Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 25.12.2004
Boží hod




  Výběr z vydání
 >VÁNOČNÍ REFLEXE: Vojna 1967
 >PROFIL: Úsměvy Zdeňka Bláhy
 >W+H: Račte si 'řát?
 >KNIHA: Kruhy v písku
 >SPOLEČNOST: Opuštěné děti
 >MÉDIA: Choroba čivstva
 >SPOLEČNOST: Nová ikona svobodného životního stylu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vánoce
 >POVÍDKA: Vykoupení ze samoty
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak je to s těmi rachejtlemi
 >SPOLEČNOST: Svezl jsem se aneb Jak se baví mladí
 >DOKUMENT: Chudí už nepatří do chléva
 >USA: Filibuster - co to je
 >GLOSA: N4K Tuneláři
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Dvacáté povídání v předvánoční nostalgii

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Hudba  
 
25.12. PROFIL: Úsměvy Zdeňka Bláhy
Věra Rozsypalová

Koncem roku 2004 oslavil významné životní jubileum folklorista, propagátor našeho západočeského kulturního dědictví a jedna z osobností města Plzně. Zdeněk Bláha patří k významným českým folkloristům, jeho jméno je dobře známo široké odborné veřejnosti a to nejen v Čechách. Není divu, vždyť záběr jeho celoživotní činnosti v oblasti lidové kultury jihozápadních Čech je velmi široký. Je třeba říci, že i dnes ho mnohostranné aktivity stále staví mimo rychle ubíhající čas.

Jako dlouholetý hudební redaktor Českého rozhlasu oslovoval širokou veřejnost po celé republice pravidelnými sobotními půlhodinkami „Hrají a zpívají Plzeňáci“, které patřily až do roku 1994 k pěti nejoblíbenějším rozhlasovým pořadům. Touto výjimečnou popularitou nejen že zviditelnil naše město a spoluvytvářel jeho hudební tvář, ale také pomohl vrátit do povědomí široké posluchačské veřejnosti mnohé zapomenuté písně a probudit zájem mladých lidí o tento opomíjený žánr. Svou tvůrčí prací inspiroval řadu mladých talentovaných lidí ve folklorním hnutí.

Do plzeňského rozhlasu nastoupil l. února 1955 jako hudební redaktor-folklorista s cílem vytvořit fungující redakci folkloristiky, navázat spolupráci s krajovými autory, natáčet v terénu nejlepší zpěváky, sólisty na lidové nástroje, a samozřejmě lidové muziky. Díky schopnostem a hlubokému zájmu se vedle redaktorské práce stal také dramaturgem, hudebním režisérem, skladatelem, upravovatelem lidových písní, dirigentem Plzeňského lidového souboru a Malé muziky, korepetitorem, publicistou, členem lektorských či festivalových komisí, sběratelem, dudákem – virtuózem. Společně se Zd.Lukášem, Jar.Krčkem, J.Málkem, J.Slimáčkem a dalšími skladateli zde vytvořil tzv.“plzeňskou folklórní dílnu“, která neměla v Čechách obdoby.

Připočtěme k tomu nepřeberné množství odborných i zábavných pořadů, téměř tisícovku úprav lidových písní a vlastních skladeb pro rozhlasové soubory. Z jeho partitur dnes čerpá řada dětských i dospělých českých souborů. Přínosná a plodná je právě jeho spolupráce s mnoha českými lidovými muzikami. V roce 1955 stál u kolébky Konrádyho dudácké muziky z Domažlic, s níž dodnes hraje, v roce 1958 založil ve své rodné Horní Bříze folklórní soubor Úsměv patřící k české špičce, jehož je stále uměleckým vedoucím.

Jeho dudácká virtuozita přispěla k řadě vynikajících nahrávek, oceněných na Mezinárodní soutěžích Prix Bratislava a také ke vzniku Koncertu pro sólové dudy, smyčce a bicí hudebního skladatele Jana Málka.

Od počátku Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích je členem jeho programové komise a také tvůrcem mnoha zdejších pořadů. Totéž platí i o Chodských slavnostech v Domažlicích.

Bohatá je i Bláhova činnost publikační – Chodská muzika a lidová píseň 1958, Antologie chodské lidové hudby 1972, 100 kusů pro sólo a duo dudy 1990, Tance z Postřekova na Chodsku 1991, Lidé a lidičky hornobřízští 1998, Nezapomenutelné postavy chodského folklóru 1999, Bejvávalo v Horní Bříze 2001, Pohádky o kozlu Ferdasovi 2002, Úsměvné a láskyplné písničky plzeňských seveřanů 2003, Dudácké noty 2004.

K tomu všemu je nutné připočíst i dramaturgickou práci při vydání množství gramodesek, MC kazet a CD disků s lidovou hudbou. Je také autorem scénářů k šesti televizním filmům z prostředí chodského folklóru. Nelze opomenout ani fakt, že nepostradatelnou podmínkou všech vyjmenovaných aktivit byla jeho činorodá práce v terénu – Plzeňsko, Plasko, Rokycansko, Klatovsko a Bláhou milované Chodsko, často zajížděl i do jižních Čech. Dnes má plzeňský rozhlas spousty autentických snímků a bohatý archiv kvalitních nahrávek lidových písní a tanců , které díky Zdeňku Bláhovi byly přímo v terénu a také v plzeňských studiích nahrány a budou připomínat příštím generacím kořeny českého muzikantství.

Jeho téměř padesátiletou činnost redaktora, dramaturga, skladatele, upravovatele, dirigenta, sběratele, choreografa, spisovatele, autora řady odborných publikací i muzikanta-dudáka si připomeneme dvěma koncerty v plzeňském divadle Alfa dne 4. února 2005 od 17.00 a 20.00 hod. Více než 70 účinkujících - skupin a sólistů mu přijede zahrát, zazpívat a zavzpomínat si na vzájemnou spolupráci.

Soubor Úsměv si na tuto nevšední folklorní akci dovoluje pozvat všechny milovníky lidového umění.


Další články tohoto autora:
Věra Rozsypalová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku