Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 14.12.2004
Svátek má Lýdie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Páně Grebeníčkův převrat marxismu
 >SVĚT: Botswana - vítaná výjimka z tristního pravidla
 >ARCHITEKTURA: Předvánoční pozvánka na dvě výstavy
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Realita a fikce Pulp Fiction (2)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Super prohnilí
 >TV NOVA: Jen krůček od dokonalosti
 >KNIHA: Darwinovy ceny aneb Lidská hloupost je nekonečná
 >POLITIKA: Zaorálkova válka
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart na návštěvě
 >ŠAMANOVA EVROPA: Češi, čtěte!
 >MÉDIA: Censura a reglementace v EU? Není, ale...
 >EKONOMIKA: Minimální mzda více škodí než pomáhá
 >OSOBNOST: Jára Kohout aneb Když je nouze nejvyšší
 >ZPRÁVA: Poruchy televizního signálu na severu republiky
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění I.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
14.12. Z MÉHO PODKROVÍ: Realita a fikce Pulp Fiction (2)
Albert Salický

Pokračování prvního dílu.

Už sama naprosto přeházená chronologie, kterou Tarantino příběh vypráví, dodává celému opusu nenapodobitelné kouzlo. Film je navíc samozřejmě plný náznaků, skrytých souvislostí, narážek na jiné filmy a podobných chuťovek. Pokusil jsem se je seřadit ne chronologicky, ale tak, jak je prezentován příběh ve filmu. Začněme tedy scénou střílení v bytě těch smolařů mládenců. Tam je ochutnán a posouzen hamburger Big Kahuna. Tento název se objevuje už ve filmech True Romance a From Dusk Till Dawn (Od soumraku do úsvitu, 1996) který dělal Tarantinův kumpán Rodriguez.

Zajímavá je i sama taneční scéna. Restaurace se jmenuje Jack Rabbit Slims. Reklamu na ni je slyšet v rádiu už ve filmu Reservoir Dogs, a zde opět, ve scéně, kde je Butch na cestě ke svému bytu. V tanečním lokále pak nazývá Mia Vincenta kovbojem, on jí zase říka cowgirl. Travolta hrál přitom ve filmu Urban Cowboy, Uma Thurman v Even Cowgirls get the Blues. Zcela nezřetelný číšník, hrající roli Buddy Hollyho, je Steve Buscemi, hvězda filmů Tarantina i jiných tvůrců (nezapomenutelný výstup v úvodu Rodriguezova Desperada, vynikající ve filmech Con Air nebo Armageddon).

Taneční scéna sama je údajně inspirována Goddardovým filmem Bande à parte, podle kterého Tarantino nazval i svoji produkční firmu. Když pak Vincent doprovází šéfovu ženu domů, drží Mia v ruce cenu, kterou jsme viděli před soutěží v rukou baviče stylizovaného jako Ed Sullivan. Vypadá to tedy, že soutěž v twistu vyhráli. Později ovšem, když jde boxer Butch po ulici, je slyšet z rádia zprávu, že někdo cenu pro vítěze taneční soutěže v restauraci Jack Rabbit Slims ukradl...

Šílená scéna s předávkovanou Miou vrcholí vbodnutím injekce do srdce. Tato akce se točila pozpátku, Vincent tedy před kamerou jehlu vytahoval. Scéna je ochucena typicky tarantinovským detailem, kterým jsou zde dvě společenské stolní hry, ležící na stolku v krabicích. Jejich názvy dávají kombinaci Operation Life.

Následuje scéna s hodinkami. Přítel otce boxera Butche, kapitán Coons (Christopher Walken) přináši v retrospektivní scéně chlapci hodinky po otci. Vypráví mu, že je zachránil nějaký Wynocki. Stejnojmenná postava se objevila ve válečném filmu Howarda Hawkse Air Force, přičemž Tarantino označuje obvykle Hawkse za jednoho ze svých oblíbených režisérů. Jinak dědeček chlapce prý ty hodinky koupil v Knoxvilu v Tennesse, což je zase město, kde se Tarantino narodil.

Na průčelí arény, ve které Butch boxuje, je světelná tabule s reklamou na dva boxerské zápasy, Coolidge versus Wilson a Vossler versus Martiner. První dvojice jsou jména amerických prezidentů. Druhá dvojice jsou Tarantinovi staří kamarádi z dob, kdy pracoval ve zmíněné videotéce. Prý tam spolu neustále soutěžili, zejména v tom, kdo zná více vtipů.

Scéna na přechodu, kde Butch zastavil a Marsellus Wallace (Ving Rhames) jde přes silnici, je remake identické scény z filmu Psycho, tam se stejná situace přihodila nedávno zemřelé Janet Leigh. Nevinná, přesto však postřelená chodkyně je pak stejná žena, kterou Mr. Pink v Reservoir Dogs vytáhl z auta.

Některé prvky vysledovat vyžadovalo ovšem už skutečně osvobozenou fantazii. Tak si například někdo všiml, že když se Butch v zastavárně osvobodil z pout, zabil toho hnusáka v černém latexu a hledá na polici vhodnou zbraň, svítí vpravo nahoře neonový nápis Killians Red. Svítí však pouze písmena Kill ed. A Butch nakonec odjíždí na motocyklu, ke kterému má klíče s velkým Z. Takže Kill Zed, jak se posléze skutečně stalo.

Ke konci filmu se objevuje i sám mistr Tarantino v roli Jimmyho v reklamním tričku Orbit. To je malý alternativní časopis, který kdysi Tarantinovi pomáhal s promotion k filmu Reservoir Dogs. Uklízeč mrtvol Mr. Wolf (Harvey Keitel) je pak postava zcela vypůjčená. Ve francouzském originálu filmu Nikita ho hrál Jean Reno, v poameričtěném remaku s Bridget Fonda ho hrál, už pod jménem Mr. Wolf, právě Harvey Keitel.

A konečně, pokaždé, když šel nebohý Vincent Vega na záchod, se mu stalo něco neblahého. Napřed se Mia předávkovala, podruhé Pumpkins a Honey Bunny přepadli restauraci a při třetí návštěvě onoho klidného místečka nechal Vincent nepředloženě v kuchyni ležet zbraň, kterou ho pak Butch zastřelil.

Existuje zajímavý výpočet, který porovnává počet lidí zabitých s počtem lidí před smrtí zachráněných. Těch druhých prý je víc. A praví znalci ví i to, že se v originále filmu vyskytuje 257krát slovo fuck. Není ovšem dosud známo, kolik k tomuto počtu přidali ve vetešnictví Marsellus a Butch, když měli v ústech roubík.

Po přehledu zajímavých souvislostí se dostáváme ke kapitole goofs neboli chyb filmu. Pokud by chtěli čtenáři autora opět napadnout, že se hrabe v detailech, tak musí být tentokrát jasně řečeno, že to vše našli jiní experti. Autor se sice dívá všeobecně bystrým okem (vypnutá trouba sporáku, ve které Simona Stašová v Pelíšcích peče kuře, přívoz v Pupendu, který jede ve scéně, kde se mluví o přejetém policajtovi, oběma směry současně), ale v Pulp Fiction našel tolik spřízněných duší, že se ani nemusel snažit. Na rozdíl od předchozích informací si však autor samozřejmě chyby na DVD vychutnal a tudíž vlastně přece jen ověřil.

Chyby je ovšem třeba posuzovat jinak, než u velkých produkcí. Jednak Tarantino operoval s omezeným rozpočtem, ale hlavně, jeho přístup k filmům je spíše rozevlátý než pedantský. Musí mu tedy projít mnoho věcí, které by byly u takového Lucase nebo Jacksona neodpustitelné.

Tak tedy opět v pořadí jednotlivých scén filmu: když jede Vincent s Julesem autem (povídání o hamburgerech), je ve výkladech domů vidět jeho odraz, ze kterého je jasné, že je auto naloženo na přepravníku. Potom v bytě, hamburger, který jí mládenec Brett a po něm Jules, je pokaždé jinak velký a jinak ukousnutý. Mění se i barva sýra.

Jules položí papírový sáček od hamburgeru na stůl vedle nápoje, pytlík je pak střídavě rovný, pomačkaný nebo chybí vůbec.

Při střelbě na Bretta Jules vyprázdní zásobník a závěr pistole zůstane zachycen v otevřené poloze. V pozdějším opakování této scény však nikoliv. Během střílení zůstal kufr vzadu v kuchyňské části, kam už se žádný z protagonistů nevrátil. Při odchodu z bytu nenese kufr ani Vincent ani Jules, později v restauraci ho ovšem mají.

U obchodníka s drogami si Vincent dopřeje svoji dávku, k čemuž vybalí z pouzdra vlastní skleněnou stříkačku. V posledním detailu vpichu je však použita stříkačka plastová.

(pokračování)




Další články tohoto autora:
Albert Salický

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku