„Amerika nikdy nebyla tak rozdělená, jako teď. Dnes je to jako Pákistán a Indie“ Tak ohodnotil výsledek právě skončivších voleb Chriss Matthews , známý komentátor a TV moderátor na CNBC. Pákistán a Indie… to je snad trochu přehnané! ?

Letošní volby byly už moje deváté v této zemi. (vlastně deváté vůbec, protože to, co měly být volby v Československu, po mých prvních v roce 1946, byly sprosté komedie) Ve všech volbách se dosud vždy projevovala rivalita mezi demokraty a republikány. Rozdíl byl ale většinou v přístupu k otázkám sociálním – politicko-ekonomickým. V těchto posledních se objevilo a hlavně na výsledku projevilo něco jiného. Říká se tomu zde „morální hodnoty“. To je jistě široký pojem, ale v tomto případě je to zúženo do problému manželství homosexuálů, svobody rozhodnutí o přerušení těhotenství, modlení ve veřejných školách a jiné propagaci a podpory náboženství ve veřejných institucích - odluka církve od státu, kterou má zaručovat ústava. President Bush a krajně konservativní část republikánské strany úspěšně přesvědčili voliče, že právě oni jsou nositeli těchto „moral values“.

Pákistán a Indie? Chriss Mathews to z části osvětlil, když se zmínil o faktu, že 42% Američanů věří do písmene biblickému výkladu vzniku světa – Bůh stvořil zemi za 6 dní atd. Křesťanští fundamentalisté se snaží (a v některých státech úspěšně), aby se na školách skončilo s výukou evoluční teorie a kde neuspěli, prosazují aspoň paralelní výuku stvoření podle biblické Genesis. Více než polovina dospělých věří v duchy, čerty – démony a podobnou havěť pohádek našeho ranného dětství. Věří v pravdivost legend o Adamovi a Evě, Noemově arše, Sodomě a Gomoře a všech ostatních kapitol z „ Holy Scriptures“ (písma svatého).

Demokratický kandidát přiznal, že jako katolík neschvaluje interrupce, ale zároveň uznává právo žen se svobodně rozhodnout. V podobném smyslu se vyjádřil i o partnerství homosexuálních dvojic. To přimělo několik biskupů, aby několikrát v tisku uveřejnili celostránkové upozornění, že takový názor odporuje katolickému přístupu a těm, kteří takové názory mají, je zakázáno či bude odepřeno „svaté přijímání“.

Katolíci jsou vnímáni v protestantské Americe jako dogmatičtí sektáři a byl téměř zázrak, že John F. Kennedy tehdy ve volbách uspěl. I když jen o 1 hlas před Nixonem, byl první a zatím poslední katolík v této nejvyšší funkci. Nemůže být pochyb, že tato „vrozená chyba“ Johnu Kerrymu pomohla k porážce. Není žádným tajemstvím, že v kostelech a v četných pořadech „teleevangelistů“ jsou demokratičtí kandidáti často uváděni jako vyslanci ďábla a poslušní věřící jsou varováni před jejich volbou. Znám osobně řadu takových bohuvěrných človíčků. Jsou ale dobrými, pracovitými a vlast milujícími občany, většinou jen se základním vzděláním a prostými zájmy.

Zajímavé je rozložení volby – Bush- Kerry, podle výše dosaženého vzdělání, věku, zaměstnání a náboženství. Nebudu uvádět statistické hodnoty, nejpodstatnější je asi toto zjištění: Bushe volili nejčastěji voliči starší, méně vzdělaní a pravidelně docházející do kostela. Na mapě Oregonu, kde zvítězil Kerry, bylo zřetelně vidět, že Kerry získal většinu okolo větších měst, kde bydlí většina lidí s kvalifikovaným zaměstnáním a v prostorách okolních oblastí dřevařského průmyslu a farem dominoval Bush. Podobně vypadá mapa celých USA – demokraté zvítězili na celém západním pobřeží – Kalifornie, Oregon a Washington a na druhé straně severovýchodní státy tzv. New England states a New York, New Jersey a Pensylvania. Tedy státy průmyslové a ne až zas tolik nábožensky zfanatisované, jako státy tzv. „Bible belt“ (biblický pás) – řada států od Georgie, Tennesee, Oklahoma atd.., kde zase lehce zvítězil Bush.

Převládá přesvědčení, že válka v Iráku neměla na výsledek voleb podstatný vliv. I když Kerry poukazoval na nešťastný způsob, jakým tato vláda válku vede, v podstatě si uvědomoval, že je nutné problém vyřešit a dořešit, ale měl v plánu zapojit do celé akce více států, hlavně spojenců v Evropě. Měl za to, že Bush nemá ve světě dobrou reputaci a doufal, že po zvolení se mu podaří dobré vztahy obnovit.

President Bush ve své první řeči vítěze i senátor Kerry ve své poslední řeči poraženého kandidáta zdůraznili nutnost postavit mosty mezi rozpolcenou Amerikou a najít cestu ke společnému řešení vážných problémů dnešního světa. President se odvolává na spojenectví s Bohem (který snad teď momentálně sídlí v kopuli Capitolu), ale já sdílím obavy s jinými, kteří tvrdí, že se musí lidstvo pokusit vše řešit racionálně a spoléhat se jen na řešení rozumem. Ale – bez Boží pomoci to nebude lehké! Vlastimil Obereigner – t.č. v Oregonu

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku