Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 4.12.2004
Svátek má Barbora




  Výběr z vydání
 >USA: Kdo si nevystřelí není chlap
 >POLITIKA: Kongres ODS je kongresem historickým
 >MOBY DICK: Privatizace Českých Textáren - nekonečný příběh
 >EVROPA: Klaus se nezbláznil
 >POLEMIKA: Petr Štěpánek mezi bludem a pomluvou
 >SPOLEČNOST: „Jednotná solidární dávka“ nebo „sociální stát“?
 >INTERNET: Matematika na internetu
 >KNIHA: Robert Fulghum – Třetí přání
 >PROFIL: Pavel Nováček
 >EVROPA: Má se Turecko stát členem EU?
 >MÉDIA: Hoďte už konečně bombu do České televize
 >SPOLEČNOST: Filozofie registračních pokladen
 >PRÁVO: Mají soudci srdce? aneb Adélka vražednice v pasti paragrafů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Imperialisté a krize
 >SPOLEČNOST: Hovno jako protest

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
4.12. POLITIKA: Kongres ODS je kongresem historickým
Zdeněk Holásek

Dnes začíná v Praze jednoznačně nejdůležitější kongres ODS v její historii. A je to znát ve všech médiích, protože pokud se naplní prosadit pozitivní vnitřní vývoj směřující k pozitivním změnám v ODS patrný v posledních 12 měsících, podpořený navíc volebními úspěchy, pak v r. 2006 může ODS začít s nápravou toho, co svým spoluvládnutím až do krizového roku 1997 a opozičně smluvním vládnutím do voleb r. 2002 spoluzavinila.

Když už jsem u médií, pak mě však zaujaly dva příspěvky v LN ze 3. 12. 2004. Jaroslav Plesl soudí ve svém sloupku, že ODS musí vysvětlovat svůj program, v čemž se podle něho skrývá riziko. ODS se podle něho profiluje jako výrazně reformní strana, která po volbách provede radikální změny a to by mohlo voliče vystrašit. Hlavním úkolem ODS proto bude zakrývat karty co nejdéle, protože jinak by podle Plesla po volbách nemusela mít ODS dost poslanců na prosazení plánovaných reforem. To je úvaha hodná mistra politické novinařiny: Plesl patrně soudí, že pštrosí politika nadbíhání potencionálním voličům rostoucí ČSSD v době vlády koalice v čele ODS a tajnosnubné kroužení V. Klause a špiček ODS po volbách v r. 1998 vedoucí k paskvilu jménem Opoziční smlouva byly tou správnou taktikou. Tyto dědičné hříchy ODS zanechaly patrně v páně Pleslově mysli tak hluboký vryp, že tyto způsoby vládnutí považuje div ne za normu. Soudím, že ODS musí dělat pravý opak. Souhasit lze jen s tím, že je nutno reformu srozumitelně vysvětlovat. Ale nejen to, je nutno ji propracovat až do paragrafovaného znění předloh reformních zákonů v jejich vzájemném propojení a návaznostech. Zejména a především je důležité nic, ale vůbec nic z toho, co ODS chystá (protože chystat musí) n e z a m l č o v a t a žádné karty neskrývat. Hic Rhodos hic salta. Těm lidem - potencionálním voličům - kteří o to stojí (ti ostatní chroničtí nevoliči nechť se nestarají, což nikdy, ale vůbec nikdy nečinili) je třeba jednak přiznat, že to byla ODS, která má díky svému polovičatému a bojácnému vládnutí, svému příklonu k očividnému klientelismu v 90. letech minulého století a zápecnictví svých špiček svůj nezanedbatelný podíl na politické mizerii této země. A těmto lidem a celému nároku je třeba popravdě říci, co že je čeká poté, co budou reformy spuštěny, a to bez příkras. Je třeba vysvětlovat výstupy, které se v kratší či delší budoucnosti od těchto kroků očekávají a proč tomu tak je. Ne zakrývat karty, ale pěkně poctivě, pokorně a sebekriticky, leč odhodlaně vysvětlovat reformní program i kdyby měl bolet. Kdo to někdy v životě zažil, ví že takový recept opravdu funguje a ví, že není nic horšího, než problémy zakrývat a nechat vyhnít. To bude pro ODS ovšem to nejtěžší, protože mezi kandidáty na post 1. místopředsedy je dost představitelů této vyčpělé a Pleslem navrhované doktríny: M. Beneš, I. Langer, P. Nečas, V. Tlustý, ale i O. Vojíř, který ač znovu zkouší štěstí , nemůže být díky svému dlouhodobému působení ve špičkách ODS od počátku 90. let považován za štiku. A proto je jisté, že výsledkem bude kompromis, který sice zklame radikály, ale oslabí pozice této opancéřované, leč nepohyblivé vozby, jejíž úderná síla vymizela, pokud vůbec kdy nějaká byla. Jenže, a to považuji za zvlášť důležité, ODS naštěstí nejsou jen muži a ženy ve špičkových orgánech, ale výrazné osobnosti komunální a regionální politiky a tlak těchto zkušených a k reformám připravených lidí se prostě musí projevit.

Autor druhého přispěvku "ODS potřebuje modernizaci" Michal Klíma podle mého názoru správně hodnotí rigiditu ODS pod přísným dohledem V. Klause jako hlavní příčiny prohry ve dvojích volbách, neblahý vliv opoziční smlouvy na zakonzervování ODS v nabytých pozicích, což vedlo k tomu, že ODS se nestala moderní pravicovou stranou, která by konvenovala spíše středovému a pravicovému ladění občanů ČR. Velmi správně hodnotí vysokou škodlivost tvrzení špiček ODS, že vinu za neúspěch mají všichni ostatní, jen ne mdlá kampaň ve volbách r. 1998, věčné omílání atentátu v Sarajevu, nadbíhání potencionálním voličům ČSSD a neschopnost si v ODS přiznat, že volební strategie ve volbách 1998 byla prostě špatná. A konečně správně tvrdí, že neuvěřitelné příběhy o fiktivních darech a další skandály vedly k tomu, že v lodi ODS se objevily díry na pravoboku a ODS začala strácet sympatie středových i pravicově smýšlejících voličů. Na závěr správně konstatuje, že ODS se minimálně do roku 2002 odcizila významné části pravicových voličů. Když ale Klíma říká, že modernizace ODS předpokládá razantní změnu strategie vedoucí k propracované koncepci lidového kapitalismu, ale i celý komplex dalších změn: větší vlidnost k EU, rázné vystupování proti neprůhlednému klientelismu i korupci, pak mu trochu nerozumím. V ODS již nejméně od r. 2002 dochází ke značné modernizaci celé strany, byl vypracován program Modrá šance jakožto základní teze balíku zásadních reforem a funguje dělná stínová vláda. Stejně tak fungují informační kanály od místních a oblastních sdružení a zpětné vazby. ODS se opravdu za pochodu reformuje a nepotřebovala k tomu žádné zásadní stranické dokumenty, protože je zřejmé, že jde o značný tlak uvnitř ODS zespoda až na samý vrchol hierarchie. ODS odstraňuje díry na levoboku a myslím, že si toho M. Klíma nepovšiml anebo tento trend nedoceňuje. Také mně není zcela jasné, proč by měla být ODS vlídnější k EU. ODS není k EU nevlídná, ale je k ní kritická a oprávněně a přitom to byli především členové a voliči ODS, kteří v referendu hlasovali pro vstup ČR do EU a výsledek voleb do Evropského parlamentu to prokázal bez jakýchkoli pochybností. Jenže právě proto, že ČSSD a její vláda zamlčovaly jak důsledky přístupových jednání, tak i komplexní důsledky přístupu ČR do EU na obyvatelstvo. V neposlední radě je dobré zdůraznit, že EU je všechno jen ne ideálním politickým útvarem a její byrokratická stránka je báchorečně obludná. Je proto dobré pro ODS a pokud se jednou ujme vlády, tak i pro tuto zemí, že v ní vládne pozitivní a kritický duch ve vztahu k EU a návrhu evropské ústavy. To nemá nic společného s vlídností nebo nevlídností.

Tento kongres bude bilancovat mezidobí od přechodu ODS ze stádia neúspěchy ve volbách zkoprnělé strany bez vnitřního náboje k dynamické straně a je jisté, že ODS ani zdaleka není na půli cesty, i když času do voleb již uplynulo drahně přes polovinu. Je nezbytně nutné, aby nic nezůstalo bez kritiky, co kritiku zaslouží a je nutné, aby došlo k obměně ve všech orgánech ODS jak jen to bude možné. Nic není horšího, než tým zabydlených harcovníků, kteří přestojí všechno. Výsledek nebude ideální a může ho očekávat jen hodně naivní optimista, ale věřím, že se dočkáme překvapení. Již nyní je jisté, že Topolánek bude muset akceptovat novou tvář v ansámblu místopředsedů P. Béma a splnit tak svůj slib. Je to jen a jen úlitba Klausovu vlivu, protože Bém je především presidentův hoch. Topolánek je ale realista a vlivného a zřejmě úspěšného pražského primátora nemůže nechat stát přede dveřmi. Ale co jiného chtít od tohoto kongresu, než dosáhnout katarze a přitvrdit v tlaku na vytvoření vnitřní konzistence ODS bez ohledu na dosud stále napjaté vztahy mezi pražskými a regionálními složkami ODS? Účastníci kongresu si jistě jsou vědomi skutečnosti, že jde o mnoho ani tak ne ODS, ale především této zemi. Jestliže ČSSD dokonale prokázala svoji fatální neschopnost dobře vládnout, respektive vládnout vůbec, pak která jiná politická strana ji může dnes vystřídat, pokud máme ještě být demokratickou zemí a dosáhnout obratu?

Tento kongres může být nadějí pro celou zemi, bude-li znamenat počátek jasného rozchodu ODS se svojí ne zcela voňavou minulostí a počátek živého kritického myšlení v této straně s cílem pracovat pro tuto zemi. Je tomu tak proto, že krizi r. 1997 a odchod řady členů do naprosto neúspěšné US je možno odbýt rukou mávnutí jako pšouk, který zavanul a vyprchal. ODS musí pracovat na budoucnosti života všech lidí v ČR a ne pro ego jednotlivých politiků a ne pro kapsy politiků. Připomenu R. Fulghama z jeho knihy Ach jo: život je nepohodlný a kostrbatý. To je velká pravda a v politice a ve vedení země to platí dvojnásob, jen si dosud řada lidí myslelo, že to neplatí. Bude mít ODS dost síly vše anebo alespoň většinu z toho dokázat? To nám ukáže neděle 5. 12. 2004 večer a nejbližší měsíce r. 2005.


Další články tohoto autora:
Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku