Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.11.2004
Svátek má Romana




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Zruší Stanislav Gross ČSSD?
 >SVĚT: Případný půvab izolacionismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můžou i zabít
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šeredná krasavice
 >MÉDIA: Radio Beat ve spárech reakcionářů!
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Tři zastavení Zvětšeniny
 >POLITIKA: CVVM mezi realitou a manipulací
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se Róňa zase ztratil
 >EKOLOGIE: Jak je to na bavorské straně?
 >ŠUMAVA: Bůh je mrtev!
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Návrh koncepce - chraň nás Bože, jestli jí to projde
 >PENÍZE.CZ: Stavební spoření: naložte se státní podporou co nejlíp
 >SPOLEČNOST: Příliš mladí na gheto?
 >DOKUMENT: Školství politiky nezajímá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Mohlo to být jinak

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
18.11. Patnáct let poté
(eff)

Patnáct let uteklo jak voda, povzdechneme si my, kteří jsme zažili 17. listopad 1989 jako dospělí lidé. Posteskla si včera jedna moje známá, že její patnáctiletá dcera po dlouhém vzpomínání vyhrkla - jo, sedmnáctý listopad, to bylo, jak ti studenti křičeli máme holé ruce. Tak to prostě je. Historické události zajímají především ty, kdo je osobně zažili. Třeba jednou opravdu nastane čas bez historie v tom smyslu, že nebude žádných výročí bitev a válek a převratů. Že se bude klidně žít a pracovat a pokud si lidi vzpomenou na výročí, tak třeba svatby nebo narození jejich milované holčičky. To ovšem bude ještě dlouho trvat, než se to stane, pokud se to stane. Takže jsem si zavzpomínal, plný dojetí a pokory a vděčnosti. Že to uteklo? Bodejť by ne, žili jsme svobodně a naplno.

Grebeníčkův projev v parlamentě je další ukázka nestydatost těchto lidí. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl. Nuže, hlavní idea listopadu 1989 byla "jděte k čertu". Pokud tehdy někdo zklamal ideál, naštěstí jen na chvilku, byl Havel a jeho lidé, když byli ochotni přistoupit na jakousi komunistickou vládu, kde by "opozice" tvořila menšinu. Tento nesmysl naštěstí byl smeten událostmi a zůstala po něm jen poněkud trapná vzpomínka.
Václav Havel při těch slovech odešel ze sálu a dobře udělal, spolu s ním odešla i většina pravicových poslanců. Zůstal i Klaus, který odmítá okázalý antikomunismus. Za nejlepší cestu k vyrovnání se s komunistickou érou považuje "pozitivní dnešek" a vytvoření společnosti, která vznik podobných režimů neumožní. Samozřejmě, že je to myšlenka s racionálním jádrem. Zároveň ale posiluje komunistickou pozici a to k vytváření "pozitivního dnešku" sotva prospívá. Pod heslem "odmítejme zjednodušující pohledy" se příliš často skrývá mnichovanství a ústupnost. Soudruh Grebeníček se zjednodušujících pohledů nebojí. Ten vyhlašuje války a o patro níž soudruh Zifčák už rovnou mluví o lidových soudech a šibenicích. Taková je realita "patnáct let poté".

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku