Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 20.11.2004
Svátek má Nikola




  Výběr z vydání
 >VÝROČÍ: 60 let od bombardování Brna
 >MOBY DICK: Dobrý vůdce Duto Hlav
 >POLITIKA: Umění neodejít a vývoz odcizené revoluce
 >SPOLEČNOST: Dokument o Grebeníčkovi st.
 >HUDBA: Nabitý koncertní podzim
 >SPOLEČNOST: Potřebujeme další listopad?
 >MÉDIA: Kdo je tu pro koho
 >TELECOM: Zákazníku, moc si vymýšlíš!
 >PRÁVO: Patenty na software
 >SPOLEČNOST: Příběh o českém zdravotnictví
 >KNIHA: Meditace o základech vědy
 >CHTIP: Demise na funkci dospělého člověka
 >POLITIKA: Úřednická vláda a opoziční smlouva nejsou totéž
 >FEJETON: Vánoční reminiscence 1968
 >POLITIKA: Zemanův návrat na statném oři

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
20.11. SPOLEČNOST: Příběh o českém zdravotnictví
Zuzana Rejchová

V jednom nejmenovaném malém českém městě žije jedna nejmenovaná česká babička. Trpí množstvím, svému věku odpovídajících, nejmenovaných chorob. Mezi jednu z těch nejmenovaně závažných patří srdeční slabost. Musí s ní zápasit pokaždé, když se české počasí nechce umoudřit a tlaková níže se promění ve výši. Pak se musí česká babička dostat co nejrychleji do českého klidu, nejlépe do polohy ležmo.

Klidná poloha ale často nepomůže. Babička musí ještě rychleji než nejrychleji k českému lékaři. Nevlastní-li české auto, musí se tam dostat za český důchod českým taxíkem. I přesto, že jsme v Čechách, babička dostane v české čekárně přednost. Česká „obvoďačka“ ale na srdeční slabost z tlakové výše nestačí. Poradí babičce českou nemocnici a opět českého taxíka. Sanitní vůz českého zdravotnictví na nejmenovaném českém malém městě totiž v té nejmenované době není české důchodkyni k dispozici. Byl by, ale až za nejmenované dvě hodiny, to by ale už mohla nejmenovaná česká babička využít služeb nejmenované české pohřební služby. Místo českých černých andělů si tedy česká babička zavolá českého taxíka a zaplatí ho z českého důchodového výměru.

Babička má štěstí, do české nemocnice se dostane s českým taxikářem ve zdraví. Nemusí se ale přece bát. Je v Čechách. Kdyby ji v taxíku česká srdeční slabost ještě oslabila, vyškolený český taxíkář by určitě nahradil zaměstnance české záchranné služby a české babičce zachránil její český život. Jinak by ji přece česká „obvoďačka“ neodevzdala do rukou českého maloměstského taxíkáře.

Český příběh o českém zdravotnictví končí po česku šťastně. Otázkou je, jak dlouho budou šťastní čeští voliči chtít místo českého záchranáře českého taxíkáře.




Další články tohoto autora:
Zuzana Rejchová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku