Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 21.12.2004
Svátek má Natálie




  Výběr z vydání
 >USA: Nejvlivnější americká černoška Condoleezza
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Viktor Frankl, úzkost a Rumpelstilzchen
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Hrdinské manželství
 >MÉDIA: Plusy a mínusy návratu CME
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoční shon, co je to?
 >ARCHITEKTURA: Vánoční tipy pro přátele architektury
 >POLITIKA: ODS a výzvy přítomnosti
 >SPOLEČNOST: Grog za grogem z pohledu Ptakopyska
 >PSÍ PŘÍHODY: Žárlivý Otylo
 >MEDICÍNA: Lékaři nebo dealeři? Pacienti nebo feťáci?
 >MÉDIA: Svoboda tištěného slova
 >POLITIKA: Jak na ten proletariát Marx přišel?
 >VZPOMÍNKA: Drogy v prohnilém Wall Streetu šířili běloši
 >POLITIKA: S rokem 2005 do nových ekonomických opatření
 >PENÍZE.CZ: S novomanželskou půjčkou do stavební spořitelny?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
21.12. POLITIKA: Jak na ten proletariát Marx přišel?
Stanislav Reiniš

Filozofický převrat komunistického učení, jak nám jej v pozoruhodném kolenotoči předvedl soudruh Grebeníček, zatím nebyl dokončen. Snad se, celkem zatím neúspěšně, pokusil jeho KSČM zařadit mezi ostatní buržoasní, reakční a zpátečnické strany, které dnes v zemi vládnou. Určitě bude pokračovat, těšíme se na to. Jestli ho do té doby z KSČM nevyloučí pro úchylkářství. Ale má pravdu. Co s idejemi z předminulého století. Vždyť jsem si prožili marxistický Absurdistán. Ještě nám z něj mnohé zůstalo. Absurdistán totalitní éry nevznikl sám ze sebe, měl své filozofické oprávnění. Jak vlastně Marx na proletariát jako vedoucí sílu dějin přišel?

V roce 1844, ještě poměrně mladý, napsal Marx knihu "Příspěvek ke kritice Hegelovy filozofie práva". Tam říká:

"Ve Francii každá třída národa je politicky idealistická a je si vědoma nejdříve sebe jako určité třídy, ale také jako representanta sociálních požadavků. Uvědomovací role tedy dramaticky přechází od jedné třídy ke druhé, až konečně přejde k třídě, která uskuteční společenskou svobodu nejen za určitých zevních podmínek, ale organizuje podmínky lidské existence na předpokladu sociální svobody.

Naopak, v Německu, kde je praktický život bezduchý tak jako je duchovní život nepraktický, žádná třída občanské společnosti nemá potřebu všeobecného osvobození, dokud k němu není nucena bezprostředními podmínkami, materiální potřebou, vlastními řetězy. Kde je tedy positivní možnost německého osvobození?

Odpověď: ve vytvoření třídy s spojeními, třídy občanské společnosti, která není třídou občanské společnosti, stavu, který je roztokem všech stavů, skupiny, která má universální charakter kvůli svému universálnímu utrpení a nežádá zvláštní právo, protože proti ní působí všeobecné, ale ne zvláštní zlo; která nemá žádné historické, ale jen lidské nároky; která není v nějakém jednostranném sporu ale v totálním sporu s německým státem, a konečně, která se nemůže osvobodit bez osvobození všech ostatních skupin společnosti a tedy osvobodí všechny ostatní vrstvy společnosti, která, stručně, úplně ztrácí jako člověk a proto může vyhrát jedině tím, že získá člověka. Tento roztok společnosti je vznikající proletariát."

To je dost otevřené a významné sdělení. Marx v podstatě říká, že proletariát, chápaný a viděný jako revoluční třída, ještě není, že teprve vzniká, teprve musí být vytvořen. Zároveň už mu jasnozřivě přičítal vlastnosti, které vyhovovaly jeho teorii, ale zřejmě ani tehdy nevyhovovaly skutečnosti. Jak tedy věděl, jaké v budoucnosti tyto vlastnosti budou? Nikde v jeho díle nenajdeme přesný výklad, jak k vlastnostem budoucího proletariátu dospěl. Jsou to jen slova a přání. V tehdejším Německu nebyla žádná jiná revoluční třída. A proto potřeboval proletariát, aby se Německo mohlo vyvíjet. Od svého vzniku byl tedy proletariát pouhým filosofickým konceptem, třídou, která musela teprve být vytvořena. Byl první historickou třídou, která, aby mohla fungovat, musela být vyfantazírována. Byla to fikce. Dostala vlastnosti, které se Marxovi hodily, jako na příklad to, že jednoho dne osvobodí všechny ostatní třídy. Proletariát měl mít originální vidění světa a originální kulturu, která měla oživovat a podporovat jeho ideologii. Protože motorem historie je třídní boj a dějiny jsou dějinami třídních bojů, proletariát musel existovat, jinak by se dějiny nemohly pohybovat. Kdyby nebylo proletariátu, nebylo by dějin.




Další články tohoto autora:
Stanislav Reiniš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku