Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 10.12.2004
Svátek má Julie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: O vlivu pohlaví na volby
 >GLOSA: Biflování ano i ne
 >EKOLOGIE: Třikrát jsem se štípnul do ruky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kýnka a čeeser
 >NÁZOR: Palata má problém. Klause. A dlouho.
 >VZPOMÍNKA: Zuzana Navarová
 >PRÁVO: Družstevním milionářem za pár šlupek
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart se nepopral. Ne svou zásluhou.
 >SPOLEČNOST: Spamy všeho druhu, kliďte se!
 >PROFIL: Bedřich Moldan
 >PENÍZE.CZ: Skutečné a oprávněné nájemné: málo známé veličiny
 >EKONOMIKA: Sazby ČNB beze změny
 >SVĚT: Africké problémy a otazníky
 >SPOLEČNOST: Idiotská propaganda, záruka úspěchu!
 >POLITIKA: Úspěšné země mají tolerantní opozici

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Hudba  
 
10.12. VZPOMÍNKA: Zuzana Navarová
Milan Prchal

Ta esemeska mi došla krátce po obědě a její text byl krutě stručný: "Navarova umrela". "Proboha proč?", blesklo mi hlavou. O pár minut později jsem už listoval internetovými novinami, jejichž titulky hlásaly: "Zpěvačka Zuzana Navarová podlehla rakovině". První co mě napadlo bylo: "Tak to už ji Terezka nikdy naživo neuslyší". Dva roky jsem svojí dvanáctileté dceři sliboval, že až bude hrát někde blíž, že na ni pojedeme. To mi Zuzana udělat nemusela. Pak jsem celé odpoledne a večer pročítal desítky ohlasů lidí, kteří stejně jako já cítili najednou v duši prázdno nad tou ztrátou. Je to jako by nám umřel někdo velice blízký.

Od té chvíle přemýšlím, jak je možné, že mě tolik zasáhla smrt člověka, kterého jsem viděl v životě jen párkrát a nikdy jsem s ním nepromluvil ani slovo. Napadlo mě jediné: její písničky a životní filosofie mi byly blízké tím, že byly na hony vzdálené upachtěnosti dnešní doby. Na koncertech byla zářícím sluníčkem dodávajícím energii, v civilu obětavým člověkem, který pomáhá tam, kde to je potřeba a dokáže se radovat z obyčejných věcí namísto starostí o vlastní image a výši konta. Podle všech těch ohlasů na články o její smrti jsem zdaleka nebyl jediným příjemcem téhle pozitivní energie.

V tom, že jsem si Zuzanu a její hudbu zamiloval, hrála ohromnou roli náhoda. Přebýval jsem před několika lety pár dní v Praze a na plakátu jsem se dočetl, že v Malostranské besedě zpívá Zuzana Navarová se skupinou Koa.

Samozřejmě jsem ji znal z kapely Nerez - stejně jako řada mých vrstevníků. Zuzana sama mi ale utkvěla v paměti, teprve když jsem ji slyšel zpívat živě v pořadu Nerez v Betlémě. Teprve tam jsem si při tichém zpívání koled uvědomil jak je to krásné - ona a její hlas. Bylo to jako pohlazení.

Hudbu, kterou zpívala později - tu španělskou - jsem příliš neposlouchal. Text je pro mě půlka písničky a když mu nerozumím mám z poslechu poloviční zážitek. Navíc mi ty písničky připadaly málo "její".

Když jsem tedy dorazil do Malostranské besedy, bylo beznadějně vyprodáno. Bezradně jsem postával u pokladny a smiřoval se s myšlenkou, že se koncert obejde beze mne, když tu najednou - jako anděl spásy - se objevila nějaká dívenka - že je jí to hrozně líto, ale že nemůže na koncert jít a tudíž chce vrátit lístek. Opět tedy zapracovala náhoda a já jsem se ocitl v sále, kde jsem zjistil, že právě toho večera Zuzana a její kapela Koa bude křtít nové album "Barvy všecky". Vůbec jsem netušil co bude hrát a s kým. To, co jsem pak slyšel, viděl a prožil, mě doslova nadchlo. Byly to dvě hodiny čiré radosti z hudby - a to jak v hledišti, tak na jevišti.

Když na začátku Zuzana přivedla na jeviště jednoho ze svých spoluhráčů Mária, myslel jsem, že má nějaký problém, který mu vadí v pohybu. Teprve, po koncertě, když kapela odcházela, jsem v Máriově ruce uviděl slepeckou hůlku a uvědomil si, že ten brilantně hrající harmonikář, klavírista, klarinetista a zpěvák v jednom nevidí!

Hned na místě jsem si koupil kazetu a potom ji několik dní pořád dokola obehrával v autorádiu a znova a znova se mi vracela atmosféra toho koncertu. Pořád jsem viděl Zuzanu, klidnou, usměvavou a zářící svým vnitřním světlem. Doma jsem si potom našel její webové stránky a dozvěděl se něco více o tom, co vlastně dělá. Protože u kazety nebyly texty a nebyly ani na internetu, napsal jsem jí emailovou zprávu. Došla mi odpověď, kterou si schovávám v došlé poště dodnes:

Milý Milane,

Vašeho krásného dopisu si moc vážíme. Skutečnost, že kazeta, na rozdíl od CD, texty neobsahuje, byla překvapením i pro nás samotné. S překlady romských textů jsme si dali totiž obzvlášť záležet. Snad náš vydavatel nebude napříště na obalech a přílohách kazet tolik šetřit. Možná se najde nějaký hodný kamarád, který Vám CD půjčí? Těšíme se nashledanou na nějakém příštím koncertu a do té doby Vám přejeme krásné vánoce a všechno dobré!

Zuzana Navarová a KOA

No řekněte, která jiná hvězda pop-music….?

Takže mám teď i jakousi osobní památku přímo od Zuzany.

Po koncertě v Malostranské besedě jsem později byl na dalším v Mladé Boleslavi, koupil jsem si další CDčko "Jako Šántideví", kazetu "Skleněná vrba" a pořád dokola jsem sobě a všem svým známým pouštěl její písničky.

Jednou jsem - opět úplnou náhodou - poslouchal před půlnocí rádio a zaslechl její hlas. Byl to pořad Radiožurnálu "Nad věcí" a Zuzana v něm vyprávěla o sobě, o kapele, o písničkách a o hudbě vůbec. Snažil jsem se do vysílání dovolat, ale neměl jsem šanci. Ti šťastnější, kterým se to povedlo to ale řekli za mě - že ji mají rádi a těší se na další krásné písničky.

No a teď najednou je konec. Ošklivá nemoc, která nebere ohled na to, jaký kdo je a co pro ostatní znamená, nám Zuzanu navždycky vzala. To, co se můžu dočíst o jejím životě v posledních letech mě naplňuje ještě větším obdivem. Kolik radosti nám ta drobná osůbka ještě stihla rozdat, ačkoli ji to muselo stát nesmírně moc sil.

To smutné na jejím odchodu je, že nám mohla dát ještě spoustu krásných písniček a mnoho radosti. Ale to by od nás bylo tak trochu sobecké. Smiřme se s tím, že Zuzana nám dala tolik kolik mohla. Bude tu s námi tak dlouho, dokud budeme poslouchat její písničky a dokud budeme schopni v sobě udržovat radost, kterou nás obdarovávala. A nebo ještě lépe - dokud budeme schopni lásku rozdávat dál.

PS: A ještě jedna náhoda mě se Zuzanou spojuje - narodila se 18.června a to mám svátek. J


Další články tohoto autora:
Milan Prchal

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku