je to nutnost ke shlédnutí.
Asi víte, že film natočil Alex Proyas podle motivů povídkového cyklu Isaaka Asimova. Připomenu, že Asimov v cyklu zavedl tři zákony robotiky, velmi stručně:
1) robot nesmí ublížit člověku
2) musí člověka poslechnout, pokud to není v rozporu s 1. zákonem
3) musí chránit sám sebe, pokud to není v rozporu s 1. a 2. zákonem.

Prosté a elegantní - stejně tak prosté a elegantní jsou Asimovovy zápletky.V nich prakticky vždy robot nějak přestoupí některý ze zákonů, obvykle v důsledku absurdní interpretace nebo nepochopení zákona.
V tomto duchu je i tento film, jde fakticky o detektivní příběh - hrdinou je detektiv John Spooner (Will Smith), který vyšetřuje udánlivou sebevraždu Dr. Alfreda Lanninga (James Cromwell), otce robotiky. Že jde o vraždu je nám jasné od první chvíle. Že ji neosnoval robot Sonny, to je taky jasné. Vše se pak odehrává podle kánonu klasické detektivky, ostatně: jde o příběh zamčeného pokoje! Největší podezřelý je druhý mrtvý, jak má v řádné detektivce být.
Rozluštění není zas tak moc překvapivé, takže se nedopustím "faux pas" v duchu vrah je zahradník" když řeknu, že viníkem je zcela v Asimovově duchu aplikace tří zákonů robotiky.
Zde připomenu Asimovův pozdní čtvrtý zákon, který zformuloval v závěru života - v tom smyslu, že robot smí ublížit člověku, pokud je v sázce osud lidstva.
Vždy jsem silně nesouhlasil s tímto "zákonem" a pokládám ho za zárodečně fašo-komunistický. Jakmile totiž začneme uvažovat v intencích "zájmu lidstva", jsou z nás Himmhlerové a Beriové a Attové. Nejhorší vrazi jsou ti idealisté, kteří chtějí zachránit ať národ nebo "rasu" nebo nedejbože lidstvo. Nebo "přírodu", i toho jsme svědky.

Zpět k filmu. Krom toho, že je to detektivka, je to poutavá podívaná: Spoonerova audina umí psí kusy, právě tak jako Spooner na motorce. Zlí roboti skáčou trochu jako Gumídkové, ale když lezou po mrakodrapu, trochu jsem se bál, protože vypadají jako pavouci a těch se já štítím. Příběh nesnese logické šťourání, to by se musel sesypat. Však taky šťourat nebudu, jen závěrem se uchechtnu, že ani tentokrát jsme nebyli ušetřeni povinného visení za jednu ruku nad propastí - tento úkol byl nyní svěřen Spoonerově pomocnici Calvinové ( Bridget Moynohan ), visela pěkně - dlouho a nevěrohodně, jak se patří na závěr amerického filmu.

Shrnuto: film je to pěkný, nicméně asi se nestane filmem kultovním, jako byl Blade Runner, později Matrix (první díl, ne ty pitominy jež následovaly) a mezi tím do jisté míry i Terminátor (opět jednička). Na to je málo temný, aby se stal kultovním filmem.
Je to zajímavé, jak se dovedeme robotů bát a zatím jsme viděli jen jednoho (Asima v Národním muzeu).


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku