Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.9.2004
Svátek má Václav




  Výběr z vydání
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Jak jsem si zavedl laciné krmení vepřů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do divadla: Hrdina západu
 >PSÍ PŘÍHODY: Tenisák za plotem? Úkol pro žabaře!
 >SPOLEČNOST: Deto
 >POLEMIKA: Dvojí zlo evropského zatykače
 >TERORISMUS: Islamistům vadí svoboda žen
 >POLITIKA: Odpověď poslance Jana Klase na veřejný dopis
 >PRÁVO: Dá se tahle zkušenost generalizovat?
 >MÉDIA: ČT - Trapas! Ostuda! Hanba!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dnes začíná Photokina
 >POVZDECH: Stalo se o víkendu
 >POVÍDKA: Anežko, nepoť se!
 >PSÍ PŘÍHODY: Období mokrých psů
 >POLITIKA: Camorra, ODESSA, ODS, ČSSD, US-DEU - všechno Mafie?
 >PENÍZE.CZ: I cizinci mohou stavebně spořit

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  >>  Armáda  
 
28.9. ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Jak jsem si zavedl laciné krmení vepřů
Jan Kovanic

Takto psal v Agrárním kalendáři na rok 1914 František Unger, rolník v Hejčíně, o pastvě vepřů:

V "Národním Hospodáři Venkova" jsem několikráte četl články o pasení prasat na jeteli, jako o výborném prostředku ku zlevnění chovu vepřového bravu.

Mám mezi dvěma svými lesíky (listnatý porost) pole ve výměru šesti měr čili čtyř korců. To jsem minulého roku měl oseté jetelem, jenž se dobře vydařil. Byl hustý, plný, pěkný.

Velký chov prasat mám už po delší dobu. Na loňský rok jsem si jej schválně pořídil tak, abych mohl 30 až 40 prasat pásti na onom jeteli. Pásl jsem skutečně od polovice května do konce září. Ačkoli podél lesíků (ve stínu) jetel byl slabší - počítám vždy, že z tohoto pole následkem stínu mi "odpadne" dobrý korec - přece zmíněné pole poskytlo tolik jetele, že čtyřicet prostředně velkých prasat se tu dobře uživilo.

Ovšem musí se "umět" pásti. Jakmile vepři se nasytí, vyženou se z jeteliště (vyháněl jsem je do lesíka), poněvadž by zbytečně ryli a jetel cuchali. Po krátkém odpočinku v lesíku hned se hnalo domů.

Prasnice 8-10 dní po vrhu se na pastvu ovšem hnáti nesmějí. Pětiměsíční prasata nejlépe pastvou získala. Jakmile nastanou noční mrazíky (v září), tu březí samice na pastvu nevyháním, aby nezmetaly.

Na pastvu vyháněl jsem třikrát, někdy i čtyřikrát. Za hodinu se prasata napásla a hned se hnalo domů. Za parna, za velikých veder nejlépe začíti s pastvou dříve ráno. Než se žene na pastvu, dá se prasatům pít, a když se přižene z pastvy, dostanou dosti vody znova.

Ať si někdo spočítá, co se takovouto pastvou ušetří na krmení a obsluze prasat! Ovšem je třeba jednoho: rozumného, bedlivého, chytrého pasáka, který dovede pásti! Je třeba, aby prasata se co nejlépe nasytila, ale přo tom aby jetel nebyl zbytečně "splouhán".

(Z agrárního hospodářského kalendáře na rok 1914 opsal o podzimní rovnodennosti 2004 Šaman)

Šamanova připomínka:

Válka neprobíhala tak skvěle, jak si vojevůdci centrálních mocností naplánovali. Proto už začátkem září 1914 byla vyhlášena "mobilizace druhé výzvy".

Srbská fronta znamenala nejdříve pro Rakousko-Uhersko úspěch. Avšak Rusové proti němu postoupili až do Haliče. Před Němci zase ustoupili ve východním Prusku.

Němci se vůbec činili: Poprvé se pokusili o Blitzkrieg. Přes neutrální země Lucembursko a Belgii vpadli do Francie a z nečekaného severu se již 5. září 1914 přiblížili Paříži. Avšak byli poraženi v bitvě na řece Marně. Prvotní postup vojsk byl zastaven a začínala válka zákopová.

V září 1914 byla potopena první válečná loď ponorkou. Tu smůlu měl britský lehký křižník Pathfinder u severoanglického pobřeží. Vítězem byla legendární německá ponorka U-21 vedená poručíkem Otto Hersingem. Po ponorkách přišly další vynálezy: Tanky, letadla, chemické zbraně. Moderní doba nastala.

Jenom prasata rolníka Ungera se měla - jak prasata v jeteli. Než i pro ně nastala doba zabijaček.


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku