Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 26.10.2004
Svátek má Erik




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Vzniká evropský nacionalismus?
 >SVĚT: Nové tisíciletí, nové značné starosti
 >SPOLEČNOST: Konečně! (Kam směřuje naše zdravotnictví?)
 >PRÁVO: Ucho vlasti naslouchá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála posekaných trávníků
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Hypermarkety v sedmimílových botách
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Čeho se bát
 >OSOBNOST: Al Gore
 >PSÍ PŘÍHODY: Nosicí pejskové
 >SPOLEČNOST: O korupci
 >SHINKANSEN: Prvé vykolejení po 40 letech
 >VZPOMÍNKA: Když malé svině rostly...
 >NÁBOŽENSTVÍ: O rozdělení, sionismu a naději
 >PENÍZE.CZ: Vyplatí se vám státní důchodové pojištění? II.
 >POLITIKA: Neúcta k zákonnosti i k zákonům

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Telekomunikace  
 
26.10. ŠAMANOVO DOUPĚ: Čeho se bát
Jan Kovanic

Generální policajt pan Jiří Kolář nic moc neprovedl, jen se špatně vyjádřil. A to si ještě publicisti smlsli jen na kousku jeho řeči. Poněkud opoměli Kolářův úvod odpovědi na otázku, která se týkala jeho osobně:

"Jestliže bych byl odposloucháván, tak je to proto, že by k tomu dal někdo příkaz. Konkrétně soudce, musela by to být situace, kdy se dopouštím nějakého nezákonného jednání." A teprve pak dodal ony slavné věty, které se dostaly i do Deníčku Moby Dicka: "Mě ta myšlenka vůbec netrápí. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno."

V principu má pan Kolář pravdu. Začíná skleněný věk, kdy je každému vidět až do žaludku. A tu se můžeme vyhnout nepříjemnostem, když jsme čestní, slušní, bohabojní a dodržujeme zákony a pravidla. Není se tedy čeho bát.

Jenže! Pan Kolář není nějaký šaman, on jest prezidentem policie. A tu by neměl říkat "ať si mě každý odposlouchává"... Protože jen někdo může, jinak se páše ohavný zločin porušení listovního tajemství v úpravě, která platí dnes a ne v době Čapkova listonoše z Pohádky pošťácké. A to by mělo policii zajímat!

Protože je čeho se bát. Neboť zločinec může odposlechem přijít ku zajímavým poznatkům, a ty pak zneužít. Jestliže víme, že existují prodejní policisté, kdo nás ochrání před prodejem odposlechů gangsterům?

A ještě něčeho je třeba se bát. "Úniku" informací k novinářům. Existují gangsterští publicisté, kteří mají k dispozici záznamy z policejních protokolů. A toto je věc, kde měl Kolář už dávno tvrdě zakročit a kde zcela selhal! Oni ti publicisté mají i záznamy z odposlechů. Zde nemůžeme říci "já vedu rozhovory, a ať si je každý odposlouchává, jak chce". Protože publicista není soudce a samozřejmě si vybere z rozhovorů jen špeky, které ještě náležitě vypíchne - jak měl pan policejní prezident možnost poznat právě na vlastní kůži.

Psal jsem v uvozovkách "úniky", protože se podle mne často jedná o "řízené" úniky, neboli dezinformaci či vypuštění pomluvy. Psal jsem bez uvozovek o gangsterských publicistech, přesnější by byl výraz estébáčtí publicisté. Protože přesně stejným způsobem pracovala za bolševika Státní bezpečnost: Vyslala někam zvěda, instalovala odposlech, z odposlechu nezískala žádný důkaz k soudnímu jednání, zvěd přivezl prd (zprávu bez informační hodnoty), a ten prd pak předložil v ČS Televizi nebo v Rudém Právu. A aby měli estébáci posichrováno i z druhé strany, když někteří novináři nejevili ochotu spolupracovat, odcházeli vysloužilí rozvědčíci a estébáci na důchod do kultury: Jako šéfredaktoři časopisů či redaktoři televize. A mám pocit, že ty estébácké pšouky v našich médiích zanechaly svou nesmazatelnou pachovou stopu!

Ale ono je čeho se bát, i když odposlechy nepadnou do ruky gangsterům či publicistům. Jak jsem o tom psal ve svém psím článku 13. července Vláda štěnic, ještě před sestavením této vlády:

"Dlouhodobé intriky Stanislava Grosse ho vynesly až na dosah mety nejvyšší výkonné funkce premiéra. Nyní zatím sestavuje vládu. V ní už možná nebude ministr informatiky, protože tento resort má být spojen přímo s ministerstvem vnitra. Ono totiž vnitro má rozsáhlé databáze o nás, nehodných občanech, teď by si je mohlo lehčeji doplňovat. Připomínám, že už nyní ministerstvo vnitra nepřímo řídí Český Telecom, do jehož čela prosadil osobně pan Gross (!!??) "svého člověka" Gabriela Berdára. Tato společnost je ze zákona povinna zabezpečit odposlechy, o což se stará jiný "silovnik", bývalý tvrdý státní zástupce a současný šéf Bezpečnosti Telecomu Miroslav Antl. Opávněný státní orgán (Standa G.) zašle požadavek v elektronické podobě (už se netelefonuje z ÚV!) na specializované pracoviště Českého Telecomu. Zde už nejde o dávné manuální odposlechy, kdy v listopadu 1989 odpojili technici Telecomu kabely vedoucí k "velkým uším", a ony slyšely leda velké ticho. Dnes operátor zadá požadavek do systému MONITOR - a obsah hovorů odchází jako samostatná data přímo "oprávněnému orgánu" (BISce, policii, ministrovi vnitra, předsedovi vlády...) mimo zařízení Českého Telecomu. Zlatá doba štěnic byla překonána."

Takže prvně se musíme bát zneužití vůči politickým protivníkům. Psal jsem o tom i v Hospodářských novinách 23. června: Jen aby to nebyl "Grossův absolutismus" : "Odposlouchává se na žádost oprávněných státních orgánů. V tomto státě, kde soudy rozhodují na základě výpovědí recidivistů-policejních informátorů, ve státě, jehož předseda vlády i ministr vnitra si tak rádi čtou ve stenozáznamech odposlechů, v této době, kdy technika je na mnohem vyšší úrovni, než kdysi měly "poštovní lóže", to pokládám za natolik znepokojující, že se musím ptát: nehrozí nám "Grossův absolutismus"?"

(Toto bylo napsáno ještě předtím, než Česká televize odvysílala pořad "Můj přítel vrah", na jehož základě se teď prý konečně začnou stíhat "tuneláři". Co tam zaznělo, bylo jednak známo dlouho předtím a jednak nešlo vůbec o žádnou reportáž, ale o "umělecké dílo", pod kterým byl onen zločinec podepsán jako spoluautor scénáře!!! Nemohl jsem si nevzpomenout na Bittmanovu slavnou dezinformační reportáž "Tajemství Černého jezera"...)

Toho je třeba se bát, a toto se děje: Pod vymyšlenou záminkou se zařídí odposlechy, z desítek hodin se pořídí výpisy, vyberou se nějaké vhodné, ty se předhodí hltavému nebo navedenému nebo nemyslícímu novináři, a ten pak už koná samospádem. Dychtivě zastane mouřenínskou práci v lividaci politických odpůrců.

A co je nejhorší: Zdá se, že to lidem u nás nevadí! Hlasitě se ozval prezident Václav Klaus. Díky mu za to. Načež se zase ozvou hltaví, navedení nebo nemyslící novináři: Klaus si za svůj odposlech prý může sám, když se baví s takovými hajzly... Ale nešlo o Klausův odposlech. Šlo o to, že "odposlechy jsou u nás běžnou záležitostí". A stejně běžně se zneužívají v politickém boji.

Tohoto je třeba se bát: Ještě dva roky podobných praktik a naší lhostejnosti - a Grossova ČSSD s jeho neviditelnými pomocníčky z řad bývalého reálněkomunistického režimu vyhraje volby se 70 % hlasy.

A pak už nebude nic bránit v rozkvětu České republiky jako spravedlivého socialistického státu po vzoru soudružského Běloruska. Ke kterému mílovými kroky směřujeme už teď.

Psáno v Praze dne 25. října 2004


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku