Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.11.2004
Svátek má Romana




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Zruší Stanislav Gross ČSSD?
 >SVĚT: Případný půvab izolacionismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můžou i zabít
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šeredná krasavice
 >MÉDIA: Radio Beat ve spárech reakcionářů!
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Tři zastavení Zvětšeniny
 >POLITIKA: CVVM mezi realitou a manipulací
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se Róňa zase ztratil
 >EKOLOGIE: Jak je to na bavorské straně?
 >ŠUMAVA: Bůh je mrtev!
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Návrh koncepce - chraň nás Bože, jestli jí to projde
 >PENÍZE.CZ: Stavební spoření: naložte se státní podporou co nejlíp
 >SPOLEČNOST: Příliš mladí na gheto?
 >DOKUMENT: Školství politiky nezajímá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Mohlo to být jinak

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
18.11. RODINA A PŘÁTELÉ: Šeredná krasavice
Ondřej Neff

To jsme onehdy šel za jedním známým. Přišel jsem o chvilku dřív. Nakoukl jsem do sekretariátu.
U stolu seděla tmavovláska tak asi dvacetiletá. Popisovat nebudu, každý si dovede představit krásnou dvacetiletou holku. Byla hezky oblečená, upravená a jistě i voňavá. Potvrdit nemohu, nejsem Bart a na blízko jsem se neodvážil.
Čišela z ní taková mrzutost a taková negace čehokoli, že mě napadlo, jestli to není jen nápodoba krásné holky a že ve skutečnosti je to houba pýchavka a kdybych se jí dotknul, praskla by a vyvalil by se oblak černého prachu.
Požádal jsem ji o noviny. Ležely na desce stolu. Svolila tak vztekle, jako kdyby je měla kvůli mě extra natisknout.
Sedl jsem si na židli, četl si a přes okraj ji občas pozoroval.
Ona nebyla navztekaná na mě. K tomu nebyl žádný důvod. Byla navztekaná na svět. Asi se hněvala, že musí sedět v kanceláři a třídit poštu. Raději by se plavila s milionářem na jachtě, jako to dělá tolik jiných krásných dvacetiletých tmavovlásek. Jenže do téhle kanceláře milionářové nechodí. Sem chodí jen plešouni číst si noviny.

Pak ten známý přišel. Vyzvedl si mě, vrátil jsme tedy noviny a šel s ním do jeho pracovny. Opatrně jsem se ptal, copak asi se té slečně přihodilo, že je tak kakabusí.
"Nevím," odpověděl. "Ona je taková vždycky, na každého. Je prostě taková."
Chudák holka! Někdo by jí měl říct, že taky svítí sluníčko a veverky skákají po stromech a že je svět pěknej a když si toho nevšimne, za dvacet let bude vážit osmdesát kilo a bude mít mastnou opleť a bradavici na nose.
Já to ale nebudu. Ode mne by to nevzala. Nejsem milionář s jachtou.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku