Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 23.12.2004
Svátek má Vlasta




  Výběr z vydání
 >USA: Filibuster - co to je
 >GLOSA: N4K Tuneláři
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Dvacáté povídání v předvánoční nostalgii
 >VĚDA: Američan si pochutná a Evropan se ošklíbá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý obchodní nápad
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kapří den
 >ZAMYŠLENÍ: S cizí ženou v cizím pokoji
 >POLITIKA: Jak měl vypadat ten proletariát?
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Houdini
 >NÁZOR: "Pověsil medicínu na hřebík a šel prodávat čaj"
 >POLITIKA: Už zase nám ukradli vánoce
 >PENÍZE.CZ: Pozor na převody na konci roku
 >POLITIKA: Většinový volební systém? Zmanipulovaná a zmatená demokracie.
 >SPOLEČNOST: Problém nemocnosti je ke škodě nás všech

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
23.12. RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý obchodní nápad
Ondřej Neff

Je to obchodně hodně exponované období, to musím uznat i já, kdo zde hlásám, že "předvánoční shon" je především mýtus. Lidé utrácejí peníze, ale také je vydělávají. Někteří mají dobré obchodní nápady.
Obchodní nápad... To je citát z verneovky málo známé, zvané Malý dobráček. Pojednává o cca dvanáctiletém chlapci, který utekl z chudobince a dobral se úspěchu a velkého jmění. To skrze sérii dobrých obchodních nápadů. Jeden z jeho prvních DON (dobrý obchodní nápad) byl tento:
Lapal ptáčky zpěváčky, dával je do klícek a klícky nosil do parku, kde si bohaté děti hrály s maminkami. Ptáčkové v klecích vřeštěli a holčičky a chlapečkové běhali za maminkami / chůvami, ať to zařídí, že by ten nuzně oděný hoch ptáčky z klece pustil. Na výzvu ze strany maminky chlapec reagoval "však se můžeme dohodnout" a mazaně se šklebil a nechal se uplatit a ptáčky pouštěl. Byl to první krok k multimilionářství.

Onehdy jsem viděl na náměstí Míru dva chlapce s DON. Nechytali ptáčky a nedávali je do klece. Stáli na schodech od Ludmily a jeden hrál na zobcovou flétničku a druhý mu držel noty. Nebyl to hudební výkon, který by nadchnul profesora Žilku, ale snaha obsažena byla. Kousek od Ludmily je vánoční trh. Není tam narváno (vánoční shon je mýtus), ale dost lidí tam obejduje a překvapivé procento uštědřilo chlapcům honorář za jejich hudební výkon a hlavně za snahu - že ty parchanti něco dělaj, zaplaťpánbu!
Takto jsem uvažoval i já, když jsem jim dával do čepice pětikorunu. Snad z důvodů výchovných, aby snaha byla oceněna. Ale na druhou stranu, třeba to bude mít opačný efekt a chlapci usoudí, že stačí snaha a nikoli výkon.
Jenže v životě je potřeba pískat tak, aby měl profesor Žilka radost, jinak je čepice poloprázdná.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku