Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.12.2004
Svátek má Vratislav




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Africké problémy a otazníky
 >SPOLEČNOST: Idiotská propaganda, záruka úspěchu!
 >POLITIKA: Úspěšné země mají tolerantní opozici
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Realita a fikce Pulp Fiction (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Po létech ve Slávii
 >MÉDIA: Novinářský hyenismus
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Krtek je taky jenom člověk
 >PRÁVO: Zrušení senátních voleb a jeho konsekvence
 >PSÍ PŘÍHODY: Ještě necelých čtrnáct dní bude hůř
 >ÚVAHA: Diskriminace dolních končetin
 >POLITIKA: Horký politický víkend
 >CHTIP: Mexičan
 >ÚSTAVA MĚSTA KOCOURKOV: Hlava IV. Kocourkovská městská rada
 >PENÍZE.CZ: Jak se platí na zahraničním sněhu
 >EKONOMIKA: Dolar vyvolává obavy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
9.12. ÚVAHA: Diskriminace dolních končetin
Ondřej Liška

Většina lidí, aniž by si to třeba uvědomovala, diskriminuje dolní končetiny. Popravdě řečeno, nejsem si jist, zda jsem viděl někoho, kdo dolní končetiny nediskriminuje. Zajisté se nejedná o nic závažného, má to spíše symbolický význam, ale s tím bych právě chtěl nesouhlasit...

Jako jeden z příkladů uvedu polibek, ale ne jen tak ledajaký. Zamysleme se nad polibkem ruky a polibkem nohy. Oba vyjadřují v podstatě stejnou věc, jen u dolních končetin symbolizují spíše něco negativního, než pozitivního. Proč tomu tak je? Nemyslím, že by to bylo jen tím, že ruce má člověk šanci udržovat jaksi čistší než nohy a tím by polibek nohou byl jakési "překonání se k něčemu odpornému". Je to prostě tím, že nohy mají pro nás jakýsi podřadný význam, pokud se nejedná o pohybovou funkci.

Nejsem si jist, jak jsem k tomu přesně dospěl - asi to ale způsobila má lenost - své nohy nepoužívám jen k chůzi. Předem si musíme uvědomi, že nohy jsou v podstatě v opačné části těla než ruce a ke všemu jsou o něco delší a tudíž mají větší možnost dosahu. Druhým faktorem jsou Murfyho zákony, které umisťují věc potřebnou přesně tam, kde není zrovna k dosažení a pro její užití bychom museli vstát, ohýbat se, nebo dokonce udělat pár kroků. Ale má nelogika tyto zákony překonává, protože k vypínání televize mi již postačí palec u nohy, či pro zvednutí spadlého kapesníku se v už nikdy nemusím ohýbat...

Jen mne dost mrzí, že kořeny tohoto lidského nešvaru sahají až k našim prapředkům, kteří dali zaniknout svým vyspělým dolním končetinám, schopným pohybů přirovnatelným k naším dlaním. Nemuselo by se mi dnes stávat, když místo odlistování jedné strany novin, odlistuji dvě...

Článek sesmolen studentem na aupair pobytu v Anglii, jehož další články můžete nalézt na http://cb.barevne.net


Další články tohoto autora:
Ondřej Liška

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku