Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 12.10.2004
Svátek má Marcel




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Vládci razítek
 >ARCHITEKTURA: O betonových krabicích a zlých cizincích
 >PRÁVO: Policejní kontroly poslanců aneb od demokracie k diktatuře
 >VZPOMÍNKA: Grenada
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To jsme to vymňoukli
 >ŮVAHA: Gross vlna se starým obsahem
 >SPOLEČNOST: Normalizace ve zdravotnictví
 >PSÍ PŘÍHODY: Z jedné misky
 >HISTORIE: Madeira a náš poslední král
 >MÉDIA: Pokrytectví milionového páru
 >KNIHA: Zkušenost s čínskými akademickými funkcionáři
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Úžasné novinky z Německa
 >PENÍZE.CZ: Stavební spoření si pod sebou podřezává větev
 >EKONOMIKA: Po týdnech růstu přední americké trhy ztratily
 >PRÁVO: Uplácet politiky je trestné

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
12.10. ŠAMANOVO DOUPĚ: Zvonek na Boha
Jan Kovanic

Kačenka a Sněhulák ještě v Bubci

Nic k divení tu není: Strom. Na jeho kmeni bezkontaktní zvonek. Na jmenovce zvolání: "BOŽE, BOŽE!" Zmáčknete, někde v dáli to slabě zazvoní. Na odpověď ale musíte čekat velice pozorně, neboť je velice tichá. Instalace se zove "Motlitba" a spáchala ji Lenka Klodová.

Jinde je do trávníku zabodnuta popiska, kde se dovíme, že Zdeněk Ruffer vytvořil dílo jménem "Houpačka". Ve skutečnosti to jsou asi tři různé houpačky zavěšené na větve tří různých stromů. Týž umělec zapustil do širokého stupňovitého pařezu plůtek a plastiku nazval "Řečnická tribuna".

Včera navečer byl na ní navíc i mikrofon. Neformálním proslovem Miroslavy Němcové, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a stínové minystryně kultury zde byla v neformálním prostoru neformálně otevřena neformální výstava "Nic na odiv". Prostor jest zahradou Kateřinky u pražského novoměstského kostela svaté Kateřiny, tam, co je též umístěna Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice. Po páté hodině odpolední byl v tomto čase stín už všude.

Na plošince nad schody do kliniky mě přivítali "Kachna" a "Sněhulák s otevřenou náručí" Jana Haubelta. (Vida, však je znám z řeporyjského Bubce!.) Na dveřích ústavu zve cedulka ku poznání díla Martina Zet (další bubecký známý), "41774 kroků". Vešel jsem dovnitř, prošel na dvůr, došel až k domku s Linkou důvěry (Pracoviště přestěhováno do skladu textilu v 1. patře), ale pak se už vrátil - byla tam velká zima, nemohla ji překrýt ani nezvyklá vyhlídka na porodnici U Apolináře. Kroků jsem učinil jen asi 500.

Všude vůkol jsou zde nemocnice, a v jich středu tento málo známý skvost se starými stromy, v tomto dni velice podzimními a velice nasvícenými nepravděpobnou modří oblohy. Kousek od magistrály a přeplněné Ječné ulice, avšak v těžišti trojúhelníku přírodně architektonických bodů Karlovo náměstí, Mírák a Karlov má jednou vzniknout "Sculpture Park", jak jest záměrem sdružení v čele s lidmi jmény Joska Skalník, Ivo Slavík či Pavel Kalina Zde si můžete přečíst pár jejich myšlenek o oživení kateřinského areálu.

A do konce října je vám možno naštívit "sochy v parku" osobně. Leze se sem například z křižovatky ulic U nemocnice, Lípová a Kateřinská, například. Zahradou vede zkratka do ulice Na bojišti, slavné přítomností Dopravních podniků HMP a restaurace U Kalicha.

Ještě vám lze spočinout na drnovém "Gaučíku" Hany Poislové, či obdivovat "Prostor", skleněnou krychli, do které obalil zde rostoucí keř Milan Houser. Jiří Kobr vytvořil hezkou "Zahrádku", připomínající spíše písmeno omega - takže její sudovité žebroví nic nezahrazuje. Zato "Oplocenka" Jana Fabiána ohrazuje hájek nebezpečných jedovatých tisů bezpečně - utekl jen jeden. Možná po žebříčcích, které onen dokonalý plůtek zprůchodňují dvounožcům. Miloš Šejn zasadil k pilastru samotného kostela Sv. Kateřiny "Růži pro K.". Nemusíte se bát přijít si k ní čuchnout až pod vysokou gotickou věž - Praha 2 tento skvost už natolik opravila, že se již nehodlá zřítiti. Nová střecha kostela a asanace jeho barokního zdiva dává tušit, že zde někdy kolem roku 2006 bude snad otevřen veřejnosti další sakrální prostor.

Před kostelem šplhá po kmeni stromu drúza barevě pomalovaných budek Ivany Junkové, které jsou schopni obydlet snad jenom ptačí "Last Heroes". Nakonec jsme ještě pod "Větvovým Ikarem" Kurta Gebauera zachyceným ve větvoví (visel tam ten Ikaros!, ne Kurt) vytvořili na betonu hřišťátka velkou kruhovou mandalu. Já vím - když mandalu, tak kruhovou. A to z krajíců chleba, mleté sladké papriky, krup středních, zrnek pražené kávy i z kávy mleté. Posloužily též štěpky, ohořelé uhlíky z větviček, syrové špagety, corn-flaky. A zejména dobře se sypala mouka pšeničná a sůl jedlá - ovšemže s jodem! Pochlubím se tu, že ten kaštan pro střed mandaly jsem poskytl z okolních zdrojů já sám. Inu - šaman ve mně neodolal.

Pracovníci jednoho z blízkých vědeckých ústavů tu kdysi dávno konali cvičení Civilní obrany. Učili se, jak odmořit automobil po raketojaderém útoku. Protože neměli auto, nakreslil přednášející jakýsi obrys na kůru stromu a prohlásil: "Tak toto je zamořené vozidlo." A jal se pantomimicky odmořovat strom. Však to bylo na zahradě blázince!

Možná, že to byl stejný strom, na kterém je teď připevněn zvonek na Boha.

Psáno v Praze dne 11. října 2004

Foto převzato z webu www.bubec.cz
(Viz i jeden ze starších Šamanových článků O Bubci.)

Web na Kateřinky


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku