Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 19.11.2004
Svátek má Alžběta




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Úřednická vláda a opoziční smlouva nejsou totéž
 >FEJETON: Vánoční reminiscence 1968
 >POLITIKA: Zemanův návrat na statném oři
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá: Sportovní pytle
 >SPOLEČNOST: Internet pro slepé - výsledky sbírky
 >PSÍ PŘÍHODY: Zuřivej dědek a bílej fantom
 >POLITIKA: Všude plno Arafata
 >CHTIP: Z amerických soudních síní
 >EKONOMIKA: Světové trhy na maximech
 >PENÍZE.CZ: Nebourat, vystěhovat se z města a založit rodinu?
 >POLITIKA: Zruší Stanislav Gross ČSSD?
 >SVĚT: Případný půvab izolacionismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můžou i zabít
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šeredná krasavice
 >MÉDIA: Radio Beat ve spárech reakcionářů!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
19.11. POLITIKA: Všude plno Arafata
Michal Simkanič

Za bolševika se vyprávěl kromě mnoha jiných a daleko lepších jeden poněkud nechutný vtip. Otevřu noviny a tam je Lenin, pustím si televizi a tam je zase Lenin, vyjdu na ulici a z prvního plakátu na mne kouká Lenin – no a teď jsem se vrátil domů a bojím se otevřít konzervu s hovězím ve vlastní šťávě…

Tak právě na tenhle fór si nešlo nevzpomenout větší část minulého týdne, kdy tak trochu jako seriál v přímém přenosu nejdříve vypínali a poté rituálně pohřbívali jednoho z největších zločinců novodobé historie – předního teroristu Jásira Arafata. I když si pořád říkám, že mne už jen tak něco nepřekvapí, není to vůbec pravda. Očekával bych, že politická zrůda světového formátu, která má na svědomí tisíce lidských životů a další miliony, kterým udělal život daleko horší, bude alespoň v našich médiích komentována v souvislosti se svou smrtí v duchu, jakém si masoví vrazi zaslouží a téměř opak byl pravdou. Hodně z nás má v živé paměti, jak se tento zločinec za socialismu velmi často promenádoval v naší zemi a jak se roztřesený komunistický president Husák už nemohl dočkat až mu připne nejvyšší státní vyznamenání. Hodně se toho tehdy také navtipkovalo o tom jeho froté ručníku, který nesundával z hlavy a tak se nemusel bát ani návštěvy veřejných záchodků v pražském podhradí.

Poté co jsem si nevěřícně vyslechl slova našeho ministra zahraničí a bývalého komunistického státního notáře o tom, že Arafat byl takový i takový jsem definitivně pochopil, že naše státní suverenita je opravdu vepsí. Těžko mi kdy někdo vysvětlí, co nám je do toho, že Evropská unie zjevně hodlá pokračovat ve své vysoce škodlivé a zmatečné zahraniční politice, kopírující francouzské a německé zájmy. A pokud jde o tolikrát zmiňovanou Nobelovu cenu míru, jsem zvědav, jak dlouho bude trvat než to některý z jejích laureátů otočí a poté, co dostane toto historií velmi zdevalvované ocenění, nastoupí dráhu mladého a nadějného teroristy. S takovýmto historickým vzorem by se snad ani nešlo divit. No a pokud si palestinský kmen svůj vlastní stát opravdu zaslouží, tak by jej měl získat – nejlépe hned poté, co vrátí životy všem zavražděným Izraelcům …

Ing. Michal Simkanič

www.ceskapravice.cz


Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku