Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.11.2004
Svátek má Otmar




  Výběr z vydání
 >SVĚT: S antiamerikanismem na věčné časy!
 >POLITIKA: Strana žen není žádný nesmysl
 >ARCHITEKTURA: Paternostery, výtahy a jiná vytahovadla
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Svět zítřka
 >MÉDIA: Válka o Novu (4.)
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Cesta k 17. listopadu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Septimánovo napětí, odpor a proud
 >MÉDIA: České seance aneb Trpíme s českými medii
 >PSÍ PŘÍHODY: Neřvi, blbe, rozčiluješ mě!
 >PRÁVO: Co zavinila teta z Orlických hor
 >EVROPSKÁ UNIE: Lež vítězí!
 >MÉDIA: Pavel Šafr a Bratrstvo kočičí pracky
 >ZÁBAVA: Světoví politici reagují na Arafatovo úmrtí
 >KNIHA: Trýznivé tajemství
 >POLITIKA: Senát je na nic a Frantovi smrděj nohy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
16.11. RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Svět zítřka
Ondřej Neff

Sedmdesát procent lidí není schopno pochopit ironii, nejsou k tomu psychofyziologicky přizpůsobeni. To je asi vysvětlení, proč je film Svět zítřka kasovní propadák. I když, dodejme, první Terminátor byl také propadák a teprve na kazetách diváci objevili Schwarzeneggera v robotí podobě a vynutili si obnovenou premiéru a tak nastartovala epopej, která má jako čtvrtý díl za jeviště guvernérský palác v Kalifornii.

Tak daleko Svět zítřka není. Režisér Kerry Conran natočil sci-fi film, který by se dal charakterizovat takto:

Je to film, jaký by vznikl, kdyby v roce 1939 bylo možné takový film natočit. Je to "retro" vizuálně, herecky a nádherným rodokapsovým příběhem. Rozumprdi kteří ovládli filmovou kritiku, taky patří k těm nehumorným bytostem, jež nechápou ironii a mudrují nad "banálním příběhem". Svět zítřka je blízký "bondovkám" a Hvězdným válkám a Indiana Jonesovi, ale v podstatě nejblíž je Limonádovému Joeovi, jakkoli nepředpokládám, že Conran naši koňskou operu někdy viděl.

Na výtvarnou podobu filmu padlo už mnoho chvály, a plným právem. Mistrovsky a hlavně do nejmenších detailů zvládnuté "retro" má své monumentální vrcholy (vznášející se letadlové lodi - letadla RAF) i mini-vrcholy (fotoaparát reportérky Polly Perkinsové (Gwyneth Paltrowové). Dvojice hrdinů Joe Sullivan (Jude Law) a Dex Dearborn (Giovanni Ribisi) připomíná Bigglese a jeho přítele Gingera. Jako by z bondovky vyskočila Francesca „Frankie“ Cooková (Angelina Jolie). Vizuální atraktivita by nám ale neměla zastřít zrak: z řemeslného hlediska je pozoruhodné, jak dokonale debutant Conran zvládl obrazovou monumentalitu, ale zároveň i drobnokresbu - situační i psychologickou (samozřejmě v intencích rodokapsového žánru). Takže, Joe Polly pátrají pod dr. Totenkompfovi, chystajícím se zahubit svět, ale paralelně běží problém, kdy Polly má ve svém fotoaparátu dvě poslední okýnka filmu a jakožto reportérka setsakra váhá, co na ně vyfotí. Což je motiv, dovedený ke kouzelné pointě.

Povzdechl bych si, že film je příliš dobrý na to, aby v dnešním zblblém světě mohl mít kasovní superúspěch. Naštěstí to není pro Conrana poslední příležitost - bude filmově adaptovat Burroughsovu Princeznu z Marsu; kdo seriál o Pozemšťanovi na Marsu zná a viděl Svět zítřka, bude se těšit, co mu Conran ukáže. Aby mu čekání rychleji uteklo, půjde na Svět zítřka znovu - to je metoda kterou zvolím já.




Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku