Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 6.10.2004
Svátek má Hanuš




  Výběr z vydání
 >VĚDA: Nobelova cena za lepidlo na kvarky
 >VĚDA: Rozhovor s čerstvým nobelistou
 >USA: Stav selhávání penzijních plánů
 >EVROPA: Hodnocení Turecka
 >EKOLOGIE: Ekoterorismus v České republice
 >KNIHA: Bláznit je lidské
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zapomenutá příhoda
 >PSÍ PŘÍHODY: Fešáci u Dívčích hradů
 >EKONOMIKA: Emise státních dluhopisů v příštím roce výrazně porostou
 >POLITIKA: Interview Johna Boka pro Neviditelného psa
 >PENÍZE.CZ: Každá hypotéka má něco do sebe
 >PRÁVO: Co znamená rušení hranic pro svobodu občana?
 >SPOLEČNOST: Diskriminace? Dobrovolná ano.
 >POLITIKA: Když se blíží volby, musí demokracie stranou
 >SVĚT: Kratochvíle s někdejší ideologickou diverzí

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
6.10. RODINA A PŘÁTELÉ: Zapomenutá příhoda
Ondřej Neff

Před 14 dny jsme byli s Ljubou a Iris na "dlouhém víkendu" na jižním cípu poloostrova Istrie. Bydleli jsme v obytném busíku VW, měli jsme sebou naše kola a taky nafukovací člun s přívěsným motorem. Cestou jsme zapomněli si koupit do člunu benzín. Nějaký jsme si koupili od sousedů táborníků a odjeli člunem do přístaviště ve vesnici Medulin. Najdeme pumpu a v ní koupíme kanystr a benzín.

Přistáli jsme u dlouhého mola. Nikde ani živáčka, jen u jedné upoutané jachty se motali tři chlapíci.
"Ti se tu vyznají," řekla Ljuba. "Oni přebírají jachtu. Určitě budou vědět, kde je pumpa."
Šel jsem tedy k nim.
Když si někdo půjčí jachtu, majitel ji pak přebírá a zkoumá, jestli nevznikla škoda.
Tihle zkoumali tu jachtu opravdu důkladně. Měli desky s lejstry a pilně cosi zapisovali.
Přišel jsem k nim a oslovil je slovanštinou, jestli by pánové nevěděli, kde je pumpa.
Odpovídali ochotně, ano, pumpa je kousíček, dvě stě metrů, hned vedle nábřeží.
Vstřebával jsem informaci a po očku pozoroval jejich počínání.
Bylo to setsakra důkladné přebírání jachty.
Oni si ji zapisovali do lejster a jeden vytáhl foťák a fotografoval. Když jsem odcházel, otočil jsem se a viděl jsem, jak ten třetí otevírá kufřík a snímá otisky prstů.
To už jsem se těšil, jak budu Ljubě vyprávět, že na palubě jsem zahlédl křídou namalovaný obrys těla a hnědou skvrnu.
Teď už věřím, že to tak bylo - takže je nejvyšší čas vyprávět příhodu o tom,jak jsem se šikovných chlapců v maríně ptal na cestu k benzínové pumpě.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku