Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 29.10.2004
Svátek má Silvie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Signály z vesmíru
 >FEJETON: Cesta do noci
 >NÁZOR: Doufám, že příští volby vyhrají komunisté
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Pečení chleba
 >ÚVAHA: Neodbytný Lukašenko
 >POLITIKA: Havlovi gladiátoři
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak jsem s Bartem a Iris slavil 28. říjen
 >SPOLEČNOST: Jak „hospodařily“ České lesy?
 >FEJETON: Korfu a kumkváty
 >CHTIP: Sebevrah na střeše mrakodrapu
 >EKONOMIKA: Americké akciové indexy oslabují
 >PENÍZE.CZ: Proč nechci hypotéku s kapitálovou životní pojistkou
 >DOKUMENT: Prohlášení SOCR ČR k návrhu zákona o prodejní době
 >PRÁVO: Co nám ukazuje kauza „Kořistka“
 >AMERICKÝ STAV VĚCÍ 7: K břehům připlout

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
29.10. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Pečení chleba
Ondřej Neff

Pokračuji v seriálu vzpomínek na dobu dětství, jak se uchovala v sýpce paměti. Celý seriál je k dosažení zde.

I dnes hodně lidí peče chleba. V padesátých létech to ale nebyl sport, ale běžná praxe - v tradičně vedených venkovských domácnostech. Taková byla i domácnost našich sousedů Pokorných. Stará paní "babí" Pokorná, pošťačka na penzi, pekla chleba. Rád bych ten obřad po létech zase viděl! Především připravovala těsto, to muselo kvasit, mísila ho ve veliké díži a bylo kolem toho hodně čarování. Systém toho pečení si už moc nepamatuji. Vybavuji si jen, že v přízemí domu, kde Pokorných bydleli ("babí" a pak "mladí", tedy syn s paní a dvěma syny, byli o osm let starší než já) byla pec, na peci "babí" spala, pod pecí byl prostor a tam žila kuřata a housata a kachňata (pořád se něco rodilo a pořád se něco zabíjelo, to byl ustavičný kolotoč života/smrti) a snad ta chlebová pec, která byla v patře, nějak souvisela s tou spodní, to už se moc nepamatuju. Rozhodně babí sázela víc než jeden pecen,myslím, že při nejmenším dva. Když ho zpracovala a připravila ke vsazení, udělala štipci prstů nahoru svoji značku. Ta mě zajímala nejvíc. Proč se babí podepisuje na něco, co je určeno k tomu, abychom to snědli? Samozřejmě, že ho taky žehnala svatým křížem.

Mám ten chleba v paměti jako něco nadpozemsky dobrého. Čerstvý chleba, pomazaný máslem doma utlučeným a navrch ještě s medem od Tomáškovic včel, tak tohle bych taky rád někdy okusil. Mnohem později jsem se byl podívat v pekárně v Michli a pan šéf mi tam vysvětloval, jak ta jeho vědecky řízená linka musí nutně vyrábět lepší chleba, než se dělával na venkově. Možná, že v laboratorních testech by ten tovární chleba obstál, ale stejně si myslím, že v řetězu úkonů tam chyběla babí se svými štipci a prsty zvednutými ke svatému požehnání.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku