Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 23.11.2004
Svátek má Klement




  Výběr z vydání
 >PŘÍCHOZÍ VÍTANÍ A NEVÍTANÍ: Jejich dopad
 >POLITIKA: Občas je dobré si komunisty vyslechnout
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh patnáctý - Veřejně o neveřejném
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Další ekologistický zákon proti rozumu a přírodě
 >VZPOMÍNKA: Krocan
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tunguzský meteorit hadr
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Vincenzo Bellini navěky úžasný
 >POLITIKA: Škromach – pohrobek personální genocidy M. Zemana
 >PSÍ PŘÍHODY: Málo platné, je to pejsek
 >ZE ZVÍŘETNÍKU: Rekonstrukce útulku
 >POLITIKA: Komunisté v listopadu ´89
 >PRÁVO: Patenty na software (2)
 >KNIHA: Nevidomí žijí mezi námi
 >PENÍZE.CZ: Finanční deriváty 'od F po F'
 >PRÁVO: Trestní oznámení na Ludvíka Zifčáka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
23.11. PSÍ PŘÍHODY: Málo platné, je to pejsek
Ondřej Neff

Jen mluvit, říkají lidé o svých psech. Jako například já o Bartovi. Žijeme spolu hodně dlouho, rozumíme si, takže opravdu, kdyby promluvil, nepřekvapilo by mě to (tedy: překvapilo, ale ne zas tak moc, jako kdyby promluvil fíkus). Ovšem je to pejsek, a na něčem se s ním nedomluvím.
Například aby nepojídal jedlé psy. Ovšem toto téma tady nechci rozvádět. Soustředím se na maličkost. Uvedu ji popisem situace.

Sedím u počítače a píšu. Bart mi leží u nohy. Já jsem rád, že mi Bart leží u nohy, je to taková milá teplounká přítomnost, černá chlupatá vlídnost. Ač je to absurdní, cítím se bezpečnější, aniž by mě u počítače ohrožovalo něco jiného, než kreténi se svými spamy a zavirovanými maily.

Pak vstanu, abych si uvařil kafe. Říkám Bartovi: Zůstaň tu, jdu si uvařit kafe, hned se vrátím.
Ale ne. On jde se mnou - a zpravidla se už nevrátí na původní místo.
Chápu ho. I on mi ležel u nohou rád. Klepání kláves mu drnčelo do podřimování a ležel spokojen u svého pána, u vůdce smečky. Když jsem vstal, neudělal jsem nic, co by vůdce smečky nesměl učinit.
Ale porušil jsem nějaké kouzlo okamžiku, prolomil kruh, zahnal vílu - prostě, už by to nebylo ono.
Bart odchází dolů ke dveřím na pelech a já se vracím k počítači, abych napsal glosu o maličkém smutku z maličkého osamění.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku