Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 9.10.2004
Svátek má Štefan




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Žijeme v demokratickém právním státu?
 >KNIHA: Čas voněl snem. Stručný přehled dějin VKS(b)
 >MOBY DICK: Kokotovým hostem
 >MLÁDEŽ: Mladé lvice čekají mláďata
 >ÚVAHA: Příborní systémy
 >KNIHA: Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi
 >VĚDA: Evariste Galois
 >FEJETON: Návštěva u zubaře
 >PRÁVO: Uplácet politiky není trestné!
 >EVROPSKÁ UNIE: Za vše mohou kreténi… ve Vatikánu?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vesmír
 >POLITIKA: Ideologie husakismu
 >MÉDIA: Válka o Novu (1.)
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se má Tom
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh čtrnáctý - Hrob

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Literatura  
 
9.10. KNIHA: Čas voněl snem. Stručný přehled dějin VKS(b)
Milan Nakonečný

Manou nebeskou byly kdysi pro nepřátele komunismu břitké výroky Václava Černého o poměrech a osobách neblaze činných v satelitní éře dějin Československa (Paměti 1945-1972, Atlantis 1992). Další vydatné porce této duchovní pochoutky se nyní dostává všem těm, kdo nemají rádi komunismus a rádi čtou neméně břitké polygonské Sloupky Jana Beneše. Oproti vědci a esejistovi Černému mají politické glosy spisovatele Beneše kouzlo lidově jadrné a současně vysoce kultivované verbalizace, evokující sny otroků doby československého temna. Benešovy dějiny Všesvazové komunistické strany (bolševiků) - plný název pro šťastné neúčastníky ne tak dávných politických školení - jsou provázeny glosami k politiko-historickým a kulturním událostem tehdejší sovětské kolonie, Československa, a tedy i k dějinám "předvoj jeho dělnické třídy", Komunistické straně Československa. Pečlivě vybraná fakta (mnohá z jedinečných pramenů jinde dosud k témuž tématu neuvedených) evokují díky Benešově umu četbu skutečně psychicky velmi angažovanou, neboť provázenou nejen aktuálními mocnými hnutími mysli, ale i následnou hlubokou reflexí přečteného. Vyplývá z ní, kromě jiného, že komunismus je sociologicko-antropologickou konstantou, která jen mění své historické, době se přizpůsobující formy. Beneš dovede několika slovy vzbouřit imaginaci celé epochy či jejích dílčích aspektů, když např. zrádné vzdělance charakterizuje jako "prodejné intelektuální lancknechty", či Chruščovův pád jako "vzpouru kremelských kostelníků proti veleknězi" (str. 329). Za tlustou monografii vydá charakteristika Lenina jako "skřeta a syfilitika, který soudil, že nelze dělat revoluci bez popravčích čet" (str. 67). Benešova kniha je téměř politické leporelo pro dospělé, v nejlepším slova smyslu.

Kniha vržená do prostředí převážně lhostejného a účelově sebeobranně zapomínajícího připomene starším generacím onu hnusnou dobu lží, násilí, surovostí, podlostí, záludností, zrad, nezměrné bídy a utrpení i nesčetných vražd, všeho toho bezbřehého a slizkého zla, které bylo prezentováno jako "vítězná cesta dělnické třídy" k "zářným zítřkům" a které vedle zmatených našlo i nemálo shrbených přisluhovačů a slouhů. Dodnes se takticky reformní pokračovatelé této obludné ideologie a praxe zdráhají říci plnou pravdu o hlavním zločinci, nositeli tohoto zla, Stalinovi (viz několik vydání českého překladu dílka belgického pseudosocialisty L. Martense Jiný pohled na Stalina, které na rozdíl od vydání českého překladu Hitlerovy knihy Můj boj, proběhlo bez intelektuálního vzrušení). Víc než deset procent komunistů z obyvatel tohoto tak rychle zapomínajícího národa a ještě více bolševiků mezi národy bývalého SSSR nesvědčí o tom, že by nastal "konec víry v zázraky". Stačilo málo, aby se změnili ti, kdo tyto "zázraky" toto "dnes, které bylo již včera", přinášejí. Jako radostné pozítří poněkud jinými, ale stejně záludnými slovy. Změnila se jen slova a vůdcové, lež a zločinnost komunismu zůstala stejná.

V Benešově výrazně literárně-umělecky a současně přísně věcně podané pravdě o komunismu sovětském i našem, o komunismu vůbec a "an sich", se odráží také jeho opravdové disidentství, osobnostně protrpěná skutečnost vizí a zklamání, zkušenost zdejší i zahraniční, dřívější i současná. Napsal dílo, které by mělo být povinnou četbou zejména pro dospělé později narozené, kteří si již nic nepamatují, ale i pro ty mnohé dříve narozené, kteří si již nechtějí nic pamatovat. V současné intelektuální atmosféře a díky vyhraněnému image autora vyvolá toto dílo mezi vzdělanci mnohé štípání vlasu a mentálně abstraktních flatulencí, ale i - díky za to - mnoho zloby těch, kteří stále ještě, jak napsal kdysi jeden pokrokový básník, dřív než usnou, čtou si ještě Lenina.

Beneš Jan: Čas voněl snem. Stručný přehled dějin VKS(b), Praha Primus 2004 (454 str.)


Další články tohoto autora:
Milan Nakonečný

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku