Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 23.12.2004
Svátek má Vlasta




  Výběr z vydání
 >USA: Filibuster - co to je
 >GLOSA: N4K Tuneláři
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Dvacáté povídání v předvánoční nostalgii
 >VĚDA: Američan si pochutná a Evropan se ošklíbá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý obchodní nápad
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kapří den
 >ZAMYŠLENÍ: S cizí ženou v cizím pokoji
 >POLITIKA: Jak měl vypadat ten proletariát?
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Houdini
 >NÁZOR: "Pověsil medicínu na hřebík a šel prodávat čaj"
 >POLITIKA: Už zase nám ukradli vánoce
 >PENÍZE.CZ: Pozor na převody na konci roku
 >POLITIKA: Většinový volební systém? Zmanipulovaná a zmatená demokracie.
 >SPOLEČNOST: Problém nemocnosti je ke škodě nás všech

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
23.12. VĚDA: Američan si pochutná a Evropan se ošklíbá
Jaroslav Drobník

Začalo to v polovině sedmdesátých let. V USA spatřil světlo světa první organismus s cíleně přeneseným genem. Dělal lidský insulin. Nastaly časy přísných regulací. Ale za deset let si politici v USA předvolali vědce, a ptali se jich, jestli organismy získané metodou rekombinantní DNA mohou lidem ublížit. Vědci řekli, že mohou stejně moc nebo stejně málo jako jiné "nové organismy", třeba připravené zářením nebo dovezené z jiného kontinentu. Na všechny je záhodno si dávat pozor a důkladně posoudit jejich vlastnosti. Když se ověří srovnatelnost s jinými odrůdami, jsou i geneticky modifikované plodiny (GMP) pro potravu lidí i zvířat považovány za běžné.

V Evropě politici na názory vědců nedali a uzákonili, že co se získá přenosem genů, je nebezpečné a musí se podrobit přísné regulaci, a vše ostatní je bez problémů. Vynaložili za pomocí různých nevládních organizací hodně úsilí a peněz, aby tuto "pravdu" vštípili veškerému lidu.

Proč se takto cesty zákonodárců rozcházejí, když názory vědců na obou stranách jsou v podstatě stejné, Američan je stejně křehká nádoba jako Evropan a tráva je všude zelená? To začali pitvat Kym Anderson, Richard Damania (oba z University Adelaide) a Lee Ann Jackson (WTO sekretariát, Ženeva), protože jim to zadala Světová banka. Výsledek pak vydala jako pracovní dokument 3395 ze září 2004 pod titulem
Obchod, standardy a politická ekonomie geneticky modifikovaných potravin.

Dočteme se v něm, jak evropský přístup přinesl problémy řadě zemí a donutil firmy z Evropy odejít nebo přesunout R&D od zemědělství a potravin směrem k farmacii. Situace vyústila v rozpor předložený na půdu WTO.

Narozdíl od jiných ekonomických studií autoři analyzují vliv lobistických zájmových skupin, zejména zemědělců. Běžně se totiž předpokládá, že díky úsporám a zjednodušení technologie by všichni zemědělci přešli k pěstování GM plodin (GMP), kdyby jim do toho stát nezasahoval regulacemi. Podmínky trhu však situaci mění: "malý" zemědělec se obává, že použití GMP poskytne komparativní výhodu konkurenčním "velkým" producentům. Připojí se proto ke skupinám lobujícím proti GMP. Nutno rozumět, že "malý" a "velký" nejsou jen hektary, ale i vybavení, ochotu riskovat, přístup k úvěrům, pevnost a předvídatelnost odběratelsko-dodavatelských vztahů a vůbec postavení zemědělce v celkovém ekonomickém prostředí.

Je přirozené, že zemědělci budou lobovat za přísnější či liberálnější model regulace GMP podle toho, co jim přinese prospěch. Z toho autoři odvozují, že evropské moratorium na další zavádění GMP nemělo původ ve stanovisku spotřebitelů a nátlaku politických a nevládních organizací. To byl jen jeden z důsledků hlubší ekonomické příčiny, ležící v rozdílech komparativních výhod, které GMP přinášejí malým a velkým pěstitelům.

Na základě studie současné situace vytvořili autoři matematický model kombinující vliv zisku producentů a averse spotřebitelů ke GMP, při čemž může zahrnout jejich kladný i záporný vliv na životní prostředí. Modelu zadali tři varianty: prvá simuluje situaci, kdy USA, Kanada a Argentina pěstují GMP (ve zhruba současných proporcích plodin a reálném podílu na jejich globálním trhu) a není proti tomu žádný politický odpor; druhá simuluje podobnou situaci, kdy se k nim v pěstování GMP přidá EU a ostatní země (opět v reálných proporcích plodin); třetí případ je dán situací, kdy EU vyhlásí moratorium na dovoz z trojice zemí produkujících GMP a odradí ostatní země od pěstování GMP.

Model vyčíslil změny reálného příjmu zemědělců a odhadl celkovou změnu ekonomie. V prvé variantě poklesly příjmy amerických farmářů a nepatrně i evropských jako důsledek poklesu cen díky lepší ekonomice hlavních pěstitelů. Z toho profituje i ekonomika EU levnějším nákupem. Podobný případ je v druhé variantě, kde vlivem celosvětové konkurence je pokles cen ještě výraznější, ztráty zemědělců se tím zvětší a sníží se komparativní výhoda USA, kterou měla v prvé simulaci. Snížení nákladů na vlastní produkci a použití progresivní technologie však zlepší zisk EU a také globální ekonomika získává.

Třetí varianta reflektuje faktickou importní bariéru chránící EU, za kterou se však platí tím, že evropský zemědělec nemá přístup k moderní ekonomičtější technologii. I přesto však odbouráním konkurence levnějších produktů ze zámoří se zisk evropských zemědělců zvýší, což je hnací silou jejich lobování proti GMP. USA ztrácí značný sektor trhu (což je zase hnací silou protestů na půdě WTO) a také celková světová ekonomika doplácí na zablokování efektivnější agrotechniky a restriktivní zásah do trhu. Evropská ekonomika klesá vinou zaostávání v technologii a vysokých cen plodin nekorigovaných importem. Pokud však evropští spotřebitelé ekonomicky ocení skutečnost, že se u nich nekonzumují ani nepěstují GMP alespoň částkou USD 9 na hlavu a rok, může EU nejen kompenzovat ztrátu, ale dostala by se k zisku okolo 267 mil. USD. Je-li evropský spotřebitel ochoten přispět akceptováním vyšší ceny potravin a nákladů na udržování bariéry (k tomu musí být zpracován strachem z GMP), pak i on se připojuje k tlaku na politiky proti GMP.

Jak vypadá model z našeho pohledu? Můžeme dodat, že evropský zemědělec - bez ohledu na GMP - se pohybuje na trhu s konzervativnějším pohledem na stravování a s větším důrazem na udržování krajiny, což model zahrnuje do faktoru "spotřebitelské averse".

Naproti tomu se sice tvrdí, že zemědělství v Evropě je hlouběji zakořeněno v tradici, a proto mnohem konzervativnější v přijímání novinek, ale Chad Holiday, ředitel firmy Dupont uvádí, že v USA trvalo přijetí hybridní sadby 30 let, což dokládá též značný konzervativizmus amerických farmářů, takže v tomto směru je systém vyvážený.

Dále model neuvažuje odděleně aktivity environmentalistů a zahrnuje je také do faktoru "spotřebitelské averse". I to je vyváženo, neboť stejně tak neuvažuje vliv firem, které působí opačným směrem. Kromě toho environmentalistické kampaně nejsou vzácné ani v USA, jak o tom svědčí některá současná anti-GMP hnutí např. v Kalifornii.

Analýza však bude muset pokračovat a řešit současný vývoj, který leží mezi extrémy simulace 2 a 3. EU sice zrušila moratorium, ale stanovila přísnější pravidla pro značení produktů z GMP, což spolu se stoupající aktivitou některých stran a nevládních organizací utvrzuje spotřebitele v aversi a snižuje poptávku. Sice EU neodrazuje ostatní země od přijetí GMP, ale prosazením tzv. Cartagenského protokolu znesnadňuje volný obchod GMP legalizací instituce importní bariéry bez vědecky podložených důvodů (viz článek 10 a 11 Protokolu). Evropa dává jasný signál, že kdo pěstuje GMP, má obtížný přístup na evropský trh.

Nicméně situace ve výživě rostoucí světové populace bude působit proti EU prosazovaným restrikčním regulacím, jak je patrno např. z dokumentů Nufffield Council on Bioethics, vatikánské konference, prohlášení FAO a dalších. Kromě toho, zejména nejlidnatější země - Čína a Indie - z vnitropolitických důvodů musí přibrat GMP k uspokojení potřeb svých občanů bez ohledu na globální trh. Právě u nich dochází k prolomení dosavadního stavu, kdy vývojem nových GM odrůd se zabývají jen soukromé firmy.

Model předložený autory dokumentu Světové banky též ukazuje, že situace by se mohla obrátit, kdyby se na trhu objevily GMP preferované spotřebiteli. Je úkolem marketingové analýzy firem zhodnotit, zda by se i v průmyslových zemích vyplatil vývoj takových odrůd vyžadující u každé GMP obrovské náklady. Nebo že by se našly z veřejných zdrojů? Zlatá rýže může sloužit jako pokusný balónek.




Další články tohoto autora:
Jaroslav Drobník

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku