Bart je mistr ve vyhledávání poztrácených tenisáků. I když, pravda, ten poslední jsem mu musel najít sám. Tenisák ležel dobře viditelně hned vedle cesty, která vede nad severním ústím tunelu Mrázovka.
"Barte, míček," řekl jsem.
Bart ožil. Slovu "míček" moc dobře rozumí. Rozhlížel se kolem sebe. Ukazoval jsme mu prstem, jenže se opět osvědčilo, že toto gesto psi nechápou. Dokonce proběhl ¨kolem míčku ve vzdálenosti půl metru a nespatřil ho!

Nakonec se ho zmocnil, ale přiznejme, že toto nebyl jeho nejlepší výkon.
Jo, to v sobotu, když jsme byli v dubovém lese nad Kavalírkou, nad Plzeňskou ulicí, vystoupali jsme až nahoru na skálu a tam, na vrcholu, Bart našel tenisák!
Tenisák za plotem tenisového kurtu, ano, to dokáže každý. Ale na vrcholu skály?
Dovedl jsem si představit, že tenisák tam vynesl nějaký pejsek, který ho našel, nebo dostal jako hračku, a tam spatřil něco zajímavějšího a pustil ho z huby. Takže tenisák osiřel a zmocnil se ho Bart.
Celý šťastný ho nesl po celou zpáteční cestu v hubě.
Až jsme došli ke Kavalírce a tam za plotem pobíhali dva vlčáci a Bart jim musel sdělit, co si myslí o právu vlčáků být na slunci.
Tenisák zapomenut a čeká tam na pejska, který bude mít k vlčákům za plotem pozitivní vztah.
Najde se takový?

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku