Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 27.12.2004
Svátek má Žaneta




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Když rozum nezná, co poznaly smysly
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo o Vánocích
 >MOBY DICK: Za kolik prodat České Textárny
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Vánoce
 >PENÍZE.CZ: Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění II.
 >VÁNOČNÍ REFLEXE: Vojna 1967
 >PROFIL: Úsměvy Zdeňka Bláhy
 >W+H: Račte si 'řát?
 >KNIHA: Kruhy v písku
 >SPOLEČNOST: Opuštěné děti
 >MÉDIA: Choroba čivstva
 >SPOLEČNOST: Nová ikona svobodného životního stylu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vánoce
 >POVÍDKA: Vykoupení ze samoty
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak je to s těmi rachejtlemi

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
27.12. PRÁVO: Když rozum nezná, co poznaly smysly
Jan Beneš

Slovo úvodem

Občané některých amerických států, celkem už dvaceti dvou, si odhlasovali zákon, přikazující sexuálním deviantům po propuštění registrovat se. (Jsou země, kde mají občané do svých zákonů, ba i daní co mluvit a rozhodovat o nich, to je ten americký způsob života, kdež platí, že zákon je výrazem obecné vůle a ta se zase vyjadřuje občanovým hlasem ve volbách). Registrace je samozřejmě ostrakisace a zásah do lidských práv ubohého devianta jako hrom. Jenže to platí i ve výkonu trestu. Sexuální devianti by neměli v Americe mezi normálními vězni příliš mnoho šancí na přežití, a tak pykají ve zvláště pro ně zřízených institucích. Nemusí se přitom jednat o vrahy. Za jejich život ve vězení však ručí stát, který je tam poslal.

Tiskem proběhl případ malíře Pollarda ze státu Washington, který si odpykal 34 měsíců z pětiletého trestu a byl podmíněně propuštěn. Usadil se v obci kde si za výdělky z prodeje svých obrazů, a to ještě v době výkonu trestu, koupil dům. Na což místní sheriff (občany volený a jim odpovědný) reagoval tím, že nechal vytisknout vyhlášku s jeho fotografií a varováním, že mají v obci sexuálního devianta. (Opakuji, nikoli vraha, na svědomí měl pouze dvě osmileté skautky, žačky školy, kde učil kreslení, víc mu jich nedokázali, ba dokonce ani nepředvolali k soudu, že by je výslech příliš traumatisoval). Sheriff totiž dostal z věznice Polardův posudek na rozloučenou, kde se psalo: Nutno ho považovat za extrémně nebezpečného sexuálního devianta s velmi pravděpodobnou možností recidivy. Trpí sadisticko úchylnými sexuálními fantasiemi zahrnujícími mučení, pohlavní zneužití, lidské oběti, zavraždění a kanibalismus.

Noviny pak otiskly i jeden z Pollardových záznamů:

…unesu ji do svého domu. Obnaženou ji sváži s roztaženýma nohama a vsunu do ní pastu na zuby na jejíž uzávěr upevním šlahounek hustilky. A pak budu pumpovat a pumpovat až se bude svíjet a křičet bolestí. Zvláštní pasáž byla věnována i háčkům na ryby zatknutým do prsních bradavek oběti…

Proč ho tedy pustili? Odsouzenec komisi vysvětlil, že si, neb je chudý, nemůže dovolit drahého psychiatra, a tyhle zápisky dělal jen proto, aby analyzoval své noční můry a nebyl by schopen tvořit bez svých představ. Tedy sebetherapie. Ve vězení se však odmítl účastnit programu pro sexuálně motivované pachatele trestných činů.

Občané obce, kam se nastěhoval, (nikdy se nezjistilo kdo škrtl sirkou) mu spálili dům. Pojišťovna ho zaplatila a Pollard se vystěhoval do Nového Mexika, stát který nepatří mezi těch 22 vzpomenutých. Problém, kam vrátit ty, kteří za to „prostě nemohou“ tím byl vyřešen právě jen pro onu obec a její občany. Znovu připomeňme, nejednalo se o vraha.

A slovo závěrem

Momentálně nám, po odborném posouzení psychiatry a psychology, byl takto mezi populaci navrácen vrah Straka. Já bych si zde přál připomenout, jak dopadl letos v únoru 2004 obdobný návrat vraha Buřila. Ten si odpykal devět let z patnáctiletého trestu za vraždu ženy (podle jiné verse dokonce dvou) a po zkoumání odborníky, psychiatry a psychology, byl podmíněně propuštěn. Vrácen mezi populaci.

Načež právě jen 17 kilometrů od věznice Bory, odkud ho po zkoumání těmi psychology a psychiatry propustili, vraždil znovu. Takže se znovu dostal do rukou předmětných psychiatrů a psychologů, s největší pravděpodobností týchž, kteří tentokrát usoudili, že je nevyléčitelný a soud mu napařil mimořádných dvacet let, plus dosedět zbytek té původní patnáctky. Lidové noviny referovaly o jeho nevyléčitelnosti rozsáhlým článkem sexuologa. Aniž vzpomenuly, že kdosi by měl být odpovědný za to, že ho vůbec pustili a item tedy za jeden lidský život naprosto nevinné ženské.

Nemyslím, že psychologie a psychiatrie patří k exaktním vědám. Dtto vulkanologie, jak jsem si uvědomil, v době neklidu sopky Svatá Helena Oregonu v květnu 1980, když americká TV s titulkem „vedoucí vulkanolog“ ukázala pána s vousem a brýlemi v tlustých obroučkách a otázala se ho, zda tedy ta Svatá Helena bouchne, či ne.

„To máte padesát na padesát,“ odpověděl odborník.

Na takovou odpověď větu třeba značné odbornosti. A obávám se, že obdobně je tomu (případ Buřil to ukazuje) i s našimi psychiatry a psychology. Vulkanolog arciť nemůže být odpovědný za nějakou sopku, ale pánové placení za své expertisy by měli být odpovědní, a to trestně, za špatné odhady jakýchsi Buřilů, dtto Straků.

Zatím, obávám se, jdeme jaksi a kamsi špatně. Hlavně pokud jde o ten zákon jako vyjádření obecné vůle. Tisk přinesl (i se jménem a adresou) zprávu o jakémsi důchodci, který beztrestně vykrádán opatřil svůj majetek pastí na zloděje. Zloděj se dostavil a byl zraněn. Jeho identita veřejnosti na rozdíl od okrádaného důchodce veřejnosti sdělena nebyla.

Dtto neznáme identitu odborníků, kteří doporučili k propuštění Buřila, aniž známe ty, kteří to umožnili Strakovi. Těm, kteří umožnili vraždit Buřilovi, se samozřejmě nestalo nic a i nadále za peníze daňového poplatníka úspěšně prodávají svou odbornost.




Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku