Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 10.12.2004
Svátek má Julie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: O vlivu pohlaví na volby
 >GLOSA: Biflování ano i ne
 >EKOLOGIE: Třikrát jsem se štípnul do ruky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kýnka a čeeser
 >NÁZOR: Palata má problém. Klause. A dlouho.
 >VZPOMÍNKA: Zuzana Navarová
 >PRÁVO: Družstevním milionářem za pár šlupek
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart se nepopral. Ne svou zásluhou.
 >SPOLEČNOST: Spamy všeho druhu, kliďte se!
 >PROFIL: Bedřich Moldan
 >PENÍZE.CZ: Skutečné a oprávněné nájemné: málo známé veličiny
 >EKONOMIKA: Sazby ČNB beze změny
 >SVĚT: Africké problémy a otazníky
 >SPOLEČNOST: Idiotská propaganda, záruka úspěchu!
 >POLITIKA: Úspěšné země mají tolerantní opozici

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
10.12. POLITIKA: O vlivu pohlaví na volby
Zdeněk Holásek

Ani náhodou nejsem feminista a ani náhodou nejsem antifeminista a prohlašuji, že mě otázky postavení žen ve společnosti připadají podružné, a to proto, že jsem proti jakékoli diskriminaci a proti jakékoli pozitivní akci, pokud má sloužit k dorovnání podmínek pohlaví nebo čehokoli. Nabyl jsem léty a zkušenostmi dojmu a téměř nezvratného přesvědčení, že otázka rovnosti nebo nerovnosti pohlaví je uměle vybudovaný fenomén a soudím, že dnes ženy mají vytvořeny všechny nezbytné základní podmínky k realizaci svých tužeb jakož i uměleckých, pracovních, společenských a jiných ambicí. Však také vím, že většina žen (které znám a že jich zas tak málo není) s touto otázkou opravdu žádný zásadní problém nemá a pokud špatně spí, tak z úplně jiných důvodů.

Na XV. Kongresu ve druhých volbách (v prvních se ani ve 3. kole nerozhodlo) bojovali o poslední místopředsednické místo M. Říman a M. Němcová a v tomto boji M. Říman podlehl. Porovnáme-li si jejich projevy před volbou, pak je vysoce pravděpodobné, že M. Němcová zvítězila o 10 hlasů při sníženém kvóru jen proto, že je ženou. Považuji obecně za nesprávné, když se kvalita jakýchkoli grémií posuzuje podle kritérií rovnosti pohlaví.; je to kritérium absurdní, nemravné a hloupé, protože nic nevypovídá o kvalitě zvolených či jmenovaných žen a mužů a nic o neštěstí či diskriminaci těch, kteří zvoleni nebyli.

M. Němcová ve svém projevu po úvodu, kdy stručně zhodnotila svůj postup v hierarchii ODS, trochu se pochválila za své dvoje vítězství v komunálních volbách pod značkou ODS a zmínila se o vyrovnávání se ODS s odchodem Václava Klause zdůraznila, že prvořadým úkolem nového vedení po stranických volbách bylo zabránit možným otřesům uvnitř ODS. Pak uvedla své 3 základní cíle: (a) zastavit komunisty v KSČM i v ČSSD, (b) přivést ODS k vítězným volbám a konečně (c) udržet vnitřní jednotu ODS. Projev zakončila nečekaným zvoláním „Nad Lidovým domem vlaje bílá vlajka“.

M Říman byl trochu obsažnější, vynechal historii a rozchod s Klausem a uvedl, že sedm let psal články, přednášel na seminářích, konferencích, vysvětloval v médiích jediné: „že naše země jde špatným směrem, že jsme opustili cestu svobody a rovných příležitostí a odbočili na cestu závisti, uplácení, falešné solidarity, nezaměstnanosti a dluhů.“ Zdůraznil dlouhé chvíle, kdy se zdálo, že snad všichni jsou opět ochotní vyměnit svobodu za mizerný šálek chudinské polévky, kdy se zdálo, že není nic snadnějšího než si koupit volební výsledek. Uvedl také, že nesmíme dopustit, aby se na něj a na celou jeho generaci děti nedívaly jako na břídily a vyžírky, kteří ji předali rozvrácenou a zadluženou zem a zdůraznil, že to nechce dopustit. Konečně také řekl, že „jsme sví, držíme se svého přesvědčení a lidé to oceňují.“ Zásadně odmítl

a) přitakávání tomu, co považují za správné tu naše média a tu představitelé tzv. nepolitické politiky či občanské společnosti
b) aby ODS méně lpěla na svém liberálně-konzervativní programu, obhajovat tu práva třetí generace, tu zbožňovat neziskový sektor a jindy zase ekologický fanatismus
c) aby ODS bez reptání vplula do širokých a nepřehledných vod evropského mainstreamu, „protože jí stejně nic jiného nezbývá.“

Na první pohled je rozdíl v projevech, a to v neprospěch M. Němcové. Její projev byl pronesen nejen poměrně nezáživně, obsahově zůstal stále posunut kamsi do minulosti a jen těžko z něho nevyčíst jistou míru oddanosti Němcové k V. Klausovi a povzdech, jaká to byla za jeho časů strana a jak se musela vyrovnávat s jeho odchodem. Hovořila o otřesech, které ani vteřinu nenastaly, protože pravdou bylo, že odchod V. Klause bylo pro značnou část členstva spíše spojeno s větší či menší úlevou, jakkoli zásluhy nynějšího presidenta o vznik a počáteční vzestup ODS jsou nezpochybnitelné. Teze o zastavování komunistů v KSČM a ČSSD je dokonce přímo nešikovná formulace, protože i ODS má či ve svých řadách a bývalé členy KSČ. Přitom je zřejmé, že cílem ODS není žádné zastavování komunistů, nýbrž cílem je zajistit konečně prosazení „liberárně konzervativních“ hodnot do genů ČR a tvořit reformami dobrý základ pro budoucnost této země. Jen taková činnost s sebou nese porážku komunistických idejí jako vedlejší produkt, aniž je třeba se o komunisty tam či onde starat a neefektivně s nimi „bojovat“. V neposlední řadě není důvod udržovat jakoukoli vnitřní jednotu ODS, protože to není vůbec otázkou dne či budoucnosti. A bílá vlajka nad Lidovým domem je propagandistický nesmysl z dílny politruka vyznačující se lacinou a nic neříkající symbolikou.

Jaký rozdíl je na první pohled vidět z projevu M. Římana, a to nejen obsahově, ale především v síle sdělení (jak lze zjistit ze serveru ODS i ze zvukového záznamu). Římanův projev byl pronesen se sympatickou vášní a přesvědčením a naprosto zřetelně navazoval na jeho publikační činnost v posledním období. Myšlenkové zázemí Římana není ani náhodou zastydle aktivistické a jeho důraz na slově „jsme“ ve zvolání „jim předali rozvrácenou a zadluženou zem.“ je přiznáním vlastních vin, třeba i mohlo být výraznější. Je v tom cítit odpovědnost bez flagelantství. Jeho projev je projevem proti falešnému plebejství, vytváření falešných obrazů, aktivistickým iniciativám, které nejsou založeny na mravenčí každodenní politické práci a bez odpovědnosti za výsledek; je to projev vyjadřující nutnost být myšlenkově kontinuální, držet se pevných zásad a uvádět je do života a je to konečně projev vyjadřující nutnost nepodbízet se už nikomu, což je pravým opakem politiky ODS za dob předsedávání V. Klause. Z tohoto projevu čiší víra autora v rozum lidí, kteří si umějí ve svých hlavách přebrat, co je ně dobré a co ne a tedy víra ve zdravý rozum voličů. Co nelze rovněž přehlédnout je nelpění na vnitřní jednotě uvnitř ODS, protože jen diskuse a výměna názorů vede k rozumným cílům. Myslím, že to sděloval Říman posluchačům v sále a čtenářům a nabyl jsem dojmu, že Říman - tak jako i já - považuje „jednotu“ za sprosté slovo.

Řada voličů v sále si tento rozdíl uvědomila a volila jej, řada na něj nepočkala (z těch či oněch důvodů) a řada z nich to vnímat odmítla a dali přednost volbě z milosti – tentokrát k ženskému pohlaví. Utvrdil mně v tom jeden z delegátů řka: „Kdyby se ve druhých volbách, kde to šlo, do voleb přihlásila kterákoli z žen v sále, tak by to dostala.“ A pak že jsou ženy diskriminovány.


Další články tohoto autora:
Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku