Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.10.2004
Svátek má Justýna




  Výběr z vydání
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 5: Průnik ze severu po souši
 >FILOSOFIE: Komunisté jsou případem pro neexistující psychology
 >PRÁVO: Poslanec Křeček a kauza Hučín
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Úprava Mrázovky pokračuje
 >PRÁVO: Stížnost na soudce OS v Přerově Mgr. Michala Jelínka
 >SPOLEČNOST: Bojují odbory opravdu s nezaměstnaností?
 >POLITIKA: Co by měl udělat prezident USA po volbách
 >PSÍ PŘÍHODY: Míček? Supermíček!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Čtvrtá říše římská
 >PRÁVO: Svoboda slova nebo trestný čin?
 >SPOLEČNOST: Žena-otrokyně?
 >POLITIKA: Úder do vlastních řad
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Hodný, zlý, ošklivý a nedůsledný, část II
 >PENÍZE.CZ: Jsou zaměstnanecké výhody pro zaměstnance?
 >ZDRAVÍ: Prodej alergenní kosmetiky s požehnáním hygieniků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Film  
 
7.10. Z MÉHO PODKROVÍ: Hodný, zlý, ošklivý a nedůsledný, část II
Albert Salický

(dokončení)

V zajateckém táboře seveřanů vystupuje Angel Eyes překvapivě coby seržant zodpovědný za mučení a okrádání zajatců. Tuco je zbit a odvezen vlakem, připoután řetězem ke svému strážci. S Blondiem se Angel Eyes dohodne a vrátí mu jeho revolver se stříbrnou intarzií. V této scéně má Angel Eyes opět pouzdro pod pupkem a v něm revolver s hladkou dřevěnou rukojetí. Není to tedy Remington, protože ten má na pažbě mosazné okruží kolem upevňovacího šroubu. Později, při chvíli odpočinku na cestě k pokladu, střílí Blondie opět svým intarzovaným Coltem, zatímco Angel Eyes má vedle sebe v pohotovostní poloze připravený opět Remington, tentokrát ovšem s niklovaným rámem a černým bubínkem. Bubínek je jasně perkusní, jsou vidět vybrání kolem pistonů, na kterých ale nejsou nasazeny kapsle! Nicméně v opasku kolem pouzdra má Angel Eyes nastrkány pětačtyřicítkové náboje.

Mezitím, ve vlaku se zajatci, Tuco močí za jízdy ze dveří dobytčáku a posléze vyskočí, přičemž strhne i k sobě připoutaného dozorce a použije ho při dopadu na štěrk vtipně jako airbag. Dozorce odchází do věčných lovišť, Tuco mu sebere revolver (Colt, černý otevřený rám) a snaží se s ním jako kladivem rozbít řetěz. V pěkném detailu vidíme, že tento Colt nemá na spodku kroužek na řemínek. Tuco ho nakonec zahodí a nechá řetěz přejet lokomotivou. Pak naskočí do vlaku a prchá. Jasný a logický je tedy fakt, že Tuco momentálně svůj revolver (ten s kroužkem, co si sám sestavil), s jistotou nemá. Nejspíš zůstal v zajateckém táboře.

Blondie a Angel Eyes tedy odpočívají ve městě, kam se vzápětí dostal i Tuco. Ten si v opuštěném hotelu vlezl do vany, a jak se tam v těch mydlinkách ráchal, přišel na něj mstitel z prologu. Tuco ho ovšem suverénně zastřelil svým černým Coltem s otevřeným rámem, kroužkem a řemínkem... není to magické?

Víme, že tento revolver nemohl být Tucův ručně sestavený kus. Připusťme tedy, že si Tuco mezitím pořídíl jiný, podobný. Proč ne. Jeho výstřel z vany však slyší o kus dál Blondie a říká nezapomenutelnou větu: "Každý revolver má svůj vlastní zvuk, a tento je mi povědomý..." načež se vydá Tuca hledat. Při setkání na sebe oba opět míří a vzápětí splečně likvidují Angel Eyesovu bandu svými černými Colty, jeden s intarzií, druhý s kroužkem a řemínkem. Což Angel Eyes sleduje opět vybaven Remingtonem v dvoubarevném provedení. V dalším ději jsou oba kumpáni zastaveni hlídkou seveřanů, která jim odebere zbraně, přičemž Tucův revolver má kroužek, ne ale řemínek. Když ho o něco později v táboře dostane zpět a nabíjí, už zase řemínek má.

Následující scéna se netýká zbraní, nýbrž výbušnin. Oba dobrodruzi jdou na požádání těžce zraněného a neméně těžce opilého kapitána vyhodit do povětří most. Je to dlouhý dřevěný most na spoustě podpěr. Hrdinové jdou od jedné stojky ke druhé, na každou připevní balíček trhavin a ty postupně spojují zápalnou šňůrou. Nakonec Blondie šňůru na konci zapálí a oba prchají do úkrytu. Chvíle ticha... bum! Nálože, vzdálené od sebe vždy několik metrů a spojené zápalnou šňůrou, vybuchují po celé délce mostu naráz.

Závěrečná scéna na hřbitově začíná setkáním všech tří u nepravého hrobu. Tuco má svůj revolver opět v kapse saka, přičemž hlaveň jde skrz díru v kapse a pod sakem zase vykukuje na veřejnost. Angel Eyes přináší Remington s niklovaným rámem, který posléze zasouvá do pouzdra. Pak se všichni tři rozestaví k závěrečnému střílení. Kamera se blíží, zabírá střídavě detaily všech tří. Hudba graduje. Dokonalý záběr zblízka ukazuje Angel Eyesův Remington. Je to opravdu perkusní revolver a není nakapslován. Tuco i Blondie mají v detailech své osvědčené Colty. Pak se kamera vrací v detailu k Angel Eyesovu Remingtonu a hle, aniž by se kdokoliv pohnul, na pistonech jsou již jako zázrakem nasazeny zářící mosazné kapsle. V opasku okolo ovšem stále odpočívají náboje ráže .45.

Nakonec je Angel Eyes zastřelen, Blondie může konečně podat Tucovi lopatu a poslat ho vykopat poklad ze správného hrobu s nezapomenutelným komentářem: "You see, in this world, there´s two kinds of people, my friend: those with loaded guns and those who dig."

Film mi nakonec ukázal i jiné hlubiny. Kromě vzpomínek na již zmíněnou scénu Eli Wallacha s revolverem, nebo toho jak Leone usoudil že by Blondie měl kouřit a poslal Eastwooda do nejbližší (španělské) trafiky pro cigára, jsem byl opět otřesen ubohostí německého dabingu. Německý překladatel považuje principielně vše za málo legrační a tak dialog obohacuje vtipkováním. Přesvědčil jsem se o tom v seriálu Star Trek, v Beatlesovském Perném dni a teď i zde. Už jen ten německý název: Zwei glorreiche Halunken... Nu což, Tři mušketýři byli také čtyři. Ale ty dialogy! Když totiž například oba kumpáni odjíždí z misijní nemocnice, snaží se Tuco tvrdit, že jeho bratr, kněz a vedoucí misie, ho má náramně rád. Na to mu Blondie podává zapálenou cigáru a říká "well, after a meal there´s nothing like a good cigare" (v českých titulcích "po jídle je nejlepší dobrej doutníček"). Samozřejmě je tím vyjádřeno, že považuje Tucovo chvástání za blábol. To ale německému překladateli nestačí. Vloží proto Blondiemu do úst (nebo spíše mezi zuby) docela jinou větu: "Dej si pár pořádných šluků, bude se ti líp kadit." Tato věta ovšem v Německu zlidověla a používá se podobně jako české "nechci slevu zadarmo". Není ani jasné, proč se Angel Eyes v němčině jmenuje Sentenza. Přímo směšný je pak fakt, že se pro německou synchronizaci dodatečných scén nepodařilo nalézt ani přibližně podobné hlasy.

V rámci rekonstrukce originálu dostala zabrat i legendární Morriconeho hudba. Ve snaze o dokonalost z ní restaurátoři pomocí AC3 vyrobili falešné stereo. Přesto je set dvou DVD, Gold Edition, vybavený i českými titulky, nádherný dárek pro nás blázny, kteří tento film milujeme jako krásnou ženu. Se všemi nectnostmi, které krásné ženy, stejně jako tento film, mají.

Salzburg, září 2004




Další články tohoto autora:
Albert Salický

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku