Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 25.10.2004
Svátek má Beata




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Neúcta k zákonnosti i k zákonům
 >SVĚT: Zvrácená reality show z Iráku
 >PENÍZE: Komu prospívá penzijní připojištění?
 >PRÁVO: Zmatení jazyka!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kolo ve městě
 >SPOLEČNOST: S jakou morálkou se zdravotnictví uzdraví?
 >FEJETON: Kantoři dostanou přidáno
 >POLITIKA: Zatraceně nezvyklé spojenectví ČSSD a ODS
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak Bart spadnul do rybníka
 >SPOLEČNOST: Proč nemít možnost svobodné volby?
 >ZAMYŠLENÍ: Diktát ulice
 >FEJETON: Pan Krejčí, listonoš
 >PENÍZE.CZ: Vyplatí se vám státní důchodové pojištění?
 >SPOLEČNOST: Klášterní kvas Klasik konzervuje spotřebitele
 >ZÁBAVA:Trocha odlehčení "seriózních" témat aneb "Švarcík" trochu jinak

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
25.10. PENÍZE: Komu prospívá penzijní připojištění?
Radim Valenčík, ml.

Zamysleme se nad fungováním penzijního připojištění. Člověk si ukládá určitou částku, stát mu přidá další a fond uložené prostředky zhodnotí. V posledních letech se zhodnocení pohybuje kolem 3%. Vezměme modelový příklad, kdy člověk uložil 6000 Kč, stát mu přidal 1800 Kč, a zhodnocení bylo 234 Kč (3%). Státní příspěvek je financován z daní. Státní rozpočet je deficitní, takže tyto peníze mohou být takzvaně „na dluh“. Pokud si stát půjčuje, platí obvykle cenu kolem  6% z vypůjčené částky. Kupodivu nejvíce do státních dluhopisů investují právě penzijní fondy. V naší modelové situaci, kdy člověk spoří pouze jeden rok, pak bilance vypadá takto. Ten, kdo spořil, dostane 8034 Kč (6000 Kč vlastní úspory, 1800 Kč státní příspěvek a 234 Kč zhodnocení ve formě 180 Kč zhodnocení vlastního příspěvku a 54 Kč zhodnocení státního příspěvku). Náklady pro, stát a tedy pro daňového poplatníka, jsou 1908 Kč (1800 Kč státní příspěvek a 108 Kč zaplacených na úrocích za zapůjčení této částky, aby mohla být připsána tomu, kdo spoří). Z této částky dostane náš spořílek 1854 Kč (1800 Kč státní příspěvek a 54 Kč výnos z něj). Zbylých 54 Kč je výnos fondu. Přehlednější by tato úvaha byla ve formě  podvojného účetnictví. Zjednodušený závěr: Pokud by si stát peníze na státní příspěvky nepůjčoval od fondů, ale přímo od těch, kteří spoří, ušetřil by daňovým poplatníkům slušné peníze (rozdíl mezi úroky zaplacenými za půjčku a úroky vyplacenými spořitelům). Pouze penzijní fondy by přišly o bezpracný zisk. Uvědomme si také, že v příkladu byl použit jeden člověk s úsporami 6000 Kč, ve skutečnosti se jedná o miliardové částky.

Tím v žádném případě nechci snižovat roli dobrovolného a nedotovaného spoření (investic). Jen se snažím poukázat na to, že deformace v podobě státního příspěvku neslouží pouze těm, kteří spoří, ale zvláště silným zájmovým skupinám, které si chtějí odkrojit část veřejných peněz. Domnívám se, že jde o závažné zjištění a mohlo by vést k úpravě zákona o penzijním připojištění. Nic proti penzijním fondům, ale ať se snaží vydělat usilovnou péčí o klienta v podmínkách rovných příležitostí. A ne využívat veřejných peněz a nepřehlednosti systému k výdělkům na úkor daňových poplatníků.

Radim Valenčík, ml.
Autor je místopředsedou Institutu Karla Havlíčka Borovského, www.ikhb.cz




Další články tohoto autora:
Radim Valenčík ml.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku