Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 5.10.2004
Svátek má Eliška




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Kratochvíle s někdejší ideologickou diverzí
 >POLITIKA: Zbytečně hysterická ODS
 >EKOLOGIE: Genoví udavači
 >ARCHITEKTURA: Podivuhodné stavby - Baba
 >RODINA A PŘÁTELÉ: SpaceShipOne potřetí
 >PRÁVO: Železná logika strážmistra Flanderky
 >ÚVAHA: Traumata dějin českých zemí - aspekty neemocionální
 >DOPRAVA: Zábava zvaná Ares
 >PSÍ PŘÍHODY: Nech ten tenisák
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Hodný, zlý, ošklivý a nedůsledný, část I
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Stop izraelským masakrům!
 >CHTIP: Počítač - lékař
 >PENÍZE.CZ: Hypotéku? Na poslední chvíli?
 >EKONOMIKA: Září nepotvrdilo pověst špatného měsíce
 >IZRAEL: Hrozí Chrámové hoře zhroucení?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Architektura  
 
5.10. ARCHITEKTURA: Podivuhodné stavby - Baba
Zdeněk Lukeš

V sobotu přišlo asi 100 lidí (+ asi 3 psi) na Psí vycházku na pražskou Babu. Prošli jsme křížem krážem celou funkcionalistickou kolonii v katastru Dejvic a pověděli si o její historii. Takové "výstavní kolonie" byly postaveny ve Stuttgartu (1927), Brně (tzv. Nový dům v rámci Výstavy soudobé kultury; 1928), Vratislavi (1929), Zürichu (1930), Vídni a Praze (1932). Stavěly se domy podle principů funkcionalismu - betonové skeletové konstrukce, ploché střechy, pásová okna, bílé vápenné omítky a tzv. nautické prvky, neboť avantgardu tehdy fascinovaly moderní parníky.

Pražskou Babu inicioval Svaz čs. Díla, agilní organizace propagující moderní způsob bydlení (jeho centrum stojí na Národní třídě - bohužel dosud v bídném stavu. Bývala tam prodejna Družstevní práce). Po špatných zkušenostech z Brna, kde většina domů zůstala prázdných a stavební firma zkrachovala, se v Praze stavělo pro konkrétní investory ze střední třídy (výtvarníci, architekti, ředitel muzea, lékaři atd.), což kritizovali jak ultralevičáci v čele s Karlem Teigem (ti chtěli stavět sociální byty v řadových domcích), tak ultrapravičáci, kteří by tu rádi viděli domy a la baroko. Projekt celé kolonie vypracoval známý architekt prof. Pavel Janák tak, aby si domy vzájemně nestínily. Poloha na kopci nad Prahou byla ideální. Po dokončení první etapy v roce 1932 si lidé mohli domy prohlédnout, v dřevěném domečku na začátku kolonie (má být obnoven jako informační centrum s kavárnou) dostali katalog a kontakt na architekty.

Domy v kolonii projektovali představitelé tří generací. K té nejstarší patřili Kotěrovi žáci a spolupracovníci František Kavalír, Josef Gočár, Pavel Janák a Ladislav Machoň, k té nejmladší Ladislav Žák - autor tří skvělých domů - a jediná žena - Hana Kučerová-Záveská, která navrhla mj. největší dům v kolonii (viz minulý díl Psa). Dále jsou tu stavby Františka a Vojtěcha Kerhartových, bratří Fišerů, Zdeňka Blažka, J. E. Kouly, Evžena Linharta nebo Josefa Fuchse (spoluautor Veletržního paláce). Poslední etapou byla zástavba Matějské ulice (1939-40).

Na projektech se bohužel - na rozdíl od Vídně a Stuttgartu - nepodíleli zahraniční architekti. Až na jednu výjimku - dům pro arch. Paličku navrhl známý Holanďan Mart Stam (viz obrázek, na dalším je naše expedice na nedokončené regulaci Jarní ulice u domku designéra Sutnara od Oldřicha Starého).

Dnes je slavná kolonie, kterou u nás chtějí vidět všichni významní architekti a teoretici, na jedné straně celkem intaktní (přibyl jen jeden nepovedený dům z 60. let), ale řada vilek je poškozena nevhodnými adaptacemi (břizolitové omítky, plastová okna, žluté nátěry fasád různé přístavky nebo nástavby...) Památková ochrana tady zaspala. Naštěstí je tu už pár příkladů kvalitně opravených domů. Škoda, že si někteří majitelé víc neváží faktu, že jejich dům je součástí tak významného souboru staveb…





Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku