Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 18.10.2004
Svátek má Lukáš




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Otrávená bublina jménem Kořistka
 >ZDRAVOTNICTVÍ: O stříhání nehtů a komorách
 >PRÁVO: Předčasný masopustní rej
 >POLITIKA: Bude Gross vypovídat na detektoru lži?
 >SPOLEČNOST: Ochranářský šiml
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo na Invexu
 >MÉDIA: Smějeme se s Františkem Janečkem & Co.
 >SPOLEČNOST: Je vůbec v Česku možná demokracie?
 >PSÍ PŘÍHODY: Zkreslené vnímání času
 >ÚVAHA: Naše zdraví a ČN
 >ZAMYŠLENÍ: Taková obyčejná privatizace
 >POLITIKA: Podle vzoru "gestapo"
 >SVĚT: Na okraj jednání o vstupu Turecka do EU
 >HISTORIE: Památník obětí komunismu tábor Vojna
 >PENÍZE.CZ: Obligace, pokladniční poukázky, STRIPS... nekoušou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
18.10. PSÍ PŘÍHODY: Zkreslené vnímání času
Ondřej Neff

Maurice de Boulignard tvrdí, že člověk je jediné zvíře, které vnímá čas. Bart taky vnímá čas. Ale nějak divně. Například nemá přehled o tom, zdali jsme byli na dlouhé, nebo krátké procházce. Všiml jsem si toho už dávno. Napadlo mě někdy, že bych toho mohl zneužívat. Že bych mu mohl namluvit, že jsme byli na dálné výpravě a přitom bychom udělali jenom kolečko kolem plácku s lavičkami.

Včera jsem se ale přesvědčil, že on je opravdu stran času zcela vedle.
Vyšli jsme na procházku, prošil brankou a udělali sotva pár kroků, tedy: vyšplhali jsme na násep vroubící cestu a dospěli jsme sotva do poloviny trávníku v parčíku před hotelem Blaženka, když jsem si uvědomil, že jsem nezamkl branku. Otočil jsem se tedy a s Bartem na vodítku se vracel. No a Bart, místo aby namítal, místo aby dával najevo - jak to, že jdeme zpátky, ještě jsem si nestačil nic přečíst a nic jsem nepodepsal, capal odevzdaně se mnou a před brankou se mi otíral hlavou o nohu a domáhal se, abych mu sundal košík! To je obvyklý rituál. On nechce nikde jinde, abych mu sundal košík (někdy se o to snaží sám, strká hlavu do křoví a páčí košík o větve), ale před brankou - na to má svoje právo, na tom to právu trvá jako Jan Sladký zvaný Kozina. On si opravdu myslel, že se už vracíme!

Byl bych pravdu nehodný pán, kdybych jeho zmatku takto využíval. Kdybych udělal jen kolečko ani ne kolem laviček, ale kolem prvních několika stromů v parčíku. Byl bych taky hloupý pán. Protože bych okrádal sám sebe o to, že mě Bart vyvede na procházku.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku