„I když Slovensko má nižší sazbu podnikových daní, daňové zatížení firem je často vyšší než v zemích, které nízké daně kritizují.“ Řekl to slovenský ministr financí Ivan Mikloš v polovině listopadu pro bruselský týdeník European Voice. Reagoval tak na kritiku některých zemí EU, hlavně Francie a Německa. "Úroveň zdanění není možné měřit jen výškou sazeb. Slovensko má sice sazbu 19%, ale širší daňový základ, takže skutečné zatížení je jako v zemích, kde je sazba na úrovni 25 či 30 %," vysvětlil Mikloš. Nejefektivnějším způsobem porovnávaní daňového zatížení je podle Mikloše podíl příjmů z podnikových daní na hrubém domácím produktu. "V tomto případe má Slovensko vyšší daňové zatížení než Německo. Náš příjem z podnikových daní je dnes 2,2 % HDP, v případe Německa to bylo v roce 2002 podle údajů Mezinárodního měnového fondu 0,7 %," řekl slovenský ministr financí.

Podnikatel na Slovensku je navíc povinen používat registrační pokladny a pokud je plátcem DPH, má mnohem tvrdší podmínky pro nárok na vrácení daně, než v Česku. Z tohoto pohledu je pak jasné, proč se nekoná hromadný úprk českých podnikatelů na Slovensko.

Mnozí liberální ekonomové v Česku kritizují vysoké zdanění práce v Česku. Za vzor dávají opět Slovensko s rovnou daní 19%. Skutečnost je ale poněkud jiná. Pokud má český či slovenský zaměstnanec hrubou měsíční mzdu 20 tisíc korun, pak náklady na práci a daně jsou následující:

Češi odvedou na daních a pojištění okolo 44% z celkových mzdových nákladů. Slováci ale odvedou to samé a nikoli pouhých 19%, jak se mnohdy u nás tvrdí.

Jiná situace nastane u hrubých mezd okolo 60 tisíc korun. Češi v tomto případě díky progresivní dani odvedou 51% z celkových mzdových nákladů. Slováci odvedou jen 42%. Čech si při vysokých příjmech ale muže pomoci jinak. Odpočtem úroků z hypotéky a odpočtem životního pojištění či penzijního připojištění může snížit odvod do státní pokladny na pouhých 40%. Slováci tuto možnost nemají.

Česko se rovné dani asi nevyhne. ODS má v roce 2006 velkou šanci vyhrát volby a zavést do praxe Modrou šanci. Jenže předseda ODS Topolánek už připustil, že rovná daň bude spíš 17 či 18% a nikoli původně plánovaných 15%. Patnáctiprocentní rovná daň by totiž i podle liberálních ekonomů udělala brutální díru do rozpočtu. Zdá se, že blížící se volební vítězství nutí politiky v ODS vystřízlivět. Topolánek už dokonce prohlásil, že potraviny budou i po zavedení rovné daně mít sníženou DPH a tato daň se bude dorovnávat postupně. Takže vlastně v počátku žádná rovná daň stejně nebude, protože potraviny budou zdaněny méně.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku