Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 7.12.2004
Svátek má Ambrož




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Progresivně se vytrácející půvab OSN
 >DROGY: Zhoršuje nebo zlepšuje se česká drogová situace?
 >ARCHITEKTURA: Olympiáda v Praze?
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Bajka z české pop music
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Na Staromáku o Mikuláše
 >PŘÍBĚH: Dívenka a hajzlík aneb Jak napravit poníženou slušnost
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pracovitá pravice
 >PSÍ PŘÍHODY: Nežer to těm vránám!
 >POLITIKA: Zpochybněný senátor
 >ÚSTAVA MĚSTA KOCOURKOV: Hlava III. Kocourkovské městské uspořádání
 >POVÍDKA: Mikuláš
 >PENÍZE.CZ: Kombinace rovná se komplikace
 >PRÁVO: Nejvyšší Klaus
 >POLITIKA: Kongres ODS - král je mrtev, ať žije král!
 >PRÁVO: Soudní šlendrián aneb Precedens v Praze 11

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
7.12. RODINA A PŘÁTELÉ: Na Staromáku o Mikuláše
Ondřej Neff

V neděli bylo Mikuláše. Už loni jsme se byli s Ljubou a Annou podívat, letos jsme si to zopakovali. I u nás na Smíchově jsme viděli hodně mikulášských skupinek. Nejvíc se mi líbí, když zahlédnu Mikuláše v autobusu nebo v metru - líbí se mi ten kontrast starého folklóru s moderní dopravní technikou.
Starého folklóru... Slavení Mikuláše je tradice, ovšem, jak dlouhá tradice? A slaví se i v jiných zemích, chodí Mikulášové s čertem a andělem i jinde? V Americe chodí Santa Claus, ovšem to je samozřejmě někdo zcela jiný.
O Mikulášovi mi vyprávěl už můj otec. Převlékal se za něho jeden jeho strýc. Měl nádherný kostým, opravdu biskupský ornát a vše, co k němu patří, dokonalé vousy, zlacenou berlu. Efekt to byl dokonalý. Brzy na to, co Mikuláš odešel, vbíhal strýc na scénu:
"Tak co, už tu byl Mikuláš? Nepropásl jsem ho?"
"Zrovna odešel, strýčku!"
"Safra, safra, to je ale hromská smůla," láteřil strýc.
Ten strýc měl trochu znetvořený, zkrabatělý nehet, říkal mu "anglický nehet". A jednou si chlapeček všiml, že Mikuláš má též anglický nehet a to byl konec kouzla, konec poezie.

Zpět k letošním Mikulášům. Velké množství jich bylo jako vždy na Staroměstském náměstí. A co je zajímavé - byly tam rodinky s malými dětmi a nevšiml jsem si, že by se některé bálo! Jistě že některé se muselo bát, to jsou zákony statistiky, ale většinové statistické dítko komunikovalo s čerty bez stopy děsu v obličeji. To je dobře. Když se nebojí čertů, až dospějí, nebudou se bát státních úředníků ždímajících daně.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku