Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 24.11.2004
Svátek má Emílie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Ustojíme vládu jedné strany?
 >ARCHITEKTURA: Podivuhodné stavby - Dům Diamant
 >SPOLEČNOST: Sedmnáctý listopad na ulici
 >EKOLOGIE: Budoucnost Šumavy je dál předmětem sporu
 >EVROPA: Český přínos EU v konfrontaci s trhem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak je to s vínem
 >SVĚT: V kaňonech Utahu (1)
 >SPOLEČNOST: Je po volbách – občane neobtěžuj
 >DOPIS: P.T. Neff Ondřej
 >PROFIL: Chris Maser
 >HUDBA: Glen Hansard aneb Dobeška nejen sklepácká
 >PENÍZE.CZ: Životní pojištění: tajemná výše provizí
 >PŘÍCHOZÍ VÍTANÍ A NEVÍTANÍ: Jejich dopad
 >POLITIKA: Občas je dobré si komunisty vyslechnout
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh patnáctý - Veřejně o neveřejném

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
24.11. Tři varianty
(eff)

Země, kde se nevládne, to je známý slogan, provázející vládu pod dominancí sociální demokracie od roku 1998. Je natolik otřepaný, že už se ho komentátoři stydí použít. Je to paradoxní zejména v současné době, kdy její nevládnutí bije do očí natolik, že se musíme ptát, k čemu vlastně vládu máme. Snad už jen k rozprodání posledních prodatelných velkých podniků, přičemž je jasné, že získané peníze jsou předurčeny k témuž účelu, jako ostatní jakkoli získané peníze, tedy k postupnému projedení.

Zdaleka to není jediný paradox provázející tuto vládu.

Obrovské dluhy, které dokázala nasekat, vyvolaly už v prvních létech jejího působení (vyhněme se raději slovu "vládnutí") zdání prosperity. Zálivka miliardami to je osvědčené hnojivo zahrádky prosperity. Vláda měla to štěstí, že hospodářská recese z přelomu století ustoupila a atlantická zóna se těší dobré prosperitě. Nejnovější odhady OECD předpokládají růst českého HDP o 3,9 procent s vyhlídkou na překročení čyřprocentní hranice. Přesto se voliči projevili jako ničemná cháska, která odmítá výsledky ocenit aspoň tak, že by ve významném počtu došla k volebním urnám. Jestliže jsme se ještě na jaře ptali, kolik vlastně těch sociálních demokracií máme, teď už máme jistotu. Jsou tři, aspoň navenek, na předscéně politické scény se producírují tři aktéři - Gross, Škromach a Zeman.

Je zřejmé, že ekonomika by rostla rychleji, kdyby se rozběhly potřebné reformy. Ty by měly vést ke zpružnění trhu práce zadušeného nesmyslně založeným systémem podpor a k podpoře podnikání. V závěsu by měly proběhnout reformy s pozitivním dopadem na obyvatelstvo, reforma důchodů a reforma zdravotnictví. Na nic z toho nemá vláda ani sílu, ani chuť. Takzvaná reforma zdravotnictví je výsměch pojmu reforma a jiné reformy nejsou v dohledu.

Za této situace se chce vzkřiknout s Cromwellem: Jste tu příliš dlouho na to, abyste mohli udělat něco dobrého, proboha, jděte pryč! Zasloužila by si to naše země a zasloužila by si to i sama sociální demokracie, která by si v opozici mohla konečně rozmyslet, co je vlastně zač, zda moderní levicová strana, nebo nefungující zaopatřovací ústav anebo trampolína, po které komunisté vyskáčou do sedla. Ale tato vláda zřejmě není schopna ani důstojného odchodu, takže ta třetí varianta, zdá se, sociální demokracii nemine.
Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku