Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 5.11.2004
Svátek má Miriam




  Výběr z vydání
 >USA: Amerika – day after
 >POLITIKA: Teď, když máme, co jsme chtěli…
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Nudle u nosu
 >ÚVAHA: Definice komunizmu jako politického systému
 >POLITIKA: O dvou slušných kandidátech v jednom obvodě
 >ÚVAHA: Boom
 >PSÍ PŘÍHODY: Složité vztahy
 >EKONOMIKA: ČNB bude úroky zvyšovat jen pomalu
 >OSOBNOST: Josef Vavroušek
 >POLITIKA: Moc podivný podpis
 >PENÍZE.CZ: Jak minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost
 >AMERIKA: To je neštěstí! To je neštěstí!! Vyhrál Bush!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Svobodné volby! (Dialog s mocí)
 >EKOLOGIE: Ambrozek má pravdu - už by se na to měl "vysrat"
 >AMERIKA: Je vymalováno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
5.11. PENÍZE.CZ: Jak minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost
Jiří Šedivý

Nezaměstnanost je velmi citlivým problémem nejen naší země, ale i všech ostatních hospodářsky alespoň trochu rozvinutých zemí, zejména v Evropě. Česká vláda se hlasitě ohání zájmem o růst zaměstnanosti minimálně od nástupu sociální demokracie v roce 1998 do vládních křesel. Přesto nezaměstnanost stále roste a dnes její míra přesahuje (podle starší a tedy srovnatelné metodiky) 10 %. Jedním z důvodů může být i růst minimální mzdy.

Stanovení minimální mzdy má za úkol motivovat uchazeče o zaměstnaní a nezaměstnané k hledání práce, místo setrvávání na dávkách sociální péče. Proto aby byla motivace dostatečně silná, musí být minimální mzda stanovena dostatečně vysoko nad penězi, které poskytuje stát formou dávek. "Práce se musí lidem vyplatit," říká ministr práce Zdeněk Škromach. Ekonomická teorie a statistika však dodávají: pokud stanovíme (zvýšíme) minimální mzdu, vzroste počet nezaměstnaných.

Sebereme práci nejhůře placeným a nejméně vzdělaným…

Na pozadí ekonomického tvrzení je následující úvaha. Hospodářství si během měsíce vydělá na určité množství mezd (M). Toto se rozdělí mezi jednotlivé zaměstnance podle jejich smluv o výši platu. Výše platu v nějaké míře odpovídá odvedené práci a je vymezena kvalifikací a schopnostmi zaměstnance. (Na tomto místě nediskutujme o tom, jak jednotlivé platy odpovídají či nikoliv daným kritériím). Tj. ti nejméně schopní dostávají nejmenší platy a naopak. Pokud je někdo schopný opravdu málo, je zaměstnatelný např. za 4 000 Kč a nikdo mu nemůže dát více, protože by si takový zaměstnanec prostřednictvím odvedeného výkonu na sebe nevydělal. Pokud však stát určí výši minimální mzdy na 5 000 Kč, stává se z takového zaměstnance nezaměstnatelný.
Taktéž zmíněný mzdový fond M by se bez regulace rozdělil mezi 5 miliónů zaměstnanců, mezi nimiž by bylo např. 5 000 s výší platu do 4 000 Kč a 7 000 zaměstnaných se mzdou 4 001 – 4 500 Kč. A dalších 10 000 se mzdou 4 501 – 5 000 Kč. Zavedením minima (např. 4 500 nebo 5 000 Kč) se stejně velký fond rozděluje mezi o málo menší počet zaměstnaných (roste průměrná mzda), zároveň je ovšem třeba dostát požadavku, aby neklesal výstup ekonomiky – zvýšila se produktivita práce. V nejnižších vrstvách pak nepřijdou pochopitelně o práci všichni, protože někteří budou moci dostávat vyšší mzdu, když jiní odejdou a jejich výkon bude přelit na všechny ostatní zaměstnané právě i s jejich mzdami.
Proto je nezbytné vidět, že minimální mzda zvyšuje platy všem, ale nejchudší (přesněji nejobtížněji zaměstnatelné) připravuje o práci. Objem mezd zůstává stejný, ale průměrná mzda roste (zvýší se minimum). Musí tedy poklesnout počet zaměstnanců. Z hlediska ekonomie jde o poziivní jev, neboť roste produktivita práce - schopnější zastanou za celkově stejné mzdy také stejnou práci, ale v menším počtu zaměstnanců. Z hlediska sociálního jde takřka o tragédii, neboť lidé přicházejí o práci. Stranou tohoto článku pak ponechme, že tito nezaměstnaní začnou přitěžovat státní kase, což už se pochopitelně ekonomii rozhodně nelíbí. Ani sociální přístup nechce apriori zatěžovat obyvatelstvo více, než považuje sám za nezbytné (a to je velmi, až zásadně, relativní).

Dopad zvýšení minimální mzdy ilustruje i náš graf:


Statistika se připojuje

Tvrdit, že statistika vše jen potvrzuje, není úplně korektní. Hodnoty nezaměstnanosti skutečně rostou, ale na vině není pouze minimální mzda. Připomeňme, že druhá polovina 90. let byla v českém hospodářství ve znamení poklesu hospodářského růstu, který s sebou nese růst míry nezaměstnanosti. Ale trend růstu nezaměstnanosti pokračoval i v novém desetiletí, kdy můžeme jednoznačně hovořit o konjunktuře.

Vývoj minimální mzdy a nezamněstnanosti v letech 1998 - 2004

Výše min. mzdy

leden 1998

leden 1999

červenec 1999

leden 2000

červenec 2000

leden 2001

leden 2002

leden 2003

leden 2004

Kč za měsíc

2 650

3 250

3 600

4 000

4 500

5 000

5 700

6 200

6 700

Nezam. (%)

5,6

8,1

8,8

9,8

9,0

9,1

9,4

10,2

10,8

Zdroj dat: MPSV

V posledních letech tedy roste nezaměstnanost jak z důvodu strukturálních, tak i z důvodu administrativních překážek v zaměstnávání pracovní síly, mezi které patří i stanovení minimální mzdy. Z hlediska ekonomického cyklu a vývoje hospodářství by naopak v posledních letech měla nezaměstnanost spíše klesat. Je tedy svým způsobem paradoxní, když nezaměstnanost zvyšuje svým rozhodnutím sama vláda, která ji podle svých tvrzení chce naopak snižovat.

V materiálech ČSÚ se pak můžeme dočíst: "Výzkumy vlivu výše minimální mzdy na zaměstnanost ukázaly, že růst minimální mzdy vede k růstu nabídky práce, a to jak pracovníků s nízkou kvalifikací, tak i těch lidí, kteří by chtěli znovu vstoupit do pracovního poměru v důsledku zvýšené mzdy. V některých zemích, kde minimální mzdy jsou jak vysoké, tak i závazné (Španělsko, Francie), byl evidován vzestup nezaměstnanosti mezi mladistvými a dále též u pracovníků s nízkou kvalifikací". Neboli statistika potvrzuje závěry o vlivu minimální mzdy na zaměstnanost.
"Ochrana nejméně kvalifikovaného segmentu pracovního trhu se v jednotlivých zemích EU liší způsoby regulace minimální mzdy, což implikuje odlišnosti v hladinách minimální mzdy. Velmi nízkou hladinu minimálních mezd mají např. USA, V. Británie a Španělsko, kde se výše minimální mzdy pohybuje mezi 30-40 % průměrné mzdy, zatímco nejvyšší je v Itálii (70 %). Důležitou otázkou je, jak je institut minimální mzdy využíván v praxi. Nejvyšší podíl pracovníků, jejichž mzda je na úrovni, anebo v těsné blízkosti minimální mzdy, má Francie (70 %, přičemž minimální mzda činí 50 % mzdy průměrné)", upřesňuje ČSÚ.

Česká minimální mzda je přibližně na úrovni 38 % mzdy průměrné. Z tohoto hlediska se řadíme mezi země se spíše nižším podílem minimální mzdy na mzdě průměrné, proto by její vliv neměl být tak významný. Ale popisovaný vztah je třeba uvažovat při každém administrativním zásahu do výše mezd. Jak již bylo řečeno výše, minimální mzda, přesněji její odstup od úrovně státních sociálních dávek, má motivovat nezaměstnané k hledání a nástupu do práce. Tady se ale sociální demokracie jako politický postoj dostává do kleští. Motivovat nezaměstnané snížením sociálních dávek a snížit jejich již tak mizerný životní standard? Nebo zvyšovat minimální mzdu a způsobovat další nezaměstnanost? Obojí je ve vzájemném rozporu, ale obojí je v zájmu sociálnědemokratických politiků.

Jaké opatření byste zvolili? Má vláda vůbec regulovat takové veličiny jako je minimální mzda, nebo ji ponechat na smluvní volnosti obou stran pracovního kontraktu?




Další články tohoto autora:
Jiří Šedivý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku