Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 22.12.2004
Svátek má Šimon




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Většinový volební systém? Zmanipulovaná a zmatená demokracie.
 >SPOLEČNOST: Problém nemocnosti je ke škodě nás všech
 >ZELENÍ: Špatná estráda Daniely Matějkové
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Utrácení peněz
 >MROŽOVINY: Kořeny válečnictví 3
 >ÚVAHA: Katolické myšlení na rozcestí
 >PSÍ PŘÍHODY: Už začaly rachejtle
 >NÁZOR: Sobecké Vánoce a šťastný nový rok
 >SPOLEČNOST: Kultura flexibilů a ekonomicky zajištěné chudiny?
 >CHTIP: Rodinné tajemství
 >PENÍZE.CZ: Dlužíme stále málo
 >USA: Nejvlivnější americká černoška Condoleezza
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Viktor Frankl, úzkost a Rumpelstilzchen
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Hrdinské manželství
 >MÉDIA: Plusy a mínusy návratu CME

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
22.12. PENÍZE.CZ: Dlužíme stále málo
Jiří Šedivý

Často slýcháme, jak zadlužení domácností roste a jak Češi nezvládnou břímě úvěrů na svých bedrech. Jak si stojíme v porovnání s okolním světem jak směrem na západ, tak v blízkém okolí? Zdaleka na tom nejsme nijak bídně. Nejdůležitější je, abychom vnímali nejen výši, ale i strukturu zadlužení. V kostce můžeme konstatovat: méně investujeme, méně ukládáme, ale také si méně vypůjčujeme. Nebo také nemáme tolik peněz. Přesto všechno, dluhy je třeba brát vážně.

Kolik je úvěrů?

V rámci východního regionu je Česká republika velmi průměrnou zemí dlužníků. Jen 6 % obyvatel nad 15 let využívá nějaký druh (_úvěr)u. Více je tomu v plných pěti zemích regionu a u našich západních sousedů je to troj- respektive čtyřnásobek. Ale

Dlužíme více a někteří příliš

Přestože čísla neukazují na vysoký podíl dlužníků, vzniká v české společnosti nepříjemný fenomén. Dluhy se splácejí pomocí dalších úvěrů. Místo umořování dluhu se takto "postižení" věřitelé soustředí spíše na placení úroků a dostávají se do začarovaného kruhu. O stupeň hůře jsou na tom pak ti věřitelé, kteří nezvládají ani úroky a jejích zadlužení je stále hlubší. Ti se dostávají do dluhové spirály a z ní je cesta složitá a nezřídka vede skrz nepříjemnou návštěvu soudního exekutora v nešťastníkově bytě. Více zde.

pozor data jsou z roku 2003 a u nás zažívají úvěry opravdový rozpuk. Za poslední rok se jejich objem zdvojnásobil. Většinou jsme však natolik rozumní, že si půjčujeme zejména na financování bydlení a spotřební část svých potřeb hradíme z půjček stále ještě umírněně. Bohužel existují i výjimky (viz box vpravo). O tom, jak vypadá vývoj zadlužení v ČR se můžete podívat do článku Přivedou nás Vánoce do pekla?´

Finanční "aktivita i pasivita" ve Střední Evropě

V dalších odstavcích přibíráme k úvěrům také aktiva. Jejich srovnání v rámci Unie i eurozóny se týká zemí, které úzce spolupracovaly na začlenění do struktur EU a v současnosti víceméně usilují o přijetí do eurozóny, ČR, Polska, Maďarska. Jak jsme na tom v porovnání s eurozónou říkají "něco" údaje v eurech na obyvatele. Potenciální problém pro srovnání, na který nesmíme zapomínat, však skrývá určité podhodnocení kurzu proti paritě kupních sil. Na druhou stranu, nějak se porovnávat musí.

Poznámka: země eurozóny jsou vynášeny v jiném měřítku, proto je jejich hodnota udávána u každého sloupce zvlášť a je třeba jí porovnávat s údaji číselnými, nikoliv grafickými.

Pohled z jiného úhlu, který je o něco spravedlivější, je měřítko sledovaných hodnot vztažených k HDP. I tam středoevropské země zaostávají. Ale rozdíl již není takový, aby vyžadoval jiná měřítka pro země z bohatší eurozóny. Navíc je nutno dodat, že zaostávání je jevem logickým, neboť startovní čára nebyla pro každého na stejném místě.
Při srovnání vzájemných poměrů aktiv a pasiv (neboli také majetku a dluhů) však musíme jednoznačně konstatovat, že zadlužení v ČR stále ještě není důvodem k panice. Dokonce oba noví členové EU mají obyvatelstvo o něco málo zadluženější než my. Přičemž v aktivech nás jen nepatrně převyšují u pojištění a v depozitech i investicích do fondů zaostávají.

Trendy

Zatím poroste míra úvěrování, aby se po letech přiblížila k průměru eurozóny. Hlavním omezením je schopnost splácet. Na investice však potřebujeme více peněz, které nemusíme utrácet za věci denní potřeby. Proto trend k přesunu aktiv z depozit do investic bude jenom pozvolný, podle toho jak bude náš region bohatnout. Také přesun do oblastí vlastního životního zabezpečení (penzijní a životní pojištění) přijde teprve s projevem demografické nerovnováhy (u penzí) a s jistou změnou uvažování a ocenění vlastního života a odpovědnosti (životní pojištění). A počátky těchto trendů již máme za sebou v podobě slušného rozmachu penzijních fondů a různých forem životního pojištění.

Proč je podle vás naprosto jiné chování západních sousedů v nakládání s penězi? Zdá se vám spíše uvědomělé, nebo spíše rozhazovačné?




Další články tohoto autora:
Jiří Šedivý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku