Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 6.12.2004
Svátek má Mikuláš




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Nejvyšší Klaus
 >POLITIKA: Kongres ODS - král je mrtev, ať žije král!
 >PRÁVO: Soudní šlendrián aneb Precedens v Praze 11
 >ÚVAHA: Ďábel skutečně existuje
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoční nakupování v knihkupectví
 >ZVĚROKRUH: Střelec
 >SPOLEČNOST: Jak se žije v Čecháčkově
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak jsem se nepohádal v Cafouru
 >HUDBA: Koubek křtí velmi povedené CD
 >PENÍZE.CZ: Na burzu bez výmluv
 >USA: Kdo si nevystřelí není chlap
 >POLITIKA: Kongres ODS je kongresem historickým
 >MOBY DICK: Privatizace Českých Textáren - nekonečný příběh
 >EVROPA: Klaus se nezbláznil
 >POLEMIKA: Petr Štěpánek mezi bludem a pomluvou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
6.12. POLITIKA: Kongres ODS - král je mrtev, ať žije král!
Zdeněk Holásek

Na právě skončeném víkendovém XV. kongresu ODS se stalo to, co se stát muselo - Mirek Topolánek jako jediný kandidát na předsedu svoji pozici obhájil královským výsledkem přesahujícím více než 90% přítomných hlasů. Vítězství nepřekvapivé a očekávané. Procento je vysoké a je to dobře, protože dává silný mandát vyjadřující spokojenost celé politické strany s prací nejen Topolánka, ale i týmu, který vytvořil čítaje v to i stínovou vládu, jakkoli někteří z jejích členů jsou kontroverzní.

Další průběh voleb ukázal několik základních výsledků:

Topolánek jako předseda před tímto kongresem není Topolánkem - předsedou po tomto kongresu . Síla mandátu v porovnání s dosavadním je zřejmá, a to i když si odečteme ještě dalších povinných cca 20% delegátů, kteří by jindy za jiné konstelace volili protikandidáta, ať by jím byl kdokoli. Ty tři desítky, kteří to Topolánkovi "nenaházeli" jsou ti, kteří jej nikdy rádi mít nebudou a kteří v ODS budou tvrdit muziku. Nový předseda je nyní nadán mandátem, o jakém se mu mohlo ještě před několika měsíci zdát. A to je dobrý výsledek.

Ještě před 6 týdny Vlastimil Tlustý suverénně naznačoval svoje ambice na post předsedy ODS a - abychom měli nějaké domácí přirovnání - tak pěkně po Škromachovku poddolovával (až by se chtělo říci prudil) Topolánkovu pozici a zlobil způsobem, který napovídal tomu, že (a) jen nerad a s nechutí vzal na vědomí Topolánkovo vítězství ve Františkových Lázních, přičemž (b) měl stále v zorném poli duhovou koalici a pohodlné soužití ve smrtelně přátelském objetí s ČSSD. Tento kurs Topolánek a potažmo značná část ODS nepřijala, čímž se také odpoutala od dřívějšího utilitárního způsobu fungování ODS v politice. Ukázalo se, že Tlustý dává přednost osobním výhodám před zájmem celku a je jen dobře, že si rozhodující část špiček a celé struktury ODS uvědomila, že tento způsob fungování politiky vede ODS do záhuby. Jeho kapitulace po dvojích vítězných volbách již před kongresem na kandidaturu proti Topolánkovi a vcelku vtipné žertování o staženém ocasu poté, co se nepustil ani do avisovaného boje o post místopředsedy během kongresu nemůže změnit nic na tom, že prohrál. Chce se věřit, že nedosáhne v případě úspěchu v příštích volbách ani na místo ministra financí a jeho jméno se stane obligátním křižovkovým heslem "provařený politik ODS - na šest". To je dobrý výsledek.

Dramatický a pro P. Béma určitě velmi nečekaný a nepříjemný je jeho neúspěch v boji o post 1. místopředsedy. Drsný a "bratrovražedný" souboj pražských delegátů s delegáty konkurenčního P. Bendla, který vedl boj do druhého kola, ve kterém zaskočil Béma úspěch P. Nečase, zaskočil patrně každého z nás. Ti dva se prali a třetí se smál. Bémovi tak nic nepomohlo celkem předsjezdových 5 nominací, kterými se chlubil. Topolánek tak má v tandemu namísto Béma, se kterým se příliš nemá v lásce, Petra Nečase, se kterým by pro změnu rovněž asi nestavěl dvojdomek. S tím ale nic nenadělá a je jisté, že tato spolupráce pro něho bude v mnohém jednodušší, než s Bémem. Problémem Nečase je, že je lidsky zcela odlišný typ než Topolánek a tak tito dva politici budou muset hledat mnohé kompromisy. A jisté také je, že mají společný reformní zájem. Nečas si tak bude projít další etapou svého života, během kterého se z Klausovce bude měnit na Topolánkovce se změnou priorit, což je mimochodem roztomile podivuhodná metamorfóza. Protože ale P. Bém je znám jako kůň Václava Klause, pak jeho neúspěch a "pouze" místo řadového místopředsedy je dalším důkazem o trhání pupeční šňůry mezi ODS a čestným předsedou. To je dobrý výsledek.

Své místo na slunci si vybojoval ve druhém kole nejen P. Bendl, pro kterého je to neúspěch, neboť měl dost důvodů se domnívat, že by mohl být mužem č. 2 a Ivan Langer, pro kterého po období tvrdého pádu z kdysi vyarendované pozice "korunního prince ODS" z dob Klausových je zvolení ve 2. kole opravdu osobním úspěchem. Je to rozhodně velmi kontroverzní politik umazaný šmírem dob, kdy ODS byla vedena skupinou technologů moci, ale přinejmenším už ví, co je to padnout "na hubu" a každodenní prací se zase vyhrabat nahoru. Je to politik, který již poznal přízeň mocných z obou stran a i když by leckdo rád na jeho postu viděl někoho jiného, než člověka, který celý svůj profesní život sedí v Parmamentu, věřme, že poslední 2 roky jeho života v politice jej dovedly k poznání, že končí legrace a začíná práce. Podle jeho publikovaných materiálu se zdá, že to dobře ví a tvrdě. To je dobrý výsledek.

Tak jako Tlustý tak i další kandidát na funkci místopředsedy Beneš "stáhl ocas" a do volebního boje se nepustil. Projevil více realismu než by se mohlo očekávat a ušetřil si krutou porážku. Byť nadán jednou nominací, bylo s podivem, že v současné konstelaci a poměru sil v měnící se ODS získal tento letitý matador a mazák parlamentních kuloárů dojem, že by měl uspět. Časy partajních politruků, jakým Beneš bezpochyby je, již skončily a tak tento dříve velmi významný člen ODS a rozhodný zastánce politického stylu V. Klause může dokázat, že pro svoji stranu může mnohé udělat na nižších stpních hierarchie i nadále, avšak bez možnosti přidržovat kormidlo. To je dobrý výsledek.

Lítý boj o poslední místo v nejužším vedení svedl Říman s Němcovou, kteří neuspěli ve 3. kole a tak bylo nutno vyhlásit druhé volby. V nich nakonec zvítězila jen velmi těsným rozdílem 10 hlasů M. Němcová a tak ženský prvek ve vedení zůstal zachován. To je ovšem jen jediné pozitivní na tomto volebním výsledku, protože M. Němcová není výrazným politikem a "štikou provozu". Člověk se musí hodně namáhat, aby při jejích vystoupeních v televizních debatách nalezl nějaký výrazně světlejší okamžik, který by přesvědčil o tom, že je to žena na svém místě, že ale žensky cílevědomá a pracovitá. Je to však dost? Ukázalo se, že delegáti ve 2. volbách, kde mohl být navržen i kandidát, který v prvních volbách nefiguroval, neměli ani v jediném regionu připraveného nového koně s volebním potenciálem, který by mohl ulehčit situaci volícím delegátům. V kuloárech se o takovém kandidátovi jistě na poslední chvíli diskutovalo, ale zdá se, že převládla únava nad snahou nechat zahřmít možné překvapení. Tím ovšem byla promarněna šance dostat do vedení někoho "ze zdola", kdo by si to zasloužil. M. Říman je rozhodně kontroverzní politik a kolik má příznivců, tak dvakrát více má odpůrců, jak to já cítím. Avšak stojí si za svým, nebojí se střetů a pracuje v posledních letech velmi tvrdě ve prospěch celku. Je černobílý a svůj a neustrnul a proto jeho porážka s M. Němcovou je myslím škoda. A to jsou dva špatné výsledky.

Projev předsedy Topolánka byl dobrým projevem, věcným, nepatetickým a zjednodušeně jeho hlavním kladem bylo, že (a) bude požadovat tvrdou práci od všech a že (b) ani náhodnou nelze propadnout uspokojení z volebních výsledků. Chce se parafrázovat že "nic není staršího než včerejší úspěch". Teď teprve začíná Topolánkovi a ODS nejhorší část cesty do Strakovky a nelze ani vyloučit, že z různých důvodů se to nemusí povést v r. 2006. I tuto variantu je třeba zakomponovat do prognóz a být na ni připraven; pak by byla ODS skvěle připravenou opoziční stranou a úspěch ji tak jako tak nemůže minout. Topolánkovi lze popřát úspěch (blahopřáli mu jistě důležitější) a také, aby se naučil lépe ovládat svoji horkou povahu, která jej někdy vedla ke krokům, které z něj činily tak trochu neřízenou střelu. Král je mrtev, ať žije král!


Další články tohoto autora:
Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku