Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.12.2004
Svátek má Dagmar




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Advokáti
 >EKONOMIKA: Lidský život je bezcenný
 >EVROPA: Žonglování s evropskými fondy
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Úžasňákovi
 >SPOLEČNOST: Územní šrám
 >HUDBA: Radio Beat slavilo Beat Festem
 >FEJETON: Koberec
 >PSÍ PŘÍHODY: Zas je tu kontejner
 >PENÍZE.CZ: Konec roku na spadnutí. Propadnou vám výhody?
 >MOBY DICK: Vánoční setkání manadementu Českých Textáren se zaměstnancem
 >PRAHOU JEN TAK: Do věže!
 >KNIHA: Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci
 >W&H: Interview
 >PROFIL: Jan Keller
 >CHTIP: Vlakem a lodí

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  
 
20.12. HUDBA: Radio Beat slavilo Beat Festem
Jiří Wagner

Bylo jednou jedno rádio a tomu rádiu byly tři roky... Hm, hodně pitomý začátek... Tak znova: V klubu Roxy se v neděli parádně pařilo!

Když vylezou na pódium tak bezvadné předkapely jako Red Baron či jihočeští In Memory, jen těžko je může něco, resp. někdo překonat. A přece k tomu v neděli v Roxy došlo.

Přesto se musím vrátit k tomu zbodnutému úvodu. Radio Beat bez pár dní už tři roky oblažuje svou existencí a hlavně muzikou do éteru vypouštěnou tu menšinu lidí, kteří jsou znechuceni bezduchým plácáním moderátorů a bezbarvým, přeslazeným repertoárem jiných rozhlasových stanic. Lidí, kteří jsou navíc (vesměs od mládí) zaměřeni na muziku, jíž jsme kdysi říkali big beat a z níž se vyklubal rock, hard rock, heavy metal a všelijak podobně. A kromě toho musí žít v Praze, protože jinde se vysílání Radia Beat na frekvenci 95,3 FM jednoduše nechytne (ještě někde, tuším na Královéhradecku, vysílá Radio Beat, a to na 107,5 FM). Anebo musí mít internet.

Této minoritě, jinými rozhlasovými stanicemi opomíjené a "normálními" posluchači opovrhované, poskytuje Rádio Beat už třetím rokem celodenní poslech toho, co člověk jen málokdy zaslechne jinde, a když, tak je to vysíláno určitě nedopatřením. A protože je trojka takové "kulaté" výročí, bylo by chybou jubileum neoslavit a lidem zároveň nepředstavit naživo kapely, které získaly uznání posluchačů i rádia a byly zařazeny do Beatové síně slávy.

Za dějiště oslavy byl vybrán Klub Roxy v Dlouhé ulici a ten byl už po čtvrté hodině odpolední zaplněn do posledního místečka, resp. do poslední prodané vstupenky (bylo vyprodáno skoro okamžitě po oznámení data konání) a na pódiu postupně zahráli vítězové ankety Naděje beatu - skupiny Red Baron a In Memory. Po rozdílení diváckých cen obecenstvo uvítalo Zuzanu Michnovou zpívající s Marsyas a pak už následovali letos zvolení členové Beatové síně slávy - rockové legendy Vladimír Mišík & Etc. a Radim Hladík s Blue Effectem. (Hezký nápad byl, že Mišík zazpíval nádhernou písničku Slunečný hrob a když byla na pódiu kapela Blue Effect s Hladíkem, Slunečný hrob se opakoval - tentokrát ale jenom muzika, celou píseň odzpívali diváci.) Třetí legenda domácího rocku, rovněž letos uvedená do Beatové síně slávy, se na pódiu bohužel neobjevila, Jiří Schelinger se do Síně dostal in memoriam...
Celý koncert pak završilo - podle mé dcery úplně nejlepší - vystoupení Vítkova kvarteta (neboli Vítkáčů, jak jim Katy říká).

Reprobedny duněly, kytary kvílely, bicí rozechvívaly podlahu i ušní bubínky a varhany do toho přicházely se svými krásnými melodiemi. Co víc si fanoušek rocku může přát? Snad jen aby mu "jeho" rádio vydrželo co nejdéle - a pokud možno pořád čerstvé.




Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku