Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 3.12.2004
Svátek má Svatoslav




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Má se Turecko stát členem EU?
 >MÉDIA: Hoďte už konečně bombu do České televize
 >SPOLEČNOST: Filozofie registračních pokladen
 >PRÁVO: Mají soudci srdce? aneb Adélka vražednice v pasti paragrafů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Imperialisté a krize
 >SPOLEČNOST: Hovno jako protest
 >ÚSTAVA MĚSTA KOCOURKOV: Hlava II. Základní ustanovení
 >SPORT: Děkujeme, bráchové…
 >PSÍ PŘÍHODY: Iris u veterináře, to je tedy něco!
 >CHTIP: Jakých vědomostí se nám dostalo díky americkým filmům
 >EKONOMIKA: České úrokové sazby
 >PENÍZE.CZ: Banky najímají na lov klientů externisty
 >USA: Užitečná opatrnost při styku s mediálními zdroji
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Licence býků
 >EVROPA: Rusko jako partner i konkurent Evropy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
3.12. PSÍ PŘÍHODY: Iris u veterináře, to je tedy něco!
Ondřej Neff

Byli jsme s Iris u veterináře, nechali ji očkovat a čipovat. Dobře, že to není každý den.
Samozřejmě, že to nebylo žádné drama, konec konců, Iris váží snad ani ne dvacet kilo. Spíš nás ta její hrůza brala u srdce.
Začalo to už před veterinou - jezdíme na Zlíchov, je tam vlídné zacházení a nebývá tam moc lidí. Irda se obvykle hrne z auta, nečeká, až vystoupí člověk u jehož nohou se na podlaze choulí, už aby byla venku. Tentokrát dala najevo, že se jí v autě líbí a že nehodlá vystoupit. Museli jsme ji vytáhnout jak plže z ulity. V čekárně bylo prázdno, pan doktor Malota nás hned vzal.
V ordinaci je na podlaze nové linoleum a o tom, že klouže, se Iris přesvědčila okamžitě. Nasadila prchací tempo a tlapky jí prokluzovaly a ona nedbala a prchala jako na ledě. Čtyřručně jsme ji drželi, když jí pan doktor zkoumal plíce tím přístrojem,kterému děti říkají studítko. Přece ji nemohl studit, přes srst? Chovala se, jako by jí vypaloval do těla cejch.
Skončilo to očkováním a čipováním. Pan doktor ještě zkontroloval, zdali čip skutečně čipí jak má, přiložil jí ke krku čtečku a opravdu, číslo se objevilo. Napadlo mě, jak snazší bych měl život, kdybych měl v sobě taky takový čip a v něm legitimaci a řidičák a platební kartu, nemusel bych nic hledat... a zloději by lidem řezali hlavy.
Raději necháme věci takové, jaké jsou.
A na Irdu čeká martýrium až za rok. Svět tedy přece jen není tak špatný.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku