Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 22.12.2004
Svátek má Šimon




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Většinový volební systém? Zmanipulovaná a zmatená demokracie.
 >SPOLEČNOST: Problém nemocnosti je ke škodě nás všech
 >ZELENÍ: Špatná estráda Daniely Matějkové
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Utrácení peněz
 >MROŽOVINY: Kořeny válečnictví 3
 >ÚVAHA: Katolické myšlení na rozcestí
 >PSÍ PŘÍHODY: Už začaly rachejtle
 >NÁZOR: Sobecké Vánoce a šťastný nový rok
 >SPOLEČNOST: Kultura flexibilů a ekonomicky zajištěné chudiny?
 >CHTIP: Rodinné tajemství
 >PENÍZE.CZ: Dlužíme stále málo
 >USA: Nejvlivnější americká černoška Condoleezza
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Viktor Frankl, úzkost a Rumpelstilzchen
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Hrdinské manželství
 >MÉDIA: Plusy a mínusy návratu CME

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
22.12. Česko a německo-ruské vztahy
(eff)

Máme mnoho důvodů, proč pozorně sledovat německo-ruské vztahy. I proto, že obě země nás vojensky okupovaly, jedna šest, druhá jednadvacet let. Takže, zatímco při sbližování jiných pochvalně mručíme, sbližování Německa s Ruskem pozorujeme s povytaženým obočím. Od dob rapallské smlouvy čekáme od sbližovaček nějakou čertovinu, a spolková "ost politik" skutečně čertovinou byla - jistě pomohla udržet ztrouchnivělý bolševický režim o pár ročků déle. Takže čekáme, že od německo - ruského objetí se se nějaká nekalost časem vyklube. Bude tomu i tentokrát, kdy Vladimír Putin jednal s Gerhardem Schröderem ve šlesvickém zámečku Gottorf?

Uklidnit nás může především fakt, že Schröder jednal s Putinem jako německý, ale také evropský státník. Rusko sice začne splácet dluhy Německu, avšak politickou podporu, hlavně v čečenské otázce, hledá od Evropské unie. Německo si nemůže ohřívat na ruské plotně svoji polívčičku, aniž by Evropa pořádně studeně nezafoukala do hrnce. Toho je si Schröder moc dobře vědom. Žádné obětování Čečny výměnou za Siemensovy rychlovlaky se určitě nekonalo a ani konat nemohlo. Evropská unie si přeje rozumné a reálné urovnání konfliktu, který už dávno přerostl dimenze lokálního sporu. Pokud by k řešení mohla přispět, byl by to první příklad skutečné zahraničně politické iniciativy toho, čemu se stručně říká "Brusel". Třebaže to, snad, začalo v Gottorfu. "Výstupy" z jednání jsou kusé a naznačují, že nedošlo ani k takové dohodě, která by specifikovala evropské angažmá na Kavkaze. Putin by si přál, aby tam Evropa cpala peníze a Evropa by si přála, aby se tam přestalo vraždit. To jsou opravdu značně vzdálené představy. Takže i to je úspěch, že Putin vůbec připustil, že by se nějaká mocnost směla o události na Kavkaze zajímat. Začnu českými obavami a jimi skončím. Není pravda, že jsme absolutně bez vlivu. Byli bychom, kdybychom stáli za dveřmi evropského klubu. Jenže my tam jsme a bude záležet, kdo se bude drát o míč a kdo dostatečně hlasitě bude poukazovat na úskalí spolupráce s Ruskem - na úskalí, které může uniknout pozornosti těch členských států, které na rozdíl od nás přímo okupovány nikdy nebyly. Připomínám, že Rakousko aspoň nějakou dobu bylo a Německo bylo ve své východní části okupováno ještě déle, než my.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku