Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 19.10.2004
Svátek má Michaela




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: V minulosti nebo mimo mísu?
 >POLITIKA: Gott a Vondráčková pro policejní stát
 >ARCHITEKTURA: Podzim v Plečnikových zahradách
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Konverze vrchu Mrázovka na park pokračuje
 >VESMÍR: Vedle jak ta jedle
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Dvě vdovy, aneb čas plyne
 >BRNO: Ještě o referendu
 >PSÍ PŘÍHODY: Bloudění za humny
 >POLITIKA: Volební neúčast láme rekordy
 >KNIHA: Český rozhovor v čínském rozhlase
 >SVĚT: Co může dnešní Evropa nabídnout světu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Anekdoty z německé ekonomiky
 >ÚVAHA: Siréna
 >PENÍZE.CZ: Dupe nosorožec po podepsaných smlouvách?
 >VZPOMÍNKA: Gottwald na stokoruně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Architektura  
 
19.10. ARCHITEKTURA: Podzim v Plečnikových zahradách
Zdeněk Lukeš

Josip Plečnik
Moravská bašta

Je tady po-po-po, tedy poněkud ponurý podzim, to je čas zalézt s dobrou detektivkou za pec nebo usednout do ušáku ke krbu. Ale protože se blíží zimní čas a taky končí letní sezóna, mám ještě jeden nápad.

Zvu vás na podzimní procházku Jižními zahradami Pražského hradu, dokud jsou ještě otevřeny. Vznikly v dnešní podobě v průběhu 20. let minulého století podle projektu Josipa Plečnika (1882-1957). Zahrady za komančů dosti utrpěly, ale pak se je podařilo dát téměř do pořádku a získaly dokonce mezinárodní ocenění pro historické zahrady - Scarpovu cenu, o čemž jsem ostatně psal už zde.

Sejdeme se tedy tuto sobotu 23. října na monumentálním schodišti vedoucím do Rajské zahrady. Dostanete se na ně z Hradčanského náměstí, vchod do zahrad je vedle místa, kde ústí Zámecké schody (neoficiálně zvané Nové) na náměstí (je to jihovýchodní partie náměstí). Ti z vás, kteří byli na mé přednášce v Kaštanu před 14 dny, už vědí, že Plečnik hledal podobu zahrad dost dlouho, že zápasil s kamenným sloupem, který měl stát právě na schodišti a poté, co se zlomil při dopravě na Hrad, nechal nový kámen umístit na III. nádvoří, kde stojí dodnes (první kámen věnoval arch. Hübschmannovi pro památník padlým pod Emauzy).

Uvidíme, jak Plečnik spojil opět symbolicky město s Hradem tím, že snížil obrannou zeď v navazující Zahradě na Valech. Podíváme se na drobné stavby v zahradách, které jsou umístěny v místech, která vyznačují osy k důležitým dominantám města. Pak sestoupíme do Hartigovské zahrady, kterou Hrad získal až v roce 1960. Prohlédneme si místa, která byla necitlivě změněna - vyhlídku pod Býčím schodištěm a hnusnou Husákovu trafostanici na místě býv. Ptačince. Nakonec dojdeme až k další vyhlídce na Moravské baště a vy se pak vydáte už sami dolů, podívat se na barokní terasové zahrady pod Hradem (pozor, tam se platí vstupné!), anebo vyjdete na Opyš a po Starých zámeckých schodech sejdete na Klárov…

Vycházka se uskuteční jen za slušného počasí (slabý deštík nevadí, ale bude-li hodně pršet, akce odpadá). A ještě poznámka: naše milé němé tváře nechte prosím pro tentokrát doma (Nepsí vycházka s Neviditelným psem), do zahrad nesmí ani na šňůře:-( .

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Plečnikův návrh na sloup na Moravské baště

Schodiště do Rajské zahrady



Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku