Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 22.11.2004
Svátek má Cecílie




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Trestní oznámení na Ludvíka Zifčáka
 >POLITIKA: Jak je důležité míti Škromacha
 >SPOLEČNOST: 17. listopad, den boje proti hlouposti
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Patálie s kloboukem
 >MEDIÁLNÍ PATOLOGIE: Fantom Neviditelného psa odhalen?
 >PŘÍRODA: Sýček Kočička
 >POLITIKA: Práva i komunistům!
 >PSÍ PŘÍHODY: Iris coby teplotní indikátor
 >FEJETON: Sbohem, armádo!
 >POLITIKA: Komunismus je součástí naší identity?
 >NÁZOR: Zravotnictví před infarktem
 >POLEMIKA: Reakce na komentář Zdeňka Holáska
 >ZPRÁVA: Zemřel Bohuslav Blažek
 >PENÍZE.CZ: Tajná cena životního pojištění?
 >OSOBNOST: Aldo Leopold

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
22.11. PSÍ PŘÍHODY: Iris coby teplotní indikátor
Ondřej Neff

Naše Iris, fenka z rodu pointerů, nemiluje zimu. Dokonce se dá říct, že strašně nemiluje, ba nenávidí zimu. No a nastala zima. Iris na ni reaguje především klepotáním. Dovede se třást přinejmenším tak usilovně, jako příslovečný ratlík. Proti zimně má osvědčený recept - běhá ještě šíleněji, než v létě.
A to je co říct. Iris naběhá, podle střízlivého odhadu, dvacet, třicet kilometrů, uběhne i víc. Když jezdíme s Ljubou na kole, ujedeme, dejme tomu, lážo plážo dvacet, pětadvacet kilometrů. Iris běhá kolem nás, jako ovčácký pes kolem dvouhlavého stádce, ovšem ve velmi širokých kruzích. Zdráhám se odhadovat, jakou dráhu celkem urazí, možná že by se mi z těch čísel a kruhů zamotala hlava.

V sobotu jsme se byli projít na pláních za Prahou. Nebyl moc silný mráz, spíš mrazík. Cestou v autě se Iris klepotala, když jsme zastavili, vyrazila. Ovšem, to bylo vidět hned, běhala v mnohem užších kruzích než posledně, kdy byla teplota nad deset. To vždycky zmizela někde za obzorem, aby se v zápětí objevila z druhé strany, pak se kolem nás prožene jako zešílevší motocykl, oči vytřeštěné, jazyk jí vlaje jako kravata toho pána, co doháněl dvaadvacítku (tramvaj) a v další vteřině jsme zase viděli už jen bílou skvrnku na obzoru.
A v sobotu? Samozřejmě že neubrala na rychlosti, zase třeštila zrak a plazila jazyk, jenže jsme ji skoro pořád viděli kolem sebe a stačilo písknout, vynořila se, hlídala si nás, byla pořád na doslech.
Chytrá to žena.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku