Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 15.11.2004
Svátek má Leopold




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Senát je na nic a Frantovi smrděj nohy
 >SVĚT: Ropovody ke světovládě
 >VOLBY: Dopis z Austrálie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak se rodí vetřelci
 >PRÁVO: Štrasburk
 >VOLBY: Následky povolební kocoviny
 >INTERNET: Diskusní příspěvky očima profesora Höschla
 >PSÍ PŘÍHODY: Propásnutá příležitost
 >PRÁVO: Soudci zneuctili soud
 >ÚVAHA: Je Václav Klaus opakem George W. Bushe?
 >FEJETON: Jak ušetřit
 >POLEMIKA: NP Bavorský les se stal studnou poznání
 >HUDBA: NI zve dnes večer na Popu Chubbyho
 >NÁZOR: Eutanazie v 21. století
 >HÁDANKA: Gross a Gross – poznej rozdíl

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
15.11. SVĚT: Ropovody ke světovládě
Petr Robejšek

Americké volby zastínily událost, nad jejímiž důsledky se až tají dech. Vladimir Putin jel do Pekingu oslavit výročí navázání diplomatických vztahů, ale ve skutečnosti šlo o něco jiného. Zdvořilostní úsměv hostitelů zkameněl, když kremelský vládce odmítl stavbu ropovodu a plynovodu přes Sibiř. Marně Peking nabízel zvýšení obchodní výměny z dvaceti na šedesát miliard dolarů, nákup ruských zbraní, atomových elektráren a přihodil i hospodářskou pomoc při rozvoji Sibiře. Místo do Číny zamíří ropovod k přístavu Nachodka, do náruče čínských rivalů - Japonska a USA. Čína soupeří s Japonskem o ropu, plyn a nadvládu v regionu; chce vystřídat USA na stolci hegemona.

Vladimir Putin nabídl konsternovaným hostitelům pouze zvýšení dodávek ropy po železnici (10 až 15 milionů tun ročně). Proč se vlastně ruský prezident brání záplavě dolarů? Obě země spojuje upřímné staleté nepřátelství a Putin ví, že čínští stratégové myslí dlouhodobě. Ruským elitám neuniklo plíživé počínšťování Sibiře, které by ropovody legalizovaly a završily.

Ale to není všechno. Neutišitelný energetický hlad Číny je pravděpodobně nejdůležitejší hospodářskou a bezpečnostněpolitickou výzvou 21. století. Stamiliony Číňanů vtrhly (překotně a neefektivně) do průmyslového věku. Spotřeba energie stoupá v průměru o 6 procent ročně (pro srovnání: Čína spotřebuje na stejné množství výrobků dvakrát více energie než vyspělé státy a 80 procent získá spalováním uhlí). Zvýšení tohoto poměru je vyloučené proto, že ekologická situace země už nemůže být horší. Cenou čínského hospodářského zázraku jsou záplavy, nedýchatelný vzduch a alarmující zprávy o prvních politických nepokojích. Přesto (nebo právě proto) musí Peking zajistit energii pro své hospodářství za každou cenu.

Pro západní svět je ropa pohonem vyspělé ekonomiky, pro Čínu teprve šancí na její vznik. Počet obyvatel znamená v zaostalosti brzdu a ohrožení. Teprve v hospodářské vyspělosti umocňují stamiliony lidí velmocenský nárok. A právě proto není rychlý rozvoj Číny v ruském ani v americkém zájmu; a právě proto skupují Číňané po léta těžiště po celém světě. Před sedmi roky vydal Peking 5,5 miliard dolarů za převážnou část ropného komplexu Kazachstánu; existují plány na plynovod přes Turkménii a nedávno si Číňané vyhlédli kanadské těžařské a ropné společnosti Noranda a Falconbridge. Státem kontrolované firmy Petrochina a Sinopec si dělají chutě na ropné písky v provincii Alberta. Ruská ropná a plynová bonanza by se hodila - leží na zápraží. Nyní se dostáváme k jádru celé této geostrategické hry. Američané kvůli ropným polím bojují, Číňané je skupují. Čína sbírá miliardy z celého světa a může si koupit kdykoliv cokoliv. Zřejmě jí však nejde o přísun, nýbrž o kontrolu energetických zdrojů; že by touha po světovládě?

Odmítnutím stavby sibiřského ropovodu může Rusko svého rivala pouze zbrzdit. Ale právě těch pár let může rozhodnout. Buď se totiž Čína v příštím desetiletí vtlačí mezi průmyslové velmoci, nebo se zalkne vlastními problémy. Rozpad a chaos patří k čínským dějinám stejně nedílně jako triumfy Říše středu. Vladimir Putin je obratný stratég.

Petr Robejšek, psáno pro Týden




Další články tohoto autora:
Petr Robejšek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku