Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 10.11.2004
Svátek má Evžen




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: ODS - předmět politické segregace
 >ARCHITEKTURA: Baťova úžasná Jednadvacítka
 >POLITIKA: ČSSD potřebuje pragmatismus
 >RODINA A PŘÁTELÉ: První sníh
 >MÉDIA: Válka o Novu (3.)
 >AMERIKA: Bushův obdivuhodný triumf
 >PSÍ PŘÍHODY: Zasněžení psové
 >MÉDIA: Zpráva-bastard v Lidovkách
 >GLOSA: Jágrův odchod na východ
 >SPOLEČNOST: Tak trochu jiná škola
 >CHTIP: Jak se věci mají
 >PENÍZE.CZ: Argentinská krize a poučení pro Českou republiku I.
 >SVĚT: Konzervativci a kádrování George W. Bushe
 >ÚVAHA: Soumak Evropy?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Vetřelec vs. Predátor

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
10.11. SPOLEČNOST: Tak trochu jiná škola
Šárka Adámková

Na velkém kartonu je dětskou rukou nakreslena mapa Itálie, kolem se povalují mušle a mince, na některých lavicích je písek. V 5. ročníku ZŠ Křepice právě probíhá výuka vlastivědy. Tak trochu jinak, než je obvyklé.

Pohoda prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství. To jsou tři hlavní pilíře, na nichž stojí projekt Škola podporující zdraví. Do projektu jsou zařazeny vybrané základní a mateřské školy. A jsou to takové školy, které aktivně vytvářejí prostředí, jež umožňuje soulad psychického a fyzického zdraví žáků i pedagogů. Garantem projektu je Státní zdravotní ústav (SZÚ) v čele s národní koordinátorkou programu PhDr. Miluší Havlínovou, CSc. Hlavní a základní podmínkou pro přijetí školy do programu je vypracování písemné koncepce neboli tříletého plánu. Ale nejde jen o formální dokument. Všichni pedagogové školy se musí s programem ztotožnit, musí chtít a být schopni jej dodržovat a podle potřeby rozvíjet. Po třech až čtyřech letech provádí škola autoevaluaci (sebehodnocení) své dosavadní činnosti a inovuje svůj projekt na další období, což je následně završeno i po formální stránce certifikátem SZÚ a uzavřením dohody o vzájemné spolupráci.

Česká republika patří do Evropské sítě škol podporujících zdraví (ENHPS). Vznik tohoto projektu měl a má prokázat význam podpory zdraví ve škole. Na jeho rozvoji se podílí Světová zdravotnická organizace, Rada Evropy a Komise Evropské unie. Pilotní testy proběhly v roce 1991 v Maďarsku, ČR, na Slovensku a v Polsku. V současné době je do projektu zapojeno několik desítek evropských zemí a konkrétně u nás zhruba 200 základních a mateřských škol.

Jak Školy podporující zdraví přistupují k dětem

Děti jsou zde vnímány jako individuální osobnosti, mající nejen své povinnosti, ale také svá práva.

Jsou respektovány jejich přirozené potřeby, je podporováno jejich sebevědomí a sebeúcta.

Je s nimi diskutováno a mají možnost podílet se na chodu školy prostřednictvím tzv. Školního parlamentu nebo Rady žáků.

Nedostatky jsou potlačovány a přednosti vyzdvihovány.

Razí se zásada, že úspěšné může být každé dítě.

Jak Školy podporující zdraví přistupují k výuce

Omezuje se klasické zkoušení, jsou zavedeny pohybové a relaxační chvilky ve vyučování.

Je více využíváno pochval a motivujícího hodnocení, při němž se klade větší důraz na pokrok a možnosti dítěte.

Výuka může probíhat v blocích, jednotlivé předměty mohou být propojovány, využívá se kooperativní a projektové vyučování.

Začátek vyučování může být posunutý, hodiny zkráceny a přestávky prodlouženy.

Jak Školy podporující zdraví přistupují k rodičům

Škola a rodina nejsou v opozici, vzájemně si pomáhají.

Škola chápe, že rodiče jsou pro dítě primární.

Rodiče mají možnost účastnit se výuky.

Zásady škol podporujících zdraví se zdají být tak samozřejmé, že by si leckdo mohl říci, proč vlastně dělat speciální projekty. Estetické prostředí, zdravá výživa, pitný režim, smysluplné učení, pozitivní motivace, uznání a důvěra jsou přece naprosto přirozené součásti našeho života. Ale je to skutečně tak samozřejmé? V mnoha klasických školách bohužel ne. Pro pedagogy ŠPZ znamená vstup do projektu více práce, kterou jim nikdo nezaplatí. Ovšem tento vklad se jim vrátí v podobě spokojených a šťastných dětí i rodičů. A díky vzájemné zpětné vazbě vychází přímá úměra „spokojené dítě = spokojený učitel = klidná práce“.

Mirek byl v první třídě fackován za to, že v hodině tělocviku vybočil z řady , v druhé třídě dostával poznámky typu „neostrouhal si tužku“ a „zase si neostrouhal tužku“. Ve čtvrté třídě dostal pětku, dvakrát podtrženou, za to, že si špatně opravil domácí úkol. V páté třídě musel navštívit neurologii pro trvalé těžké migrény. Přestože se psychologickým vyšetřením zjistilo, že jde o dítě s nadprůměrnou inteligencí, výsledky ve škole tomu neodpovídaly. Do „šestky“ nastoupil na jinou školu. Bolesti hlavy po krátké době odezněly a ze zdeptaného kluka se pomalu stával sebevědomý žák a dobrý sportovec. Poprvé v životě se do školy těšil. Nová škola byla v té době už 7 let zapojena v projektu ŠPZ.

Projekt Škola podporující zdraví (ŠPZ) má za sebou u nás více než desetileté fungování a výsledky jasně dokazují, že celkově tyto školy, jejich žáci a pedagogové prospívají více než jak je tomu v „klasických“ školách. Školy podporující zdraví jsou totiž skutečně „zdravé“. Je zde větší zájem dětí o vyučování, vládne zde lepší atmosféra, děti, kantoři i rodiče jsou spokojenější. A to je také cílem celého projektu.

Další informace můžete najít zde:

http://nszm.internet.cz/cb21/asp/ibrana.asp?id=3823

http://www.who.dk/youthhealth/20030130_2

http://www.szu.cz/czzp/projekty/index4.htm

http://integral.wz.cz/

http://www.zs-slovenska.cz/big/index.html

http://web.spinet.cz/zsjm/

http://mujweb.cz/www/msbojasova/




Další články tohoto autora:
Šárka Adámková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku